Na stránkách tisku je KDU-ČSL ve vztahu k životnímu prostředí zmiňována v souvislosti s jejím předsedou a ministrem zemědělství KDU-ČSL. Jeho výroky jsou zaznamenány v části věnované zemědělství. Co se týče ostatních oblastí životního prostředí je přístup KDU-ČSL vystižen komentářem členky tiskové komise KDU-ČSL E. Rolečkové k vládou přijatému materiálu ekologické politiky.
28.8.95 (ČTA): Ekologická politika v ČR není politikou jediného ministra. Politika kabinetu se řídí konsenzem členů vlády. Při hledání tohoto konsenzu v otázkách ekologie prosazuje KDU-ČSL poněkud širší odpovědnost než jiní koaliční partneři. "Nalezené kompromisy však považujeme za přijatelné a respektujeme je. "
28. 8. 1995 (ČTA): Ekologická politika v ČR není politikou jediného ministra. Politika kabinetu se řídí konsenzem členů vlády. Při hledání tohoto konsenzu v otázkách ekologie prosazuje KDU-ČSL poněkud širší odpovědnost než jiní koaliční partneři. "Nalezené kompromisy však považujeme za přijatelné a respektujeme je, " řekla E. Rolečková, členak tiskové komise KDU-ČSL.
6. 3. 1995 S. Bělehrádek (MFD): "Nízká úroveň konkurence je v oblasti přirozených monopolů. Je to zejména zásobování elektřinou, plynem a vodou, osobní železniční a autobusová doprava, oblast pošt a telekomunikací."
Informovanost a zapojení veřejnosti
29.12.93 Josef Pavela (Práce): Dluh vidím v chybějícím zákonu o neziskových organizacích a myslím, že velice užitečné by bylo zavedení institutu ochránce lidských práv - ombudsmana.
19. 2. 1993 J. Lux (ČD): KDU-ČSL jednoznačně podporuje a bude podporovat dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně.
2. 9. 1995 (LN) Pavel Šafařík: KDU-ČSL podporuje koncepční záměr vlády prodeje části státního podílu v některých strategických podnicích, ale domnívá se, že rychlost není prioritní. Zejména s podniky energetickými a plynárenskými by se mělo počkat, neboť jejich privatizace by mohla vést k další monopolizaci s dopady při tvorbě cen.
1. 10. 1995 (ČTA): KDU-ČSL schválila své programové teze, které by se měly stát východiskem pro volební program. Východiskem energetické politiky je snižování energetické náročnosti ve všech oblastech ekonomiky. Svůj souhlas se spuštěním JETE váže na bezpečnostní záruky garantované prověrkami Mezinárodní agentury pro atomovou energii a na vybudování bezpečného úložiště pro jaderné odpady.
1.10.95 (ČTA): KDU-ČSL se nedomnívá, že by se otázkou JETE měl zabývat parlament.Tato otázka je podle tiskového mluvčí J. Orla věcí exekutivy. J. Orel je skeptický ke schopnosti ekologických iniciativ posoudit na odborné úrovni tak složitou problematiku.
Blokáda Temelína
4. 10. 1995 (ČTA): KDU-ČSL nezaujala stanovisko. Tiskový mluvčí J. Orel řekl:" Nemám podrobnější informaci, kromě z televize. Nejsem proto způsobilý zaujmout k této věci stanovisko, neboť to jsou informace pouze částečné."
Jaderné pokusy
14.7.95 (ČTA) J. Lux vyjádřil nesouhlas s obnovením francouzských zkoušek jaderných zbraní.
21. 4. 1994 (Práce) J. Lux:" Je to pohled opravdu tristní," konstatoval ministr po přistání vrtulníku, z jehož paluby si prohlížel lesy v Jizerských horách a Krkonoších.
14 .5. 1994 (LN) J. Lux: Výměra neprovozovatelných lesů se odhaduje na 900 tisíc hektarů. Ostatní pozemky je možné státu odejmout. "Spolu s ministerstvem privatizace bychom měli ještě letos kabinetu předložit metodické zásady této privatizace."
16. 5. 1994 (LD) J. Lux: "Je nemožné, aby kterýkoli vlastník vzal pilu a šel do svého lesa a prostě ho skácel. Maximum těžby mu určují lesní plány, které existují všude ve světě a řídili jsme se jimi i za první republiky."
25. 9. 1995 (LN) J. Lux: Lesy musí plnit i jiné funkce než hospodářské. Ty musí být zajištěny. Tvrdí, že nový zákon je nepochybně liberálnější než současný právní stav. Zákon sice nařizuje, že každý vlastník musí mít lesního hospodáře, ale může si zvolit kohokoliv, kdo získá licenci na základě absolvování školy. " Je tu i několik paragrafů, které se váží na ocenění veřejného zájmu. Když však stát něco požaduje, pak vlastníkům přísluší náhrada nákladů. Plná náhrada přísluší například ve věcech týkajících se meliorací a protipovodňových opatření." Přidal argumentaci, že práva vlastníků je nezbytné výrazně omezit ve prospěch státu, protože po 40 letech absence vlastnictví by nebyli schopni svůj majetek řádně spravovat.
15. 9. 1993 (RP) J. Lux: Vláda musí odpovědět na otázku, zda uznává, že zemědělství má ještě jiné úkoly než výrobu potravin, tedy krajinotvorné, sociální a další.
15 .6 1994 (RP) S ministem J. Luxem o našem vztahu k zahraniční agrární politice : Třetím bodem je skutečnost, že zemědělství v evropském prostoru bude stále výrazněji nabývat mimoprodukčních funkcí. Zemědělství bude plnit velkou roli při zachování krajiny příštím generacím. Na vážnosti proto nabývá pojem trvale udržitelné zemědělství.
20. 7. 1994 (Telegraf) J. Lux: Rodinná farma s průměrnou výměrou 70 hektarů je farmou budoucnosti.
22. 7. 1994 (HN) J. Lux: Údržbu a zachování kulturní krajiny v podhorských a horských oblastech budou ministerstva životního prostředí a zemědělství podporovat částkou 2000 Kč ročně za posečený hektar trvalého travního porostu. "Kdyby stát k této podpoře nepřikročil, vyhnali bychom z těchto oblastí téměř všechny obyvatele. Nechceme, aby v původní kulturní krajině rostly jen bodláky, " řekl Lux.
4. 8. 1994 (ZN) J. Lux: "Musím říci, že minulý rok, kdy jsem usiloval o formulování regionální politiky především v oblastech, které souvisely s radikální změnou hospodaření státních statků, požádal jsem pány Dybu, Bendu a Vodičku o spolupráci. Nakonec zůstalo u 281 milionů z našeho ministerstva. Letošní rok vidím zlepšení ve spolupráci s MŽP. Osobně se domnívám, že ona základní zodpovědnost, kterou za regionální rozvoj nese Ministerstvo hospodářství, by měla najít konkrétnější výstupy."
28.1. 1995 (Denní Telegraf) J. Lux: "Oproti loňsku vzrostou dotace na údržbu krajiny. Sledovaným cílem je údržba pastvin a luk. V loňském roce také nebyly žádným způsobem dotovány masné krávy. Naopak se z důvodu změny sazby daně z přidané hodnoty snižuje celková suma investičních dotací pro bioprodukty."
31 .3 1995 (LN) J. Lux : Za paradoxně největší překážku pro rozvoj našeho zemědělství označil protekcionistickou politiku Evropské unie.
1 .4 1995 (Denní Telegraf) J. Lux : Představa nových, lepších, tzv. ekologických zemědělců je trochu problematická, protože všichni dobří zemědělci mají vztah k půdě a přírodě. Dominantní zátěží není podle něj hnojení a používání přípravků ochrany rostlin, ale imisní zátěž.
2. 4. 1995 (NOVA) J. Lux: Vzhledem k tomu, že zemědělství výrazným způsobem ovlivňuje zdraví lidí i tvorbu krajiny, nelze je nechat řízené toliko neviditelnou rukou trhu naprosto bez státních zásahů.
27. 5. 1995 (ČTA) J. Lux: Ochrana přírody nesmí znamenat zakonzervování života. V tomto ohledu musí stát ocenit především snahu zemědělců a formou přímých dotací ji podporovat.
6. 6. 1995 (ČTA) J. Lux: "V českém zemědělství existují určité rezervy, především jeho nízká intenzita. Těžiště přímých dotací je nutné přesunout do externích oblastí, tedy do horského a podhorského zemědělství."
30. 6. 1995 (ČTA) J. Lux: "Je sice smutné, že značná část travnatých ploch v Krkonoších zůstane letos neudržovaná, nicméně není v silách ministerstva zemědělství přispívat s dotacemi na jejich údržbu." Letos jsou finance odděleny a tak je podpora poskytována pouze zemědělcům. Pokud bude chtít KRNAP získat nějakou dotaci musí se obrátit na MŽP.
10. 8. 1995 (MFD) J. Lux:" Zemědělci v podhůří mají zákonitě slabší výsledky. Tyto oblasti je ovšem třeba udržet osídlené a starat se o ně. Státní podpora zde proto není přímou dotací na podnikání, ale má pro celou společnost především význam sociální a ekologický."
27. 8. 1995 (ČTA) J. Lux: Je nutné podpořit zemědělství v intenzivní oblasti a usilovat o změnu struktury v oblasti extenzivní, t.j. v podhorských a horských lokalitách. K otázce financování extenzivní oblasti řekl: "Při diskusi nad rozpočtem letošního roku budu usilovat o to, aby peníze na tuto oblast byly v jiné kapitole než peníze určené k podpoře zemědělského podnikání."
Ochrana krajiny ( voda )
29. 3. 1995 (MFD): Ministerstvo zemědělství hodlá prosadit zmenšení rozlohy ochranných pásem v místech, kde se odebírá pitná voda. "Jejich podstatné zmenšení však neznamená žádné snížení náročnosti pro pitnou vodu.
7. 9. 1995 ( MFD): J. Lux včera povolil odchyt a odstřel vlků v okrese Frýdek-Místek . ČT1: Podle slov J. Luxe "nepůjde o vystřílení všech vlků, kteří tam jsou".
7. 5. 1995 (Práce) J. Lux : Na co myslí strany, je méně důležité než to, na co myslí občan. Jestliže on uvěří, že život, jaký žije, je jediný možný život a smíří se s tím, že názorové obrátky politiků, neúcta k dohodám a slibům jsou v politice běžnými jevy, pak nebude politiky nic nutit k tomu, aby se takových věcí nedopouštěli. Na voličích záleží, jaká morálka v politice panuje.