|
Ve “filtračních táborech” jsou zadržovány stovky Čečenců Zadržovaní jsou vystaveni mučení, šikanování a znásilňování (Nazraň, 18. února 2000) - Human Rights Watch dnes vznesla obvinění, že ruští vězenští dozorci v jednom “filtračním táboře” v Čečensku mučí, bijí a občas i znásilňují čečenské civilisty. Human Rights Watch o tom získala věrohodná svědectví od několika osob dříve zadržovaných v táboře Černokozovo poblíž Grozného. Human Rights Watch také prohlásila, že v nedávných týdnech ruské síly svévolně zadržely stovky čečenských civilistů, většinou mužů, a vyjádřila obavy o jejich osud. “To, k čemu dochází v těchto filtračních táborech, je nepopsatelně odporné,” prohlásila Holly Cartnerová, výkonná ředitelka divize Evropa a Střední Asie organizace Human Rights Watch. “Během poslední války v Čečensku jsme viděli stejný druh mučení a špatného zacházení. Rusům tyto jejich spáchané zločiny podruhé projít nesmějí” Tři muži, kteří byli nedávno propuštěni z filtračního tábora v Černokozovu, popsali Human Rights Watch v oddělených rozhovorech brutální zacházení, kterému byli v táborech vystaveni. Tito muži patří zřejmě mezi první propuštěné z filtračních táborů po hromadném zatýkání, které začalo v polovině ledna. Každý z mužů byl zadržen v polovině ledna na různých kontrolních stanovištích v Čečen sku.Třiadvacetiletý “Issa” (jméno bylo změněno) vypověděl Human Rights Watch, že on a deset dalších zadržených bylo 17. ledna naloženo na nákladní automobil. Když z vozu sestoupili, museli proběhnout uličkou vězeňských dozorců třímajících gumové obušky. Issa uvedl: “Stálo tam ve dvou řadách asi patnáct nebo dvacet vojáků s gumovými obušky. ...Když jsem běžel uličkou, každý voják mne udeřil. .. Pak nás donutili se vysvléct a začali prohlížet naše šaty. Ty šaty, které se jim líbily, si vzali. Mě sebrali kab át, hodinky, klobouk a zlatý prsten. Pak jsem musel ve vězení sedět asi týden téměř nahý. Nějaké staré šaty jsem dostal ve vězení od jednoho starého muže, když ho propustili.”Druhý den po zadržení byl Issa spolu se svými spoluvězni znovu přinucen běžet uličkou, ale tentokrát měli dva z dozorců tězká kovová kladiva: “Než jsem dostal ránu tím kladivem, myslel jsem si, že nic nemůže být horší než ty gumové obušky. Ale zjistil jsem, že gumový obušek nebyl nic v porovnání s kladivem.” Issa byl kladivem zasažen do zad a i o čtyři týdny později ho záda stále palčivě bolela.Všichni tři muži vypověděli, že pracovníci tábora je během opakovaných výslechů mučili. Čtyřiadvacetiletý Achmed (jméno bylo změněno) podal následující popis: “Pokaždé, když jsme šli do výslechové místnosti nebo nás z nějakého důvodu vyváděli ven, nás mlátili. Dozorci nosili masky a nedovolili nám dívat se jim do očí. [Před dveřmi do výslechové místnosti ] mi přikázali, abych padl na zem a plazil se. Když jsem se doplazil ke dveřím, přikázali mi, abych si sejmul klobouk a představil se: “Pane veliteli, děkuji, že mne chcete vidět. Jmenuji se [jméno]. Připlazil jsem se na váš rozkaz.” ... Ocitl jsem se v místnosti a jeden z dozorců mě začal tlouci železnou tyčí.”Issa vypověděl, že z jednadvaceti dní, které strávil v táboře Černokozovo, nebyl mlácen pouze tři nebo čtyři dny. Všichni tři muži také vyprávěli o znásilňování. Vacha podal podrobné informace o dvou znásilněních v táboře. Druhý den poté, co byl zadržen, slyšel výkřiky dvaačtyřicetileté matky čtyř dětí z Tolstoj-Jurtu, s níž byl do tábora dopraven. “Ta žena byla nelítostně zmlácena,” řekl Vacha Human Rights Watch. “Podle zvuků jsem se domníval, že ji mlátili gumovými obušky. Trvalo to čtvrt hodiny. Pak jsme ji půl hodiny vůbec neslyšeli. V e vězení jsme slyšeli všechno, co se dělo, ale neviděli jsme nic. Za půl hodiny jsme pochopili, že ji znásilňují Prosila je úpěnlivě, aby to nedělali. Vojáci mluvili sprostě, celé to trvalo nějakou dobu. Pak vše přestalo.” Vacha dodal, že v táboře byli znásilňováni i muži a jeden z takových případů podrobně popsal.Tito tři svědci byli propuštěni koncem ledna nebo začátkem února poté, co jejich příbuzní nabídli pracovníkům tábora úplatky ve výši od jednoho do čtyř tisíc rublů (přibližně 40-160 USD). Human Rights Watch je hluboce znepokojena vlnou zatýkání, zejména čečenských mužů, která následovalo po stažení čečenských bojovníků z hlavního města Grozného. Ruští vojáci svévolně zadrželi stovky osob, zbavili je základních procesních práv a přepravili na neznámé místo, kde je zadržují. Human Rights Watch obdržela zprávy o masovém zatýkání z vesnic a měst po celém Čečensku. 3. února zadrželi ruští vojáci asi 300 zraněných osob, včetně mnoha zraněných čečenských bojovníků, ale také civilistů z vesnice Alchan-Chala. Mezi zatčenými v Alchan-Kale byl čečenský ministr zdravotnictví Umar Gambijev a také dva chirurgové a několik zdravotních sester.“V mnoha z těchto případů se zdá, že zatčení je založeno pouze na etnickém původu osob,” uvedla Cartnerová a dodala: “Takový kolektivní trest pro čečenské muže je naprosto nepřijatelný.” Human Rights Watch vyzvala ruské úřady, aby ihned ukončily špatné zacházení se zadržovanými ve filtračních táborech a umožnily do nich přístup stálým mezinárodním pozorovatelům. Human Rights Watch odsuzuje zamítavé rozhodnutí Ruska ohledně udělení vstupu do dané oblasti Vysoké komisařce OSN pro uprchlíky Mary Robinsonové. Human Rights Watch požaduje, aby ruské úřady neprodleně informovaly rodinné příslušníky zadržovaných osob o místě pobytu těchto osob a povolily rodinám a zákonným zástupcům přístup k zadržovaným osobám.
Zprávu Human Rights Watch "Hundred of Chechens Detained in 'Filtration Camps' " ze dne 18. února 2000 zpracoval a přeložil Tomáš Vršovský.
Vydala Společnost Člověk v tísn i.
|