Občansko - demokratická aliance


Při sledování tisku za uplynulé čtyři roky je možné říci následující:

  1. Od roku 1993 je ve sdělovacích prostředcích ODA zmiňována ve vztahu k životnímu prostředí především přes kauzy Libkovice, Temelín, Tmaň, privatizace petrochemie, privatizace energetických závodů, jsou komentovány privatizační projekty některých podniků (kamenolomy, kaolínky). Šlo o reakce na jednání a kroky ministrů V. Dlouhého (Ministerstvo průmyslu a obchodu) a J. Skalického (Ministerstvo pro privatizaci), oba členové ODA.
  2. V souvislosti s ODA jsou v tisku uváděny i výroky Ivana Dejmala. Vzhledem k tomu, že Ivan Dejmal byl v předchozím volebním období ministrem životního prostředí, jeho názory uvádíme, i když je není možné chápat jako vyjádření názoru ODA.
  3. Osamělým běžcem zůstal Čestmír Hofhanzl, který od roku 1993 průběžně v tisku zdůvodňoval své výhrady k vládnímu návrhu zákona o lesích.


Ekologická politika:


srovnej: ODS, ČSSD, KDU-ČSM, KSČM, SPR-RSČ, LB, SD.

3. 11. 1993 (HN): ODA neshledává v balíku daňových zákonů zásadnějších nedostatků

24. 1. 1994 (LN) V. Dlouhý: Politické instrukce pro obchod mají být co nejliberálnější. To znamená nebránit se zahraničnímu vývozu. Čistou krajinu chceme stále, ale jen za předpokladu, že by urychlené léčení přírody neznamenalo zásah do rozpočtu.

16. 3. 1994(ČT1) V. Dlouhý na druhém ekonomickém fóru Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě řekl, že by západní země neměly nutit Českou republiku k zavádění nucených nákladů v rámci ekologických a sociálních programů.

22. 3. 94 (ČT1) J. Kalvoda: ODA nebude komentovat stanovisko výkonné rady ODS o nekoncepční práci ministerstva životního prostředí a F. Bendy.

11. 4. 1994 (Práce) J. Kalvoda: "Úroveň ekologické legislativy považuji ve srovnání s evropskými demokratickými státy za dobrou."

1. 7. 1994 (Telegraf) O. Kužílek komentuje fakt, že na ekologii bylo volněno 6,1 miliardy korun z Fondu národního majetku. Kužílek řekl, že tento zákon přiláká velké množství zájemců o projekty na výstavbu ekologických zařízení. "Tuto skutečnost pocítí zejména severní Čechy během dvou tří let zcela zásadním způsobem. "

12. 10. 1994 (ZN) T. Ježek: Podle ODA období transformace skončilo a je třeba, aby se vláda začala zabývat oblastmi, které byly v minulosti "asi právem zanedbávány". Jmenoval životní prostředí, školství, kulturu.

16. 11. 1994 (ZN) D. Kroupa:"Transformace ve školství, zdravotnictví, místní dopravě, v ekologii , v kultuře nemůže být dokončena bez vyjasnění kompetencí krajských a zemských zastupitelstev, která dosud nejsou ustavena."

6. 3. 1995 (MFD) V. Dlouhý: Hospodářský program aliance počítá i s postupným uvolňováním cen energie. Do roku 2000 pravděpodobně monopol v oblasti energie neskončí, ceny by se však měly částečně liberalizovat. "Nízké ceny energií dávají nesprávné cenové signály spotřebitelům a jsou zdrojem vysoké energetické náročnosti."

11. 3. 1995 V. Dlouhý (Svob. Slovo) konstatoval, že jeho ministerstvo připravuje vlastní verzi materiálu o strategii cen paliv a energií, který má reagovat na některé problémy spojené s vývojem spotřeby jednotlivých druhů energií a měl by reagovat na zavádění přímotopných těles.

24. 8. 1995 (ČTA) David Rožánek řekl, že státní koncepci životního prostředí, kterou schválila vláda, ODA podporuje.

16. 10. 1995 V. Dlouhý (ČTA): "Nemůžeme ekologické náklady najednou přičíst k ceně výrobku, protože to by podlomilo konkurenceschopnost českých exportérů."

Energetika


srovnej: ODS, ČSSD, KDU-ČSM, KSČM, SPR-RSČ, LB, SD.

2. 3. 1993 (RP) V. Dlouhý o energetické politice: Je jen otázkou interpretace, co je energetická politika. Tato země má představu, jak pokračovat dál. Má představu cenového vývoje, institucionálních změn hlavních energetických utilit (např. z ČEZ chceme vyčlenit přenosovou soustavu). Máme představu, jak provést restrukturalizaci Českého plynárenského podniku i plynárenství. Totéž platí o petrochemii. ..Energetická politika tudíž existuje.

3. 11. 1993 (RP) V. Dlouhý : Pokud jde o českou energetiku, bude podle Dlouhého směřovat k zásadní privatizaci, cílem je v průběhu 10-15 let dosáhnout minimalizace podílu vlastnictví státu.

2. 11. 1994 (Svob. Slovo) V. Dlouhý: "Energetický zákon definitivně rozbíjí státní monopol v této oblasti. Je základním legislativním rámcem i pro dlouhodobé snižování měrné spotřeby energií."

11. 1. 1995 (ČT1) V. Dlouhý: Na takzvaný atomový účet by měli přispívat provozovatelé jaderných zařízení. "Musí platit původce jaderného odpadu." 9. 3. 1995 (NOVA) J. Skalický: " Postavení podniku Transgas je pro dodávky plynu natolik klíčové, že by v současnosti neměl být privatizován a předčasné je také uvažovat o jeho transformaci do akciové společnosti. Privatizovány budou pouze společnosti, které plyn distribuují."

18. 5. 1995 (ČTA) V. Dlouhý: K dosažení emisních limitů a ke zlepšení celkové situace v emisích škodlivin bude orientována těžba na zušlechťování uhlí, budou zaváděny nové technologie, zaváděna výstavba paroplynových zařízení a prosazováno užití vhodnějších druhů paliv.

18. 8. 1995 (ČTA) L. Kudláček: "Na jedné straně bychom mohli tvrdit, že je třeba všechny ceny uvolnit, aby mohlo působit tržní prostředí, na druhé straně je to citlivá oblast s dosti výrazným dopadem do domácností, takže deregulace musí být postupná."

5. 9. 1995 (Práce) V. Dlouhý: Stát se chce co nejrychleji zbavit zbylých podílů ve strategických podnicích , především v energetickém sektoru. Majoritu po dobu delší než pět let si chce ministerstvo ponechat pouze ve společnostech Unipetrol, Mero, Čepro a ČEZ.

29. 9. 1995 (ČTA) V. Dlouhý: "Ještě před koncem svého funkčního období by měla vláda schválit návrh cenové regulace v oblasti energetiky."

2. 10. 1995 (HN) V. Dlouhý: "Chci ještě v tomto funkčním období předložit vládě energetickou politiku. Vláda by ji měla přijmout ještě do voleb."

Temelín


srovnej: ODS, ČSSD, KDU-ČSM, KSČM, SPR-RSČ, LB, SD.

9. 2. 1993 (ČD) V. Dlouhý: Investice musí směřovat do vytváření více efektivních zdrojů jako je JETE, a do zavedení technologií s odpovídajícími ekologickými parametry.

16. 2. 1993 (LD) O. Kužílek : "Levý Blok by se měl omluvit občanům v severních Čechách za to, co tam komunistická vláda napáchala." (Reakce na návrh LB, aby vláda předložila parlamentu informace o dostavbě JETE.)

17. 2. 1993 (ČTl) J. Kalvoda: "Nebyly shledány postačující argumenty proti Temelínu".

5. 3. 1994 V. Dlouhý (MFD) upozornil, že projekt JETE je zajímavý pro americké investory i české podniky. Dokončením Temelína získají know-how, které bude v bývalém SNS velmi žádané.

24. 1. 1994 (MFDnes) V. Dlouhý: "Pokud jsme zastánci dostavby dvou bloků JETE, můžeme být úspěšní, jen když zajistíme informace, ale i maximální průhlednost všeho, co se kolem elektrárny děje."

25 .4. 1994 (HN) V. Dlouhý: "Stávající legislativa je plně dostačující k dostavění Temelína, není proto třeba čekat na schválení atomového zákona."

16. 5. 1994 (MF Dnes) V. Dlouhý vyslovil pochybnosti, že by jaderný (atomový) zákon dokázal zpozdit dokončení Temelína. Dále řekl, že vláda odmítá rakouské návrhy na přestavbu JETE na plynové palivo, protože by to bylo moc drahé.

28. 10. 1994 (LN) R. Špaček nevyloučil, že postupně narůstající "zelené" uvědomění obyvatelstva si do dvou či tří let vynutí legislativní změny, které znemožní uvedení Temelína do provozu. Nyní jsou však pro dostavbu poslanci i veřejné mínění.

15. 11. 1994 (LN) V. Dlouhý: "Termín pro spuštění prvního bloku v září 1996 není stoprocentně jasný, ale má mobilizační sílu a chtěli bychom jej dodržet. Zpoždění o nějaký týden či měsíc není rozhodující."

23. 5. 1995 (ČTA) V. Dlouhý: Jaderné elektrárny poškozují životní prostředí jen zcela nepatrně. Určité riziko, které představuje havárie jaderného zařízení, je u nás potlačeno na minimum.

15. 4. 1995 (MFDnes) V. Dlouhý tvrdí, že posunutí termínu dostavby JE o sedm až deset měsíců tuto stavbu výrazně neprodraží.

18. 4. 1995 (ZN) V. Dlouhý: "Po uvedení meziskladu JE Dukovany do provozu budou potřeby skladování vyhořelého paliva v minimálně následujících deseti letech vyřešeny."

9. 7. 1995 (ČTA) R. Špaček: Za jednu z demokratických možností zastavení výstavby elektrárny považuje přijetí atomového zákona. "Ten má skluz a domnívám se, že do voleb ho už Parlament nepřijme a že o Temelínu už je rozhodnuto."

19. 7. 1995 (ZN) V. Dlouhý Jediným rizikem dostavby JETE je termín dokončení kabeláže a rovněž turbína může mít určité problémy při nastartování. (MFDnes): Kvůli ročnímu zpoždění bude Temelín dražší asi o pět miliard korun, stavba má nyní stát kolem šestasedmdesáti korun. Podle Dlouhého je zvýšení cen v limitu, který umožňuje dostavbu JETE ekonomicky obhájit. (HN): Cílem státu je v nejbližších pěti letech podle V. Dlouhého udržet ceny energií na minimální úrovni, která umožňuje další rozvoj energetického sektoru.

1. 10. 1995 (ČTA) L. Kudláček: Na otázku , zda Temelín ano či ne, odpověděl, že za splnění určitých podmínek je v této chvíli těžko myslitelná jiná varianta, než Temelín dostavět. Mezi tyto podmínky patří i koncepční vyřešení problému ukládání jaderného odpadu. Dále řekl, že další megaloprojekt jako je Temelín bychom zřejmě nepodpořili. O celé věci by se mělo jednat na úrovni výborů Parlamentu, neboť se jedná o projekt skutečně velmi kontroverzní a ani v ODA na něj není jednotný názor.

4. 10. 1995 (ČTA)- k blokádě Temelína: Podle ODA mají občané na takový postup právo, stejně jako je oprávněný zásah policie, pokud je v rámci zákonů.

29.9.95 (ČTA)- k jaderným zbraním: "Není možné, aby ČR byla na jedné straně NATO chráněna a na druhé straně, aby neplnila povinnosti z jejího členství vyplývající, " řekl V. Šuman

Jaderné pokusy:


srovnej: ODS, ČSSD, KDU-ČSM, KSČM, SPR-RSČ, LB, SD.

13. 7. 1995 (ČTA) D. Rožánek: "Jaderné pokusy Francie jsou její vnitřní záležitostí, na kterou má jako suverénní stát právo."

21. 8. 1995 (ČTA) J. Klavoda: ODA nesouhlasí s čínskými jadernými pokusy. "Na rozdíl od francouzských jaderných testů, které upevňují civilizační okruh, ke kterému se hlásíme, čínské jaderné pokusy tato kritéria nesplňují, takže je v žádném případě nepodpoříme."

Lesy


srovnej: ODS, ČSSD, KDU-ČSM, KSČM, SPR-RSČ, LB, SD.

9. 4. 1994 (ZN)- ODA žádá přesnou formulaci lesnické politiky. L. Kudláček se domnívá, že klíčovým úkolem musí být přesná definice toho, co znamená veřejný zájem.

28. 12. 1994 (ZN) J. Skalický : "Budu upřímný, ani já si nemyslím, že by dořešení vlastnických vztahů k lesům bylo prvořadým a nejpalčivějším úkolem prvních pěti let."

27. 1. 1995 (Telegraf) Č. Hofhanzl: "Je mimořádně důležité, aby existoval přímý vlastník. K lesu mělo být vydáno i příslušenství - stroje a nemovitosti a toto se nestalo. Navíc v zákoně o lesích není ani slovo o sdružování malolesů. V jiných evropských státech jsou na to samostatné zákony."

27. 6. 1995 (ČTA) Č. Hofhanzl: " V demokratických zemích je zásadně rozpočet státních lesů předkládán parlamentu a jím je schvalován. Parlament nechce v lesích hospodařit. Je konkrétní záklopkou proti zneužívání."

31. 7. 1995 (Denní Telegraf) Č. Hofhanzl: Transformaci českých lesů si ušila na tělo omezená skupina lidí, a to i přes četné interpelace na ministra J. Luxe.

1. 11. 1995 (ČTA) Č. Hofhanzl požaduje zákaz pronájmu státního lesa.

Nerostné suroviny


srovnej: ODS, ČSSD, KDU-ČSM, KSČM, SPR-RSČ, LB, SD.

2. 7. 1993 (LN) V. Dlouhý: Prohlásil. že navrhne vládě konzervovat důlní i chemickou těžbu uranu, zvednutí světových cen by se promítlo do cen energie.

19. 11. 1993 (LN) V. Dlouhý: Severní Čechy čeká "slušná a dobrá" perspektiva, řekl při návštěvě Ústí n. Labem.

19. 11. 1993 (Svobodné Slovo) V. Dlouhý: Dojde-li v daném okamžiku ke zbourání Libkovic, nebudu protestovat.

22. 12. 1993 (ČD) V. Dlouhý: Nikdy jsem se nevyjádřil pro výstavbu cementárny.... Většina studií, které mám k dispozici však výstavbu cementárny doporučuje.

31. 12. 1993 (ZN) J. Effenberger: "Libkovice jsou ztracený případ, jsou však symbolem varování a ponaučení."

5. 11. 1994 (ČD) V. Dlouhý: "Útlum těžby hnědého uhlí bude pravděpodobně rychlejší, než předpokládalo vládní usnesení z prosince 1992."

14. 4. 1995 (RP) J. Kalvoda: Podle vládního usnesení se nebude zákonem vymezovat oblast věcí, které musejí být výlučným vlastnictvím státu. Na příkladu nerostného bohatství Jan Kalvoda řekl: "Stát se nutně nemusí stavět do role vlastníka každé takové věci, pouze upraví zákonem, jak bude užívána ve veřejném zájmu."