Z přehledu tisku lze vyvodit následující závěry:
10. 8. 1993 (RP) M. Zeman: Podle našeho názoru se společenská transformace musí současně uskutečňovat ve všech podstatných dimenzích - nejen ekonomické, ale i sociální, ekologické a kulturní. To je také důvodem, proč ve shodě s dnešním pojetím západní civilizace mluvíme o sociálně a ekologicky orientované tržní ekonomice. Druhá strana naproti tomu prohlašuje, že uznává pouze tržní ekonomiku bez jakýchkoli dalších přívlastků, ekologii chápe jako šlehačku na dortu a sociální rozměr transformace jí zavání konstruktivistickými výmysly levicových intelektuálů. Důsledkem je skutečnost, že výrazně klesají ekologické investice, že se v této oblasti téměř zastavil legislativní proces...Tato země nemá průmyslovou ani zemědělskou, dopravní ani energetickou, sociální ani ekologickou politiku...Proti tomu stavíme strategické plánování obvyklé ve vyspělých západních zemích, schopnost myslet na více tahů dopředu.
6. 9. 1993 (LN) M. Zeman: Také kritizujeme vládu za to, že se dostatečně nevěnuje sociálním a ekologickým aspektům společenské transformace, že její politika je sociálně necitlivá.
2. 2. 1994 (LN) M. Zeman: Sociální i ekologická necitlivost současné vládní politiky včetně pohrdavého vztahu k odborům se dotýká stále širších skupin obyvatelstva.
17. 3. 1994 (Práce) M. Zeman: Vládu není možno chválit mj. proto, že ztratila ekologický rozměr, což se projevuje např. známým výrokem o ekologii jako šlehačce na dortu.
27. 8. 1994 (Práce): Vystoupení V. Klause na mezinárodní ekologické konferenci v Praze připadalo M. Zemanovi "jako výkřik z 19. století" a vedlo ho k závěru, že "základním programovým rysem vlády je víra v to, že pouze množina individuálních rozhodnutí s minimalizací jakýchkoli státních zásahů povede k úspěšnému rozvoji ŽP, což je pojetí, které by snad žádný moderní západoevropský nebo světový politik dnes nehlásal".
27. 8. 1994 (ZN) P. Kužvart: Vládou odmítnutý návrh státní ekologické politiky, který předložil ministr ŽP F. Benda, charakterizoval jako velmi kvalitní dokument. Ekologizace společnosti dle soc. demokratů není namířena proti tržnímu hospodářství, ani nepopírá demokracii.
5. 12. 1994 (RP) M. Zeman na sjezdu Strany zelených: všude v západní Evropě existuje mezi stranami soc. dem. a stranami zelených spolupráce, a tak by to mělo být i v ČR.
21. 4. 1995 (MF Dnes) M. Zeman: Pro ČSSD je soukromý majetek posvátný. Nevidím důvod, proč by doly nebo třeba ocelárny měly být majetkem státu. Co však mělo zůstat zcela ve státním vlastnictví, to jsou nejen zdravotnická zařízení či školy, ale i dopravní nebo energetické sítě.
2. 5. 95 (RP) M. Zeman: Jaký smysl má vláda, která se vyhýbá své spoluzodpovědnosti za řešení bytové, populační, dopravní, kulturní, průmyslové, zemědělské nebo ekologické politiky a přitom výrazně zvyšuje náklady na státní správu a ve snaze nedělit se o moc odmítá vznik regionálních samospráv? Ekologie není jen šlehačka na dortu, ale je nutnou podmínkou trvale udržitelného rozvoje.
18. 5: 1995 (Denní Telegraf) M. Zeman: Ekologické organizace nejsou extrémistické. S vládou se zásadně shodujeme např. v požadavku našeho vstupu do EU. S tím rozdílem, že vláda chápe EU v duchu thatcherovských principů jako zónu volného obchodu. My ji chápeme šířeji, tzn. jako urč. politické společenství s jednotnou legislativou v budoucnosti, jednotnou měnou, evropskou dopravní, zemědělskou nebo sociální politikou.
29. 7. 1995 (RP) M. Zeman: ČSSD považuje EU za společenství s postupně se formující jednotou zahraniční, dopravní, ekologické i sociální politiky. Chce respektovat evropské standardy i v těchto oblastech a odmítá na současné vládní zahraniční politice všechno to, co nás od těchto standardů odchyluje. Což je vedle ekologické a sociální politiky např. politika dopravní nebo zemědělská.
27. 8. 1995 (LN) P. Buzková: Sociální demokraty "mrzí", že vládou přijatá koncepce státní politiky ŽP se zříká pojmu "trvale udržitelný rozvoj", který je součástí většiny koncepcí ekologické politiky vyspělých demokratických států. Tímto materiálem se stát zříká téměř veškeré odpovědnosti za ŽP. Ministr Benda by neměl ve funkci ministra setrvat.
10. 10. 1995 (RP) M. Zeman: ČSSD vychází z toho, že je zapotřebí investovat případný rozpočtový deficit do dopravních, energetických a telekomunkačních sítí.
Informovanost a zapojení veřejnosti
14. 4. 1995 (Svobod.Slovo) P. Buzková: Zařazení ekolog. organizací na seznam extremistických organizací je vyústěním atmosféry, která u nás vzniká kolem občanských sdružení. V okolních zemích je spolupráce nevládních organizací s vládou samozřejmá, jen u nás se tím nikdo nezabývá.
2. 1. 1995 (TV NOVA) M. Zeman odmítl, že by zvýšení maximálních cen za teplo a teplou vodu bylo mírné, neboť zde působí kombinovaný efekt zvýšení cen u několika komodit. "Dvě třetiny populace nepatří mezi novodobé milionáře".
7. 2. 1995 (HN) S komplexem dotazů ve věci privatizace a transformace petrochemie interpeluje ministry vlády M. Kraus.
22. 5. 1995 (Denní Telegraf) J. Wagner interpeluje V. Klause kvůli rozhodnutí vlády prodat podíl státu ve společnosti Lende Technoplyn.
13. 5. 1995 (Blesk) M. Zeman a F. Vranitzky se shodli na názoru, že by bylo vhodné v otázce využívání jaderné energie použít principu referenda.
12. 8. 1995 (LN) P. Buzková důrazně odmítla francouzské jaderné pokusy v Tichomoří.
17. 6. 1993 (ZN) M. Zeman: Jsem přesvědčen o nutnosti dokončení dvou bloků JETE, ale i o místním referendu, které by o tom rozhodovalo. ČEZ by mohla občany k tomuto schválení motivovat výhodnějšími cenami elektrické energie.
3. 10. 1995 (RP) M. Zeman: Problémy kolem dostavby Temelína jsou projevem absence energetické politiky.
4. 10. 1995 (Právo) P. Seifer: ČSSD není proti dostavbě Temelína, ale pouze za předpokladu, že nebude na stavbě porušován stavební zákon, zákon o posuzování vlivů na ŽP či technologická kázeň.
4. 10. 1995 (Právo) M. Kužvart: JETE je podle stanoviska ČSSD neodzkoušeným prototypem. Při její výstabě se porušuje nejen technologická kázeň, ale i řada zákonů, např. o posuzování vlivů na ŽP a stavební zákon. Dokončení výstavby Temelína úzce souvisí s neexistencí státní energetické politiky a vinou ministra ŽP F. Bendy se občané stali otroky ČEZ.
6. 6. 1995 (Práce) P. Seifer v odpovědi na anketní otázku "Co jste ochotni oželet pro zkvalitnění ŽP?":" Jsem ochoten obětovat své pohodlí a jezdit hromadnou dopravou. Jsem ochoten obětovat i trochu té demokracie, aby bylo možné připustit, že některé úseky dálnice a tras budou přístupné pouze pro zaplněná vozidla jako třeba v USA."
24. 11. 1993 (HN) Představitelé ČSSD ostře kritizovali agrární politiku vlády a označili ji za bezvýchodnou. MZe se podle nich snaží o neperspektivní podporu malých rodinných farem a obnovu bývalých statků včetně šlechtických a proti této ideologické koncepci se jen zvolna začíná prosazovat důraz části ODS na zemědělskou velkovýrobu schopnou konkurence.
19.11.94. M. Zeman (ZN): Na rozdíl od radikální koncepce podporující rodinné farmy, my tvrdíme, že budoucnost zemědělství je v zemědělské velkovýrobě, která jako jediná může být páteří našeho zemědělství a může být ekonomicky, ale i ekologicky efektivní.
23. 4. 1994 (Haló noviny) Podle ČSSD předloha návrhu zákona o lesích postrádá garance zachování mimohospodářských funkcí lesů a nezávislé kontroly vlastníků.
14. 10. 1995 (Právo) H. Ogorníková vyzvala J. Luxe, aby se zabýval neoprávněným vydáním lesních pozemků Walderodemu.
30. 1. 1995 (ZN) Ve věci útlumu uranového průmyslu vznese ČSSD interpelaci na ministra průmyslu a obchodu a ministra práce a sociálních věcí. Není podle ní možné, aby vláda rozhodla o likvidaci uranového průmyslu, která by se dotýkala zhruba 1000 zaměstnanců v Dolní Rožínce. Podle Grulicha cena uranu vytěženého v Rožínce odpovídá světovým cenám. Do deseti let se světové ceny zvýší a ČR bude po vyčerpání asi desetiletých hmotných rezerv závislá na dovozu uranového koncentrátu pro Dukovany i pro Temelín.
12. 8. 1995 (LN) ČSSD žádá K. Dybu a F. Bendu o urychlené předložení novely tzv. horního zákona.
31. 3. 1994 (ZN) M. Zeman: Diskusi kolem cementárny ve Tmani by neměly ovládat vášně. Naše strana navrhuje, aby se záborová hranice připravované cementárny posunula a nebylo zasaženo chráněné krajinné území.
27. 7. 1995 (RP) P. Seifer hodlá na podzimním plénu sněmovny navrhnout zrušení MŽP jako "nefunkční zástěrky pro ekonomické ministry, aby měli krytí , že se starají o ekologii", jako reakci na to, že MŽP rozhodlo vyjmout půdu ze zemědělského půdního fondu pro cementárnu Tmaň.
3. 8. 1995 (ZN) S. Gross a J. Bláha označili cementárnu Tmaň za precedentní záležitost, jež svědčí o nedostatečné koncepčnosti těžby surovin v našem státě.
5. 6. 1995 (ZN) P. Buzková již potřetí interpeluje F. Bendu. Žádá prošetření okolností při udělení výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny a při udělení stavebního povolení pro lanovou dráhu v oblasti Moravského krasu. Chce vědět, zda nedošlo k ekologické újmě.