Analýza volebních programů politických stran



Úvod

Podle našeho volebního zákona si voliči vybírají především politickou stranu. Mají sice možnost na kandidátní listině zvolené politické strany zaškrtnout jména čtyř kandidátů, a tím jim přidělit preferenční hlas, kterým kandidáty posunují na přední místa na kandidátní listině. Avšak k tomu, aby se kandidát skutečně dostal na nějaké přední místo, potřebuje , aby mu minimálně 10% z celkového počtu voličů jeho strany, v jeho volebním kraji, přidělilo preferenční hlas.

Politické strany se ucházejí o přízeň svých voličů prostřednictvím volebních programů. My se zaměřili jen na ty části ve volebních programech, které se nějak týkají životního prostředí. Konečné znění volebních programů většinou vychází z podstatně obsáhlejších vnitrostranických materiálů, které vypracovávají straničtí specialisté na jednotlivé oblasti. Tyto podkladové materiály se pak zestručňují a sjednocují tak, aby volební program působil jednolitě a uceleně. Již podle formulování názvů kapitol, jejich umístění v rámci volebního programu a obsáhlosti je možné usuzovat, jaký význam je jednotlivým tematům přikládán.

Snažili jsme se tento pohled na volební programy zachytit.

Je samozřejmé, že při postupném zestručňování původních tezí, se musí mnoho myšlenek a návrhů vyřadit. Zůstává jen to, co je chápáno jako nejpodstatnější, co je sluči telné s ostatními kapitolami volebního programu a co je na základě vnitrostranických diskusí pro stranu přijatelné. Proto se domníváme, že i obecné formulace ekologických částí volebních programů nám mohou leccos napovědět o prioritách politických programů jednotlivých stran.

Protože jsme však chtěli získat odpovědi i na konkrétnější otázky, které nelze hledat ve volebních programech, oslovili jsme předsedy politických stran a požádali je, aby nám oni, případně jimi pověřená osoba, poskytli interview.

Zajímaly nás následující okruhy:

Interview nejsou přesným záznamem toho, co bylo řečeno, šlo nám o zachycení postojů k jednotlivým problémům.

Interview nám neposkytla ODS a SPR-RSČ.


Závěr

Na předcházejících stránkách jsme uvedli všechny nám dostupné informace o politických stranách a jejich vztahu k životnímu prostředí. Ukazuje se, že první část věnovaná zprávám v tisku může výsledný obrázek pouze dokreslit. Přesto je třeba vzít v úvahu, že většina populace si vytváří o "ekologičnosti" jednotlivých politických stran představu právě z těchto kusých zpráv.

Nejperspektivněji z hlediska získání seriózních informací se nám jeví část druhá - zaměřená na činnost parlamentu. Pro zpracování této části jsme využili podkladů z Parlamentního zpravodaje, který vychází od roku 1995 a ve kterém jsou uvedeny přehledy hlasování k zákonům i pozměňovacím návrhům. Protože elektronický systém hlasování byl v parlamentu zaveden až v roce 1994, podklady pro analýzu hlasování u zákonů přijatých před tímto rokem se obtížně vyhledávají a my je do přehledu nezařadili.

Volební období, které právě končí, nebylo bohaté na nově přijaté zákony týkající se životního prostředí ( viz graf str...). Nejvíce diskuzí proběhlo kolem zákona o lesích (115 pozměňovacích návrhů) a ozonového zákona, který byl po dvou letech novelizován ( první verze byla přijata v roce 1993, druhá v roce 1995). Další kontroverzní zákony jako horní, atomový, vodní či stavební byly odsouvány a je pravděpodobné, že se v tomto volebním období již nestihnou přijmout. Navzdory těmto okolnostem nám analýza hlasování ukázala, že poslanci Levého bloku většinou prosazovali k životnímu prostředí nepříznivé návrhy, ačkoli se jejich volební program jeví velmi pro-ekologicky. Na základě těchto zkušeností považujeme za velmi prospěšné, aby se v nadcházejícím volebním období postoje poslaneckých klubů i jednotlivých poslanců k projednávaným zákonům týkajících se životního prostředí průběžně sledovali a zveřejňovali.

Je pravděpodobné, že třetí část věnovaná volebním programům byla vzhledem k blížícím se parlamentním volbám přijímána s největším očekáváním. Volební programy jsou psány vesměs heslovitě a obecně, a proto jsme si upřesňovali postoje jednotlivých politických stran k dílčím problémům ochrany životního prostředí rozhovory s ekologickými mluvčími. Rozhovory se nepodařilo uskutečnit u dvou politických stran. U SPR-RSČ jsme tento přístup do jisté míry očekávali. Větším zklamáním bylo, že se nepodařilo upřesnit přístupy k problematice životního prostředí u nejsilnější parlamentní strany - ODS a byli jsme tak odkázáni jen na volební program. Částečně lze omluvit postoj ODS časovým zaneprázdněním pana ministra Františka Bendy, který byl sekretariátem ODS určen jako ekologický mluvčí. Je to škoda o to větší, že právě na hlavu ministra Františka Bendy a jeho ministerstva se v průběhu našeho šetření snášela slova kritiky z koaličních i opozičních stran a jím formulované názory by pro nás bývaly velmi cenné (KDU-ČSL hovoří o důsledném neuplatňování a nevyužití pravomocí, nástrojů a poměrně rozsáhlých kompetencí ministerstva životního prostředí, ODA zvažuje, zda a nakolik MŽP svých pravomocí využívá a vytýká ministerstvu, že si nedokázalo vymoci v některých oblastech "supervizi" nad ostatními resorty, kterou má např. ministerstvo financí ve fiskální oblasti, opoziční strany nejčastěji poukazují na nekoncepčnost práce MŽP). Přestože jsou volební programy psány obecně a heslovitě, domníváme se, že nám mohou leccos napovědět o prioritách ekologických programů. Již podle formulování názvů kapitol, jejich umístění a obsáhlosti v rámci programů je možné usuzovat, jaký význam je jednotlivým tematům přikládán. Pro usnadnění vaší orientace jsme připravili následující přehled. U každé sledované politické strany je uvedeno pět bodů, které prezentují hlavní cíle a záměry, případně postoje k problematice životního prostředí. Získali jsme je na základě analýzy volebních programů, kdy jsme sledovali tři kriteria:

  1. obecné principy, na kterých jsou volební programy postaveny
  2. provázanost jednotlivých částí volebních programů
  3. pořadí, v jakém jsou teze v programech uváděny

Seznam stran:


ODS - svoboda a prosperita

  1. ODS je spokojena, protože dosavadní vývoj stavu životního prostředí (zejména stav ovzduší a vod) potvrzuje správnost jejího přístupu k životnímu prostředí.
  2. Klíčový význam přisuzuje ODS odpovědnosti jedince. (Zde je nutno uvést, že na rozdíl od některých jiných programů, není ve volebním programu ODS zmíněn význam občanských iniciativ ani nutnost posílit postavení obcí, váhavý postoj k ustavení vyšších územních samosprávných celků je u ODS všeobecně známý).
  3. Předpokladem rozhodování je podle ODS snadný přístup k informacím o stavu ŽP a dostupnost ekologicky šetrných výrobků a technologií, které nejlépe zajistí svobodný trh.
  4. ODS podporuje výstavbu nových dálnic, restrukturalizovat České dráhy zamýšlí redukováním neefektivních a nevyužívaných činností a privatizací regionálních tratí.
  5. ODS slibuje následující opatření: dopracovat legislativu, upřesnit emisní a imisní limity, ukazatele přípustného znečištění vod, upravit výši a režim poplatků a pokut za znečišťování. Postupnou deregulaci cen energií a přírodních zdrojů. Z dalších formulací: všemi způsoby budeme podporovat omezování vzniku odpadů, hodláme zvýrazňovat prvky zvýhodňující výrobky a činnosti šetrné k ŽP.

ČSSD - Lidskost proti sobectví

  1. Základem programu ČSSD je Pražská deklarace přijatá na setkání evropských sociálně demokratických stran v červnu 1995. Obsahuje princip trvale udržitelného rozvoje.
  2. Opakovaně je zmíněn požadavek na sjednocování legislativy a přístupů k ochraně životního prostředí se státy EU. V jejich duchu předloží ČSSD systém ekologických daní.
  3. V programu ČSSD je samostatně zmíněna doprava a důraz je kladen na ochranu spotřebitele. V obou těchto sférách má podle ČSSD nezastupitelnou úlohu stát, který je odpovědný za péči o dopravní infrastrukturu a za vytvoření státního systému ochrany spotřebitele. ČSSD volá po přísné hygienické kontrole výrobků a provázanosti státního dozoru, t.j. hygienické služby na orgány ŽP. Podle ČSSD je třeba posílit inspekci ŽP a rozvíjet programy ekologicky šetrných výrobků pro předměty běžné spotřeby.
  4. Ochrana nerostných surovin. ČSSD bude prosazovat zákon o nerostných zdrojích, zavedení surovinové daně a důlní renty. Základní nerostné zdroje by měly být vlastnictvím státu.
  5. ČSSD podporuje decentralizaci veřejné správy a samosprávy, a všechny formy demokratické kontroly: kontrolní i aktivní zapojení veřejnosti, referenda, nevládní neziskové organizace, občanské iniciativy.

KDU-ČSL

  1. V duchu křesťanských principů KDU-ČSL zmiňuje odpovědnost vůči budoucím generacím. Úsilí musí trvale směřovat k omezování ekologických a zdravotních rizik, k šetrnému využívání přírodních zdrojů a k ochraně biosféry na celé planetě. Jsou navržena tato opatření: upravit limity pro vypouštění škodlivin a jejich sladění s evropskými normami, zlepšit čistotu vodních toků (prosadit přijetí nového vodního zákona), podporovat programy revitalizace říčních ekosystémů, výstavbu čistíren odpadních vod, minimalizovat odpady (posílením odpovědnosti výrobců), zřídit ekologický dohled nad těžbou a přijmout nový horní zákon. (V souvislosti s omezením zdravotních rizik není zmíněna problematika ochrany spotřebitelů).
  2. Jako vážnou chybu pociťuje KDU-ČSL absenci vyšších územních samosprávných celků (VÚSC). Jejich úkolem by mělo být společně s obcemi zajišťovat dopravní obslužnost území prostředky hromadné osobní dopravy. KDU-ČSL Při jejich vytváření bude prosazovat vznik samostatných regionálních fondů ŽP. Prostředky získané za znečišťování musí být vynakládány tam, kde ke znečišťování dochází.
  3. KDU-ČSL prosazuje zvýšení podílu státního rozpočtu na některých investicích - oprava a výstavba silnic a dálnic, hlavních železničníc koridorů, závažných ekologických programů. Podporuje dobudování sítě dálnic a privatizaci místních železničních tratí tam, ke privátník dokáže s určitou finanční podporou státu či VÚSC dopravní cestu efektivně využít.
  4. KDU-ČSL bude usilovat o celkové zvýšení odpovědnosti podnikatelů za škody na ŽP, a to především ekonomickými nástroji (ekologické daně) .
  5. KDU-ČL bude prosazovat taková opatření, která povedou ke snížení energetické náročnosti národního hospodářství (ekonomicky zdůvodněné ceny energií, zřídit nezávislý ústřední technický a ekonomický dispečink a Státní regulační orgán).

KSČM

  1. KSČM směřuje k moderní socialistické společnosti s výhradním státním vlastnictvím nerostného bohatství. KSČM bude usilovat o omezení účasti cizího kapitálu na těžbě a zpracování nerostných surovin. Vývoz surovin je třeba limitovat a veškerá těžba by měla být zpoplatněna.
  2. KSČM volá po zvýšení bezprostředního podílu občanů na rozhodování, které je třeba legislativně zakotvit. Podporuje referenda a posílení pozice obcí. Předpokládá materiální podporu nevládních organizací za strany státu či regionu.
  3. KSČM prosazuje zpracování dlouhodobé koncepce ochrany a rozvoje ŽP. Cíle jsou: hospodárné využívání přírodních zdrojů, snižování energetické náročnosti, ochrana půdního a lesního fondu, rozvoj hromadné dopravy, ochrana spotřebitelů.
  4. KSČM chce nahradit živelnou tržní regulaci progresivními eko-daněmi a postihovat znečišťovatele následnými ekologickými náklady.
  5. KSČM podporuje vytvoření Národní ekologické banky - samosprávné instituce, která bude s podporou státu financovat ekologický výzkum, projekty a technologie. (V programu KSČM je kladen důraz více na kritiku současného stavu než na formulaci možných řešení).

SPR-RSČ

  1. Podle SPR-RSČ musí být řízení společnosti komplexní. Stát a samosprávné orgány musí stanovit hlavní priority pro zlepšení ŽP a podporovat (i daňovými úlevami) podnikatelské aktivity směřující ke zlepšení ŽP.
  2. SPR-RSČ považuje za nutné zvýhodnit občany žijící v ekologicky postižených oblastech daňovými úlevami, kompenzací tepla, elektřiny, otopu.
  3. SPR-RSČ prosazuje zlepšení zákonů na ochranu ŽP (novelizovat zákon na ochranu zvířat, regulovat obsah fosforu v pracích prostředcích, vysoké finanční postihy znečišťovatelů vod - v případě nezjednané nápravy, okamžité odvolání vedení podniku, vyloučit zasahování cizích států do těžby, zamezit odprodeji domů a lomů cizincům...)
  4. SPR-RSČ chce zabránit hromadnému ničení lesů těžbou dřeva pro vývoz a důsledně dbát o rekonstrukce lesních ekosystémů v imisních oblastech. Pečovat o lesy jako o přírodní bohatství.
  5. SPR-RSČ podporuje referenda, účast občanů na rozhodování je nezbytná. Stát a samosprávné orgány jsou povinny vybudovat informační systémy, protože občané mají právo na pravdivé informace o ŽP.

ODA

  1. Slibuje prosazovat kontrolu státních výdajů a omezování státního přerozdělování, cestu spatřuje v ustavení samosprávných krajů, které budou mít důležité kompetence mimo jiné ve věcech dopravy a ochrany životního prostředí s právem rozhodovat o části daní vybraných na svém území.
  2. Prosazuje přijetí zákona upravujícího hospodaření obcí a prosazení zvláštního daňového režimu pro obce, podporu profesním samosprávným sdružením a obecně prospěšným neziskovým organizacím, mimo jiné i navrhovaným osvobozením neziskových organizací od daně z příjmu a zvýšením možností daňových odpisů.
  3. ODA poukazuje na nutnost přijetí jasné vládní koncepce směřující k nápravě škod napáchaných komunistickým hospodařením a přijetí zákona o nápravě škod na ŽP, na jehož základě bude možné revidovat i některé výpočty bilančních zásob nerostů a potažmo i příslušná povolení k těžbě.
  4. ODA prosazuje uplatnění tržních mechnismů při ochraně životního prostředí- zavedení informačních nástrojů (informační střediska, v parlamentu projednávané výroční zprávy o stavu ŽP), odstranění nesystémových dotací u tepla a elektřiny, zavedení daně pro životní prostředí, která zatíží výrobky a činnosti s nepříznivými dopady na životní prostředí,změnu činnosti Státního fondu pro životní prostředí od poskytování přímých dotací k poskytování zvýhodněných půjček a záruk za komerční úvěry .
  5. Vypracování ucelené dopravní politiky, transformace železniční dopravy postavené na odstátnění, privatizaci a systému dotací slučitelném s tržními mechanismy. Zásadní prodloužení sitě dálnic.

Levý blok

  1. Ekologickou politiku staví na principu trvale udržitelného rozvoje. Hlásí se k závěrům konference OSN o životním prostředí v Rio de Janeiru (1992), zmiňuje jako "základní sociální a politický problém dnešního světa rozpor mezi tzv. Severem a Jihem".
  2. Politika musí působit na ekonomiku, aby nezvýhodňovala plýtvání na zaměřovala se především na úspornost, využití obnovitelných zdrojů a nezatěžovala přirozené ekosystémy odpady, se kterými se nemohou vyrovnat.
  3. Zlepšit podmínky kvality života je podle Levého bloku prioritní. Je třeba vytvořit účinnou koncepční politiku státu, respektovat ekologické zátěže území, zrevidovat dogma o vyrovnaném státním rozpočtu.
  4. Levý blok podporuje prvky samosprávné demokracie, vyšší územní samosprávné celky, občanské iniciativy. Je zastáncem referenda.
  5. Určité surovinové zdroje mají být výlučným vlastnictvím státu. Vlastnický podíl státu se předpokládá v dopravě, u komunikačních a energetických sítí.

SD-LSNS

  1. Ekonomický a ekologický program není podle SD-LSNS možné oddělit. Princip trvale udržitelného rozvoje se prolíná celým programem. Tímto přístupem se SD-LSNS odlišuje od ostatních politických stran, kde jsou navrhovaná opatření k ochraně životního prostředí uvedena odděleně ve zvláštní kapitole věnované této problematice.
  2. Stěžejním bodem volebního programu SD-LSNS je ekologická daňová reforma, důsledně zvýhodňující ekologicky šetrné chování. Zákazy a příkazy navrhuje SD-LSNS použít jen tam , kde není možné použít nástrojů jiných. "Právě nyní nastává nejvhodnější čas na rozvoj výrobních programů založených na ekologicky šetrných technologiích."
  3. Cílem ekologické politiky SD-LSNS je omezemí emisí oxidu uhličitého. Z toho plyne podpora veřejné a kombinované dopravě. Stát je odpovědný za dopravní obslužnost na celém území státu. Železniční tratě by se neměly privatizovat.
  4. SD-LSNS prosazuje vrátit ministerstvu životního prostředí ztracené kompetence v oblasti územního plánování, ochrany přírody, ochrany horninového prostředí a lesního hospodářství.
  5. SD-LSNS požaduje rychlejší sjednocování zákonů a předpisů s normami EU.


Na závěr nezbývá než připomenout , jaké ma verejnost možnosti ovlivnit to, aby se z hlediska ochrany životního prostředí pozitivní opatření uskutečnila.

Z pozice nevládních organizací můžeme:

Z pozice zainteresovaných občanů můžeme:


kontaktní adresa: Zelený kruh, Lublaňská 18, 120 00 Praha 2