ODA - analýza volebního programu


Dál na cestě ke svobodné společnosti - smlouva pro budoucnost


A. Volební program

Program ODA je postaven na pěti zásadách:

1. Kontrola státních výdajů a omezování státního přerozdělování. Celková decentralizace i další reformy v sociální oblasti.. "V roce 1990 byli občané nabádáni k tomu, aby si utáhli opasky. My nyní říkáme, že přišel čas, kdy si opasky musí utáhnout stát."

2. "Chceme ekonomiku, ve které platí rovné podmínky, ve které nejsou malí obíráni, aby velcí mohli spokojeně utrácet, ve které se i malý podnikatel domůže svých práv a pohledávek."

3. "Historie ukázala, že mezi státem a občanem musí existovat soubor institucí a sdružení, které brání přirozené tendenci státu ubírat lidem jejich svobodu a přibírat stále novou a novou demokracii. Mezi tyto instituce patří nejen samosprávné kraje, ale i profesní samosprávná sdružení a obecně prospěšné neziskové organizace."

4. Uvolnit trh s byty

5. Pečovat o duchovní rozměr společnosti

Volební program ODA je rozdělen na 21 částí. Životního prostředí se týká následující:

Občan a moc: stálé téma demokracie
Zdůrazněn požadavek na ustanovení 13 samosprávných krajů, které budou mít důležité kompetence ve věcech dopravy, zdravotní a sociální péče, vzdělání, kultury a ochrany životního prostředí a které budou mít právo rozhodovat o části daní vybraných na svém území.

Požadavek na posílení neziskových organizací.

Vnitřní bezpečnost
Je zde zmíněna ekologická kriminalita (zakázané skládky, machinace při transportu škodlivých látek a likvidace nebezpečných odpadů)., bez dalšího odkazu na možné řešení.

Obecní samospráva
Nutnost vypracování zákona upravujícího hospodaření obcí a prosazení zvláštního daňového režimu pro obce: osvobození úroků z obecních dluhopisů od daní, otevření prostoru pro ovlivňování daňových sazeb.

Hospodářství
Tato kapitola je pojata velmi stručně a obecně ( Na rozdíl od volebního programu z roku 1992 zde není vůbec zmíněna energetika, či problematika nerostných surovin.) Problémy v oblasti hospodářství jsou viděny takto:

Veřejné finance a daně
Zvýšení možností daňových odpisů.
Osvobození neziskových organizací od daně z příjmu.

Zemědělství
Chceme zajistit platby za mimoprodukční funkce zemědělství a opravit chybnou transformaci lesního hospodářství. A to "zasazováním se o průhledný tok peněz na krajinotvorné a ekologické funkce zemědělství, podporou organizací vlastníků lesa a demonopolizací lesních společností a obchodu se dřevem".

Doprava: rychleji, bezpečněji a pohodlněji
(V roce 1992 se psalo, že doprava musí být bezpečná, spolehlivá, ekonomická a ekologická.)
Podle ODA jsou současné problémy v dopravě následující:

ODA chce tyto problémy řešit následovně:

Životní prostředí: uklidit naši zem

Nenapravené škody napáchané komunistickým hospodařením na čistotě vzduchu, půdy a vody, poškozené či zcela zaniklé lesy a nedostatečné využívání tržních mechanismů při ochraně životního prostředí tak definuje ODA problémy, které chce v příštím volebním období napravovat následujícím způsobem:

Bydlení
Požadavek na zjednodušení stavebního řízení a celkovou deregulaci v této oblasti, urychlení úřednické agendy ze strany obcí, zjednodušení a liberalizaci ochrany zemědělské půdy.

Školství
Ustavení "Národní rady pro vzdělávání", která by byla složena z odborníků a praktiků v oblasti pedagogiky a ze zástupců veřejnosti, a vyjadřovala se zejména ke koncepčním otázkám vzdělávání.

Na neochotu řady veřejných institucí poskytovat informace o své činnosti, jakož i na množství zbytečně utajovaných údajů z oblasti veřejné správy je upozorněno v kapitole "Sdělovací prostředky a šíření informací - prostředek veřejné kontroly".

ODA chce zajistit veřejnou přístupnost k co největšímu množství informací a naopak důslednou ochranu informací, které mají být utajeny. Je proto pro přijetí zákonů, které upraví režim utajení i poskytování informací veřejnými úřady vůči občanům, především zákona o státní službě a o státním a služebním tajemství


Srovnej s:ODS, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, SPR-RSČ, LB, SD-LSNS

B. Doplnění na základě interview


(s RNDr. R. Špačkem)

1. priority ekologické politiky
Zvýšit tempo při odstraňování starých škod (patří sem i celkový vzhled naší země, kde je stále ještě patrný rozdíl při srovnání s jinými zeměmi)

U nástrojů pro ochranu životního prostředí posunout důrazy tak, aby převažovalo nepřímé působení nad přímými direktivními zásahy státu

2. současné pravomoci ministerstva životního prostředí
Současné pravomoci jsou v podstatě dostačující, v některých případech by se měly i omezit - např. ve vztahu MŽP k České inspekci pro životní prostředí, která je ministerstvu příliš podřízena a měla by být více nezávislá. Jiná otázka je, zda a nakolik MŽP svých pravomocí využívá. MŽP si také nedokázalo vymoci v některých oblastech "supervizi" nad ostatními resorty, kterou má např. ministerstvo financí ve fiskální oblasti. Za neblahé považuji to, že MŽP ztratilo státní správu v lesích.

- vrátit výkon územního plánování na MŽP
Územní plánování by nemělo spadat pod ministerstvo hospodářství, ale nemusí nutně spadat ani pod MŽP. V případě, že by vznikl jiný úřad, který by měl na starosti regionální politiku, mělo by mu příslušet i územní plánování. Podstatnou změnu by mělo přinést ustavení regionální samosprávy, protože právě pořizování a schvalování územních plánů pro velké územní celky by mělo být jednou z jejich nejdůležitějších činností.

3. úloha státu při ochraně životního prostředí
Stát by měl fungovat tam, kde je nezastupitelný. Dnes se stát poměrně dost rozprostírá a je slabý, podle našeho názoru by se měl stáhnout a být silný. Stát je samozřejmě nezastupitelný při nastavování právního a ekonomického prostředí - tato pravidla ale musí být nastavena tak, aby jejich dodržování dokázal stát vymoci.

4. úloha občana při ochraně životního prostředí
Máme za to, že úloha občana a institucí občanské společnosti je naprosto klíčová i v ochraně životního prostředí. Občanská sdružení a iniciativy mají možnost podílet se na řízení EIA - tyto možnosti by se měly dále rozšiřovat.

Chceme otevřít cestu pro možnost vymáhat občansko-právní cestou ústavní právo na přijatelné životní prostředí. Chceme právně zakotvit a ekonomicky zvýhodnit možnost podílet se na investicích do životního prostředí.

5. informovanost veřejnosti a výchova
Informace o tom, jak prostředí prospět nebo aspoň co nejméně škodit, mají zásadní roli. Například - každý by měl mít jako spotřebitel informace o dopadech kupovaného zboží na životní prostředí. Myslíme si, že u stále více lidí takové informace budou rozhodovat při výběru a koupi.

Navrhujeme zřídit informační střediska, kde by se lidé mohli dozvědět, jaký je stav životního prostředí i jak mohou přispět k nápravě.

Každoročně by se měla v Parlamentu projednávat výroční zpráva o stavu životního prostředí - mohla by se stát podkladem pro pravidelnou širší diskusi.

Samozřejmě je nutné, abychom měli rámcový zákon o poskytování informací a přístupu k nim, zatím pracně formulujeme příslušná ustanovení do jednotlivých zákonů.

Nejsme pro zavádění samostatného předmětu "ekologická výchova". Ukazuje se totiž, že pro tento účel je lepší kvalitní výuka přírodovědných předmětů, zejména, když se v jejich rámci posílí "vědomí souvislostí". V této oblasti by se měla podstatně posílit naučná a informační úloha národních parků a CHKO.

6. Ochrana spotřebitelů
- má stát chránit občany pomocí norem a kontrolních úřadů před možným poškozením životního prostředí ve větší míře než dosud?

Hlavní argument pro omezení přímých zásahů je problém s jejich vymáháním: kontrolní úředníci by měly být kvalifikovaní, výkonní, nestranní a neúplatní - a takových v tomto státě není dost. Sázíme proto spíše na nepřímé působení - ekonomické nástroje, větší informovanost občanů, podporu moderních technologií apod.

-názor na zřízení Registru regulovaných látek, který by umožňoval zákaz produkce výrobků, které mají silnější negativní efekt na životní prostředí a za které existuje náhrada
Obecně platí, že nakládání s toxickými látky je ze zákona podrobeno přísnějšímu režimu. Zákaz produkce a použití je krajní možnost, která by se měla používat výjimečně (jako např. u freonů). Výroby a produkty s negativním dopadem na životní prostředí by měly být znevýhodněny jinak, např. zatíženy ekologickou daní.

- názor na využívání podnikové sféry a uzavírání různých dohod a závazků (viz dohoda o pracích prášcích)
Dobrovolné dohody vítáme, je to posun od restrikcí k nepřímým zásahům. Jejich použití by se mělo rozšířit také na úroveň obecní a regionální samosprávy.

-názor na poplatky za vypouštění škodlivých látek do vody a vzduchu
Obě soustavy poplatků v současnosti existují. U poplatků za vypouštění znečišťujících látek do vody je nutné zpřesnit katalog zpoplatněných škodlivin a poplatky předepisovat na základě skutečně změřených hodnot, nikoli pouze na základě bilančních výpočtů. V případech, kdy znečišťovatel zahájí práce na odstranění příčin znečištění, měl by být poplatek výrazně snížen, aby měl spíše stimulační než sankční povahu.

Poplatky za znečišťování ovzduší vyplývají ze zákona na ochranu ovzduší, který vyžaduje splnění předepsaných limitů do roku 1998. Už ted je nutné začít velmi pečlivě analyzovat, zda potom bude možné a vhodné přejít na systém obchodovatelných limitů se znečištěním.

- další nástroje k regulaci výroby, dovozu a prodeji výrobků s problematickým dopadem na životní prostředí
Je nutné odstranit nesystémové dotace u činností, které životní prostředí zatěžují, ať už přímé (jako u tepla), nebo křížové (jako u elektřiny). Stejně tak je nutné sjednotit sazbu DPH u různých zdrojů energie (např. 5% u elektřiny versus 22% u velmi lehkých topných olejů).

Některé činnosti a produkty by měly být zatíženy ekologickou daní (např. paliva, vstupy pro výrobu obalů, nerostné suroviny, biologicky neodbouratelné vstupy pro výrobu např. pracích prášků)

7. Doprava
Dopravní obslužnost venkova chápeme jako svého druhu veřejnou zakázku, protože stát by se měl snažit předcházet vylidňování venkova. Zajištění efektivní a dobře koordinované hromadné dopravy bude také významným úkolem regionální samosprávy.

Pro omezování nárůstu individuální automobilové dopravy je nutné, aby se přepravci v hromadné dopravě podstatně více orientovali na zákazníka. Zejména to platí pro České dráhy, u nichž je nutné nenechat se vydírat stávkami a dokončit jejich transformaci. Stát by si měl ponechat ve vlastnictví pouze ty tratě, které jsou strategicky významné, ostatní by měly být odstátněny (privatizací, případně též převodem na regiony).

Samosprávné orgány by měly věnovat více úsilí v budování infrastruktury pro cyklisty, aby se kolo mohlo stát nejenom rekreačním, ale i regulérním dopravním prostředkem.

8. jak zajistit mimoprodukční funkce zemědělství a jak snížit dopady zemědělské činnosti na životní prostředí
V zásadě jsou mimoprodukční funkce zemědělství v nevýnosných oblastech dotovány (sekání luk, přechod na pastevní porosty), problémy jsou hlavně v kontrole, zda a jak jsou dotace přiznávány oprávněně. Pozemkový fond stále ještě obhospodařuje příliš mnoho půdy, která nemá svého vlastníka a o tyto pozemky se tak nemá kdo starat.

Z hlediska ochrany životního prostředí měla velmi pozitivní dopad liberalizace cen, stouply ceny hnojiv a dalších agrochemikálií, jejich použití se výrazně snížilo. Pro optimální užití agrochemikálií existují ve světě osvědčené postupy (např. metoda listové analýzy), jejichž využití by měl stát podporovat, případně iniciovat.

ekologické zemědělství
Všem zemědělcům, "biofarmářům" obzvlášť, by velmi pomohlo, kdyby jim stát odpustil, nebo významně odložil, úvěry poskytnuté na zahájení hospodaření.
Zároveň se ukazuje, že "biologické farma" může být velmi přitažlivá pro tuzemské i zahraniční "agroturisty" a tím pádem i relativně zisková.

9. názor na přijatý lesní zákon
ODA nepodpořila přijetí nového lesního zákona především ze dvou důvodů: zákon zasahuje stejnou měrou do hospodaření v soukromých lesích jako v lesech státních a zároveň svěřuje státní správu v lesích do rukou stejného ministerstva jako hospodaření v nich.

Hospodaření ve veřejných lesích (tj. státních a obecních) by nemělo být primárně ziskové, nýbrž vzorové právě z hlediska mimoprodukčních funkcí. Eventuální zisk by měl být použit především pro podporu těchto funkcí jak v lesích veřejných, tak soukromých. V soukromých lesích je nutné žádoucí způsob hospodaření (diverzitu v druhové skladbě, způsob sečí apod.) stimulovat dotační politikou i podporou sdružování malých vlastníků do lesních družstev, hospodařících na větších výměrách.

10. jak zabezpečit financování ekologických investic (např. čističky vod)
Obecně by ekonomické prostředí mělo být nastaveno tak, aby bylo výhodné investovat do "ekologické" akce - viz např. navrhovaná konstrukce poplatků za znečišťování vod.

Státní fond pro životní prostředí by se měl - oproti současné situaci, kdy většinu prostředků poskytuje formou dotací - přeorientovat na jiné způsoby podpory: dlouhodobé půjčky, půjčky s nízkým úrokem, dotace úroků u komerčních úvěrů, záruky za komerční úvěry. Státní fond by tak mohl podpořit podstatně více ekologických investic než dosud.

Chceme také právně zakotvit a ekonomicky zvýhodnit možnost podílet se na investicích do životního prostředí prostřednictvím nestátních ekologických investičních fondů, případně též s využitím daňové asignace.

11. stanovisko k návrhu zákona o odpadech
Návrh zákona liberalizuje nakládání s odpady ve snaze umožnit jejich využití jako druhotných surovin. Tento trend je v zásadě správný, ale není zasazen do příslušného ekonomického prostředí, protože v tom současném je stále výhodné používat primárních surovin.

Návrh neobsahuje některé zásady z legislativy Evropské unie, která od členských zemí vyžaduje, aby definovaly státní politiku nakládání s odpady a zajistily přiměřenou síť zařízení pro jejich zneškodňování. V nakládání s komunálním odpadem příliš stimuluje obce, aby v této oblasti samy podnikaly. Návrh byl (zřejmě nechtěně) formulován tak, že by umožňoval masivní dovoz odpadů za účelem spalování s využitím energie.

-názor na dovoz odpadů
Není možné bránit dovozu materiálů, které jsou pro někoho odpadem, pro jiného mohou být využitelnou surovinou (typický příklad jsou second-hand oděvy). Souhlasíme s principem vládního návrhu: některé odpady se nesmí dovézt vůbec (pro účely zneškodnění na území ČR, odpady nebezpečné, toxické apod.), některé jsou využitelnou surovinou a mohou se dovážet volně, u ostatních je nutné jejich charakter posoudit a mohou být dovezeny pouze se souhlasem MŽP.

12. názor na nakládání se surovinami
Těžba nerostů v ČR kulminovala v roce 1988, od té doby neustále klesá. Nicméně: vyvážet suroviny nebo polotovary s malým podílem přidané hodnoty je nevýhodné a navíc to není znakem vyspělé země.

Nerostné suroviny jsou u nás levnější (ve srovnání s cenami v EU). Je třeba zatížit nerosty ekologickou daní, reflektující potenciální výtěžnost daného území, kdyby k těžbě nedošlo, a zachovat povinnost vytvářet fond na rekultivace (nesmí být součástí základního jmění společnosti ani být zahrnut do konkursní podstaty).

V ČR existuje specifický problém, který je možno považovat za součást komunistického odkazu: výpočet bilančních zásob těžitelných ložisek byl často nadhodnocen (čím větší byl výsledek, tím větší byly odměny), přitom se z těchto výpočtů vycházelo při povolování těžby. Pokud ODA prosadí zákon o nápravě škod na životním prostředí, jehož součástí bude i možnost revize starších správních rozhodnutí, bude možno revidovat i některé výpočty bilančních zásob a potažmo příslušná povolení k těžbě.

- názor na vlastnictví nerostu
Přikláníme se k pojetí, že to, co je pod povrchem, patří majiteli pozemku (s výjimkou zákonem vyjmenovaných nálezů)

13. energetika
V energetice je nutné oddělit zcela výrobce od distributorů. Při započítání nákladů na přenos energie do její ceny se tak otevře možnost pro diverzifikaci a decentralizaci zdrojů. Usnadnění vstupu do rozvodných sítí je také nezbytnou podmínkou pro společnou výrobu tepla a elektřiny.

POdniky významné pro energetiku - ČEZ, Transgas - vlastnictví není upřesněno.

14.Úspory v energetice a regulace cen energií-
ODA bude usilovat o tato opatření:
- Narovnání cen energie (stejná sazba DPH u různých zdrojů energie, odstranění křížových dotací v cenách elektřiny, zprůhlednění, racionalizace a omezování dotací na teplo ve prosěch úsporných programů) omezí současné plýtvání

- Informace o energetické spotřebě samotného spotřebiče i o potřebě energie na jeho výrobu mohou vést k preferenci úsporných spotřebičů i výrob

- Energetický audit budov pomůže odhalit možnosti zamezení tepelných úniků. U veřejných budov by měl být povinný, u soukromých budov by bylo možno stimulovat provedení auditu tím, že náklady na audit bude možno odečíst od základu daně.

- Soukromé budovy osvobodit na určitou dobu od daně z nemovitosti, pokud budou zatepleny na základě auditu a bude dosaženo určité limitní efektivity zateplení

- Informace o možnostech energetických úspor budou jedním z hlavních úkolů v rámci systému informačních středisek.

- stanovisko k výstavbě nových energetických zdrojů
- Veřejná soutěž na způsob zajištění požadovaného množství energie by měla být standardně vypsána před výstavbou nového zdroje na dodávku energie (včetně možnosti nalézt potřebné množství v úsporách).

- názor na potřebnost nezávislého regulačního úřadu s právem kontroly, udělování licencí i úplné regulace cen v energetice
Samostaný regulační úřad, nezávislý na momentální politické konstelaci, je nutné ustavit co nejdříve. Úřad by měl v zásadě regulovat ceny u distributorů, kteří sami by měli vyhledávat nejlevnější dodávky od dodavatelů.

15. stanoviska k následujícím kauzám:
Temelín
V každé straně jsou na dostavbu Temelína různé názory. Když už česká vláda nevyužila možnosti zastavit tuto stavbu v roce 1991 (kdy na ni přešla vlastnická práva k ČEZ), je nutné atomovým zákonem zajistit maximální možnou bezpečnost tohoto zařízení.

Tmaň
Jednou z podmínek při privatizaci Králodvorské cementárny byl závazek nabyvatele ukončit výrobu cementu ve staré a zcela nevyhovující cementárně v berounské kotlině a vystavět novou s použitím moderních technologií. Hlavní problém v kauze Tmaň vidíme v těžbě vápence, která byla v roce 1991 prodloužena na dalších 15 let. MŽP musí usilovat o takové odepsání zásob, aby byla těžba omezena na přijatelný rozsah.

Národní park České Švýcarsko
. Oproti vládnímu návrhu by národní park měl také sloužit pro obnovu a ochranu samořídících funkcí ekosystémů, k výchově a vzdělání a pro únosnou turistiku a rekreaci. Z tohoto pojetí národního parku pak také vyplývá nutnost zvětšit jeho rozlohu tak, aby park zahrnoval všechny cenné lokality v daném území.


Srovnej s:ODS, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, SPR-RSČ, LB, SD-LSNS

Tuto stránku zpracoval Jan Činčera