Na základě novinových článků a šotů v televizi lze říci , že SD soustavně kritizují vládní aktivity týkající se životního prostředí, ústředním tématem je energetika a nesouhlas s dostavbou Temelína, SD kladou důraz na princip trvale udržitelného rozvoje a nezbytnost toho, aby se ochrana životního prostředí stala přímou součástí ekonomické transformace (zavedení ekologické daně).
Nejvýraznější ekologickou osobností SD byl J. Vavroušek. Členem této strany se však stal až v únoru 1995, do té doby se vyjadřoval z pozice předsedy Společnosti pro trvale udržitelný život.
14. 2. 1994 (ČD) M. Bursík: Základním principem návrhu ekologické daňové reformy je neutralita, čímž by se celkové daňové zatížení nezvýšilo. Obsahem reformy je šest konkrétních bodů: odstranění daňové úlevy u fosilních paliv, zavedení daně z uhlíku, zavedení systému obchodovatelných emisních licencí. Nesplácet dluhy vývozem energie, uzákonit zainteresování elektrárenských podniků na úsporných metodách a demonopolizovat výrobu elektrické energie.
23. 4. 1994 (Práce) M. Bursík: SD se zásadně staví proti vývozu surovin a elektřiny a požadují jeho zákaz.
17. 9. 1994 (ZN) J. Dienststbier: Dobré investice do školství, telekomunikačních sítí či životního prostředí jsou příklady, kvůli kterým lze mít i nevyrovnaný rozpočet.
27. 2. 1995 (RP) M. Znoj: Liberalismus SD získal zelené rysy, když se sněm SD vyslovil pro program trvale udržitelného života.
15. 3. 1995 (RP) J. Vavroušek: Trvale udržitelný způsob života není žádné dogma, které by určovalo jednotlivé kroky nebo cesty. Jasný je však směr tohoto usilování: je jím orientace na dlouhodobý časový horizont, úcta k živé a neživé přírodě. Trvale udržitelná ekonomika musí být zaměřena především na obnovitelné zdroje, při zajištění jejich reprodukce. Neobnovitelné zdroje by měly být čerpány jenom v takové míře, která by zaručila, že nenecháme našim dětem a pravnukům vyrabovanou zemi. A nesmíme vypouštět do prostředí víc odpadu, než s čím jsou přirozené ekosystémy schopny se vyrovnat. (tamtéž): Nesprávná energetická a cenová politika vedla k tomu, že se za poslední dva roky spotřeba elektřiny v tzv. přímotopných tělesech zvýšila v objemu, který odpovídá dvěma temelínským blokům.
Informovanost a zapojení veřejnosti
14. 4. 1995 (Expres) M. Bursík: Největší změnou v demokratických společnostech za posledních padesát let je rozvoj nevládních organizací, neziskových nadací.
8. 2. 1994 (LN) M. Bursík: Vláda se bojí odstranit nepřímé dotace do energie zavedením nové reformy daňové soustavy. SD nesouhlasí s dostavbou jaderné elektrárny Temelín. Pro další rozvoj české energetiky navrhují SD mj. odstranit daňové úlevy u fosilních paliv, zavést daň z uhlíku, skončit se splácením dluhů vývozem energie a zrušit monopol ČEZ na výrobu elektrické energie.
8. 10. 1994 NOVA: SD argumentují studiemi Světové banky, které doporučují JETE zastavit a začít s úsporami energie.
11. 4. 1995 (Rudé Právo): SD varují, aby se ze slibované laciné jaderné energie nestala jednoho dne energie drahá vzhledem k vlivu silných zájmových skupin. Vláda podle nich vsadila na mamutí monopol v podobě ČEZ, i když V. Klaus před vlivem silných zájmových skupin na tvorbu politiky varuje.
13. 5. 1995 (LN) J. Dienstbier uvedl, že i za současné situace by se vyplatilo znovu diskutovat o tom, zda elektrárnu dostavět či nikoliv.
Jsem přesvědčen o tom, že jakékoliv úsilí, má-li mít šanci na úspěch, musí vycházet z jakési ideje, ze sledování nějakého ideálu. V tomto smyslu se k těmto pojmům velice hrdě hlásím . Mým ideálem je humanismus, úcta k přírodě a odpovědnost k ní. Pokud bych jej neměl, do politiky bych vůbec nevstupoval. Člověk, jemuž ideály chybějí v ní nemá co dělat. Bez ideálů se člověk těžko může pohnout z místa, pak je to jen pragmatické reagování na to, co přinese další den.
8. 11. 1993 J. Vavroušek (LN): Aktivita MŽP je nedostatečná a ztrátou kompetencí v oboru územního plánování přišlo ministerstvo o možnost napravovat vzniklé škody.
9. 11. 1993 ČT1 J. Vavroušek: Od roku 1990 dále stoupá energetická náročnost výroby. Vláda by neměla řešit jednotlivosti, nýbrž mít celkovou ekonomickou a ekologickou koncepci. Upozornil též na potřebu demonopolizace v energetice.
12. 11. 1993 (MFD) J. Vavroušek prohlásil, že vládě chybí komplexní program pro severní Čechy.
10.12. 1993 J. Vavroušek (HN): Je třeba urychlit legislativu a to nejen ekologickou, snažit se, aby se ekologický aspekt prosadil i do ostatní legislativy - zákon o lesích, novela zákona o ochraně ozonové vrstvy, zákon o vodách, novela zákona o územním plánování, zákon o evidování toxických látek. Další nepropracovanou oblastí jsou regionální plány pro větší územní celky. Daňová soustava by měla v daleko větší míře obsahovat daňové úlevy pro podnikatele, kteří budou zavádět ekologicky šetrné technologie a výrobky a znevýhodnit ty, kteří se chovají nešetrně.
5.1. 1994 (LD) J. Vavroušek: Naše legislativa k životnímu prostředí je zatím značně děravá..
5. 10. 1994 J. Jurkovič (Svobodné Slovo): LSNS protestuje proti lacinému výprodeji prosperujících českých podniků zahraničnímu kapitálu a hodnotí jej jako doslovné drancování českého národního bohatství. Na tomto postupu se největší měrou podílí ODA prostřednictvím svého privatizačního monopolu. (Tisková beseda v souvislosti s prodejem majoritního podílu téměř 51% akcií Kaolinu Hlubany firmě Villeroy and Boch Fondem národního majetku.)
Ochrana krajiny
19.9.94 Pavel Hirš (Svobodné Slovo):" Nesmíme dopustit, aby se horské obce dál vylidňovaly, aby se z nich ztrácel život." Také návrhy na úpravy daňových zákonů, připravované LSNS, by měly obcím umožnit, aby mohly vymáhat určitou část daní od organizací, které v obcích sídlí, svou činností je zatěžují a přitom je nijak finančně nepodporují.