Volební program ČSSD se skládá ze tří tematických celků: Kdo jsme, Co chceme ( Společnost vzdělání, spoluúčasti a solidarity) a Jaká je naše politika. Tato třetí kapitola je rozdělena na dvanáct podkapitol, pátá z nich je nazvaná Ekologická politika.
"V červnu 1995 proběhlo v Praze setkání zástupců padesáti sociálně demokratických stran z celé Evropy a přijalo Pražskou deklaraci, která je i základem našeho volebního programu," píše se v úvodní části.
Z hlediska životního prostředí jsou důležité následující principy:
1. pojetí sociálně a ekologicky orientované tržní ekonomiky
2. trvale udržitelný rozvoj
3. odpovědnost státu za péči o dopravní, energetickou a telekomunikační infrastrukturu a za ochranu spotřebitele
4. význam nezávislých kontrolních mechanismů
5. prosazování vstupu do evropských institucí s jejich sociálními, ekologickými, ekonomickými i morálními standardy
Významné jsou pro ČSSD aktivity dobrovolných společenství, neziskových organizací stejně jako uplatňování myšlenek přímé demokracie. Je pro zřízení funkce ombudsmana - ochránce lidských práv.
ČSSD chce společnost decentralizovaně organizovanou, zdůrazňuje význam samosprávy a podporuje vznik samosprávných regionů se širokými kompetencemi včetně kompetencí ekonomických.
Nepřímo se péče o životní prostředí týká návrh pravidel pro zamezení monopolistické koncentrace majetku a pro vstup zahraničního kapitálu do našich podniků, jaké vyspělé země uplatňují na ochranu.svých strategických zájmů.
Ekologické a hygienické normy dovážených výrobků by měly být stejně přísné, jaké vůči českým vývozcům uplatňují naši západní sousedi.
Základní nerostné zdroje by měly zůstat ve státním vlastnictví a měly by být pronajímány za jasně stanovených podmínek jejich šetrného čerpání.
Stát musí podporovat technologie, které minimalizují energetické a materiálové vstupy do výrobních procesů a zároveň snižují znečišťování ŽP.
ČSSD bude prosazovat přijetí zákona o nerostných zdrojích a novelizaci lesního zákona, kde by měla převážit mimoprodukční funkce lesa - krajinotvorná, vodohospodářská, rekreační - .nad prostou těžbou dřeva.
Znečišťování ŽP chce ČSSD čelit na základě známých zásad:
Ten, kdo znečišťuje, musí hradit i škody.
Činnosti, jež s sebou nesou rizika pro ŽP v neúměrné míře, musí být objektivně posouzeny a v nutných případech nebudou povolovány.
ČSSD chce posílením inspekce ŽP zamezit současnému obcházení zákona při dovozu odpadů.
Zákony na ochranu ŽP západoevropských zemí jsou pro ČSSD příkladem i z hlediska pravomocí státu při regulaci a využívání přírodních zdrojů. V jejich duchu předloží systém ekologických daní, penalizujících ekologicky škodlivé technologie a naopak podporujících přechod k bezodpadovým technologiím, recyklaci odpadů a snižování energetické náročnosti.
ČSSD poodporuje návrat kompetencí MŽP (jde o pravomoci v územním plánování a stavebním řádu a státní správu lesního hospodářství.)
ČSSD bude dbát na koordinaci činnosti orgánů ochrany ŽP s hygienickou službou (hlučnost, znečištění ovzduší dopravou a kvalita potravin).
Nedílnou součástí ekologické politiky je zajištění pravidelné a včasné informovanosti o stavu a vývoji ŽP.
1. priority ekologické politiky
Ochrana lidského zdraví, šetrné hospodaření s obnovitelnými i neobnovitelnými přírodními zdroji, ochrana přírody jako takové.
Naléhavým problémem je zapojit do ochrany ŽP účinné ekonomické nástroje, jako je ekologická daňová soustava.
- v čem se liší navrhovaná politika od té současné
Ůroveň ochrany ŽP nemůže vycházet ze stavu ekonomiky. Ekonomické a ekologické problémy je nutné řešit současně.
- názor na současný stav péče o ŽP
Za hlavní nedostatky považuje ČSSD přetěžování krajiny těžbou nerostných zdrojů a extenzivní rozvoj energetiky.
Kladem je zřízení Fondu ŽP, který není součástí státního rozpočtu a slouží k financování nápravných či preventivních opatření.
2. názor na postavení MŽP
Vrátit kompetence především pro oblast územního plánování, stavebního řádu a lesního hospodářství.
3. názor na úlohu státu při řešení problémů péče o ŽP
Měla by být koncepční, legislativní, stát by měl zajišťovat pravidelnou a včasnou informovanost veřejnosti o stavu a vývoji ŽP.
4. názor na úlohu občanů (nevládních iniciativ) při řešení problémů životního prostředí
Co nejširší demokratická kontrola, možnost vyjádření názoru občanů formou místního i celostátního referenda.
Občané by měli mít možnost podávat připomínky a odvolávat se proti rozhodnutí správního orgánu. Příslušný orgán státní správy by měl mít pod sankcí povinnost sdělit, jak se s připomínkami vypořádal.
Co se týče vypracovávání alternativ, zde by občané neměli být nuceni suplovat orgány státní správy. Navrhování alternativ však zůstává legitimním právem občanů demokratického státu.
Nevládní organizace by měly být právoplatným partnerem ministerstev tak, jak je tomu v západní Evropě. U nás jsou považovány za marginální, někdy dokonce extremistické, což není v pořádku. Občanská sdružení jsou řádnými účastníky správního řízení, měla by mít možnost vznášet žalobu ve věci ochrany životního prostředí.
5. informovanost veřejnosti a výchova k pozitivnímu vztahu k životnímu prostředí
Je nutná nová právní úprava přístupu k informacím.
Rozvíjet systém značení ekologicky šetrných výrobků.
Efektivnost ekologické výchovy úzce souvisí s přístupem k informacím, neboť občan , jemuž je známo, jaký je stav ŽP včetně negativních důsledků na zdraví, je ochoten jako daňový poplatník i jako volič akceptovat i věci nepopulární, jako je kupř. ekologická či místní daň, popřípadě poplatek.
6. jak zajistit, aby byla omezována výroba, dovoz a prodej výrobků s problematickým dopadem na životní prostředí (ochrana spotřebitelů)
Kontrolu nad chemickou látkou musí mít výrobce, podnik. (Stát dozoruje prostřednictvím sítě hygienických stanic. Veřejnost má právo na informace, kontroluje, zda státní síť funguje tak, jak by měla.)
ČSSD trvá na přísné hygienické kontrole výrobků, služeb a provozů. Státní dozor, t.j. hygienická služba by měl mít přímou provázanost na orgány ŽP (od ministerstva ŽP po referáty okresních úřadů).
Ochranu spotřebitele nelze zúžit jen na to, jak postulují vládní činitelé, že se spotřebitel ohlídá sám. Kupř. v zahraničí mají velkou moc nevládní spotřebitelské organizace, protože odborně zasvěcený článek ve spotřebitelském časopise může anulovat reklamu výrobce.
- program ekologicky šetrných výrobků: měl by se týkat předmětů denní spotřeby, obalové techniky potravin, drogistického zboží...nikoliv speciálních zařízení, kterých se produkuje malé množství.
- přijetí zákona, ze kterého vyplyne povinnost informovat veřejnost o chemických látkách unikajících ze zařízení, tzn. zřídit registr úniků a přenosů znečišťujících látek
Takový zákon by měl být.
- přijetí zákonů omezujících výrobu, dovoz a prodej některých škodlivých látek.
Je to možné, ale je vhodné využívat i nepřímých, ekonomických nástrojů, kdy jsou ekonomicky zvýhodněni ti, kdo produkují méně škodlivé látky.
- uzavírání různých podnikových dohod (např. dohoda o pracích prášcích)
Výrobce přistoupí pouze na dohodu, která je pro něj výhodná ekonomicky. Je otázka, zda by takové dobrovolné závazky pomohly řešit komplikovanější problémy.
- zřízení institutu ekologického poradce
Obecně vzato by to měla být státem placená funkce. Péče o informovanost zákazníka by měla být přesunuta na výrobce. Stát by ale měl mít iniciační, regulační roli a zajiš tovat dozor nad pravdivostí informací, případně sankcionovat.
- zřízení nezávislého kontrolního orgánu
Není třeba zřizovat další kontrolní orgány, ale využívat stávající, např. Nejvyšší kontrolní úřad.
- další navrhované nástroje k regulaci výroby, dovozu a prodeji výrobků s problematickým dopadem na ŽP a k podpoře výrobků a technologií šetrných k ŽP
Použít nástrojů platných v EU.
ČSSD považuje zavedení ekologické daňové soustavy za prioritní hned po volbách.
K poplatkům za vypouštění škodlivých látek do vody a ovzduší:
Je třeba analyzovat ekonomickou efektivnost regulačních mechanismů, tyto rozbory vláda ještě dluží.
ČSSD bude podporovat, aby poplatky za znečištění nešly vždy do státního fondu, ale zůstaly u producenta znečištění, který by za zákonem stanovených podmínek činil kroky vedoucí ke snižování znečištění.
- názor na právo omezit předání některých informací o složení výrobku z důvodu ochrany svého obchodního tajemství
Pouze tehdy, pokud by to prokazatelně vedlo k úniku informací týkajících se výrobního tajemství. Je to třeba přesně definovat.
7. doprava
Vzor EU. Stát musí zabezpečovat dopravní obslužnost. Za mylnou považuje ČSSD představu, že náklady na dopravní obslužnost budou přeloženy na obce, protože ty na to nemají prostředky. Stát zabezpečuje systém financování dopravní sítě - zadává na základě výběrového řízení státní zakázky domácím firmám.
Upřednostnění železniční dopravy před silniční. ČSSD je proti privatizaci a proti rozparcelování železnic. Plošné obsloužení území ČR by mělo být zachováno a rozšířeno výstavbou rychlostních tratí.
Harmonizace souběhu železniční a autobusové osobní dopravy.
Rekonstrukce stávajících pozemních komunikací by měla mít přednost před výstavbou nových dálnic a silnic.
8. zemědělství
ČSSD prosazuje postupné přizpůsobování standardům EU. ( Prioritou je výroba potravin).
- finanční podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství
Dotujeme-li něco z veřejných prostředků, je třeba uvést, jaký to bude mít efekt pro celek.
Ekofarmy mají význam nejen ekologický, ale i vzdělávací, osvětový pro městského člověka, sociální pro venkov. ČSSD se na tyto otázky zaměřuje.
- jak snížit negativní dopady zemědělské činnosti na ŽP
Ve velkoplošných chráněných územích, v blízkosti ochranných pásem vod by měl stát dotovat ekologicky příznivá hnojiva a pesticidy.
- limitování kapacity živočišné výroby na vymezené lokalitě a zákaz technologií živočišné výroby nebezpečných pro životní prostředí (např. kejdové provozy)
V zahraničí technologie na likvidaci obrovského množství kejdy jsou. Nově vznikající velkokapactní zařízení již podléhají příslušnému zákonu.
- ekologické zemědělství
Je perspektivní pro omezené množství výměry, na které je schopné ekonomicky přežít.
9. názory na lesní hospodářství
ČSSD má na zřeteli především mimoprodukční funkci lesa. Prosazuje proto novelizaci lesního zákona., m.j. v tom smyslu, že kompetence půjdou zpět na ministerstvo životního prostředí.
- jak sladit zájmy ochrany přírody s ekonomickými aktivitami v území
Nelze se soustředit pouze na fiskální mechanismy (úlevy na daních, dotace). Ochrana přírody představuje samostatnou ekonomickou devizu, neboť ve zdravém prostředí je možno provozovat řadu aktivit (turistika, ekozemědělství..), což má pozitivní finanční dopady do rozpočtu obcí, na místní daně apod. Je to vzájemně provázáno.
10. jak zabezpečit financování ekologických investic
Čističky vod ze státního fondu ŽP. Ekologické investice mají efekt i sociální - dočasně řeší nezaměstnanost.
11. názory na odpadové hospodářství
ČSSD bude podporovat omezování množství a nebezpečnosti odpadů. Když už odpad vznikne , nakládat s ním jako s druhotnou surovinou. Při recyklaci užívat i klasických postupů kompostování. Spalování je velmi problematické. Skládkování je nejméně preferovaná možnost a je třeba ho zatížit dalšími znevýhodňujícími poplatky.
-názor na navrhovaný zákon o odpadech.
Zásadní chybou je absence ekonomických nástrojů i v takových záležitostech, jako jsou rizikové odpady (oleje, PCB). Úprava jinými právními předpisy je v rozporu s právními zvyklostmi EU.
- ekonomické aspekty odpadového hospodářství
Nulovou daní podporovat maloodpadové technologie a bezobalovou distribuci zboží.
ČSSD předloží v duchu pravidel EU systém ekologických daní penalizujících ekologicky škodlivé technologie a naopak podporujících přechod k bezodpadovým technologiím, recyklaci odpadů a snižvání energetické náročnosti.
- dovoz odpadů ze zahraničí
Posílení inspekce ŽP, zpřísnit postih za takovouto činnost. Třeba zlepšit legislativu.
12. Názory na zacházení s nerostnými surovinami
Máme levnou pracovní sílu, dotovanou energii, neexistuje u nás důlní renta, t.j. poplatek, kterým by těžař zatěžoval svoji produkci, protože odnímá něco, co je neobnovitelné. Z těchto důvodů vyvážíme obrovská množství cementu, štěrku, vápna apod. za zhruba poloviční cenu, než je v zahraničí. Omezovaz vývoz je třeba zavedením surovinové daně a důlní renty. Zvýšená cena energií by také vedla k racionálnímu využívání nerostných surovin (sociální dopady na část sociálně slabšího obyvatelstva by řešily sociální dávky).
Základní nerostné zdroje by měly zůstat ve státním vlastnictví a měly by být dlouhodobě pronajímány za jasně stanovených podmínek jejich šetrného čerpání.
Řízení o stanovení dobývacího prostoru a povolení plánu otvírky by se měl účastnit vlastník pozemku, obec, okresní úřad, orgán ekologického dohledu nad těžbou, ekologické iniciativy. Důležitá je role obce jako samosprávy a okresního úřadu jako nejnižšího zástupce státní správy.
13. názory na energetiku
- struktura v energetice
Monopol nepřipouští hru trhu, která by i v této oblasti byla pozitivní.
- oddělení výroby a distribuce
Mělo by být úplné.
- vlastnictví podniků významných pro energetiku (ČEZ, Trensgas, distribuční podniky)
Je nezbytné na řádném legislativním základě, s fungujícími ekonomickými nástroji, které v ceně energie zohlední externality, provést skutečné odstátnění a demonopolizaci.
- úspory energie
V průmyslu odbouráním snížené (5%) daně na energetické uhlí a dalšími kroky, které odstraní dotování výroby energie (průmysl bude donucen chovat se racionálně, tržně a tedy do značné míry ekologicky).
V domácnostech je nutné postupně odbourávat výše zmíněnou státní dotaci. Sociální dopady bude nezbytné mírnit adresnými finančními dávkami.
14. regulace cen energií
Regulace cen výhledově nikoliv, otázka je pouze v sociální a ekonomické únosnosti jednotlivých kroků při zdražování.
- dotace na teplo pro obyvatelstvo
Postupně odbourávat. V oblasti netradičních zdrojů tepla (využívajících obnovitelných zdrojů energie) považujeme úlohu státu za nezastupitelnou. Jde především o jednorázové dotace a měkké úvěry poskytováné na výstavbu těchto zdrojů.
- státní regulační úřad s právem kontroly udělování licencí i úplné regulace cen v energetice by měl být. Není však vhodné, aby byl při ministerstvu průmyslu a obchodu.
- zvýhodněné daně (5%) na paliva a energie
Zrušit, ale opět je to vázáno na ekonomickou a sociální únosnost. Toto daňové zvýhodnění je příkladem žití na úkor budoucích generací.
- zavést daň z CO2
Výhledově ano. Otázkou je ekonomická únosnost tohoto kroku. I když se to zdá být radikální, je třeba si uvědomit, že západ byl vystaven ropnému šoku a vyrovnal se s ním díky úsporám.Naše cesta energetických úspor může být těžká, ale je nezbytná.
- energetická daň pro energeticky náročné výrobky
Ne. Kdo by určoval, co je energeticky níročné a co ne. Nanejvýš na přechodnou dobu než začnou fungovat výše uvedené mechanismy.
- výstavba nových energetických zdrojů
Povolovat výstavbu jen tehdy, když je levnější než úspory.
15. Stanovisko k následujícím kauzám
Temelín
ČSSD podmiňuje dostavbu posouzením stavby dle zákona o posuzování vlivů na ŽP a dále i dodržením dalších předpisů. ČSSD je pro využití referenda.
Mezisklad vyhořelého paliva
Po objektivním zhodnocení stávajících variant, je nezbytné mezisklad někde postavit bez ohledu na to, zda JETE bude spuštěna či ne.
Tmaň
Řešením je likvidace stávajícího provozu cementárny v berounské kotlině, avšak projekt nové cementárny musí respektovat všechny aspekty - že jde o vysoce kvalitní neobnovitelný přírodní zdroj, o těžbu v chráněné krajinné oblasti, že nelze v současné situaci státem dotované energie podporovat export cementu do zahraničí. Jde tedy o to, že zájemce o výstavbu nové cementárny v této oblasti musí vycházet z produkce cementářských surovin, kdy tato produkce je odpadem provozu stávající vápenky. Zájemce musí vyjít z kubatury tohoto vápence a podle toho projektovat kapacitu cementárny, zohlednit dopravní nároky v území a takto pojatý projekt ve variantním řešení, jak vyžaduje zákon o posuzování vlivů na ŽP, předložit ministerstvu životního prostředí.
NP České Švýcarsko
Velká varianta zajišťuje nejen ochranu přírodních hodnot, ale i perspektivu rozvoje této oblasti s přihlédnutím k nutným omezením hospodářského rozvoje.