Ekonomika:
životního prostředí se týká požadavek zpracovat strategii průmyslové, zemědělské, energetické i sociální politiky. Nezbytně nutné útlumové programy rozložit na období 10-15 let (doly , hutě, zbrojní výroba) a tím předejít nárůstu nezaměstnanosti.
Zemědělství:
Na prvním místě zajistit dostatečnou výrobu potravin jako záruku suverenity státu. Regulovat používání umělých hnojiv a pesticidů v zemědělství ( není specifikováno jak), orientovat se na šetrné způsoby obdělávání půdy.
Lesy:
zabránit hromadnému ničení těžbou dřeva pro vývoz do zahraničí (není specifikováno jak), důsledně dbát o rekonstrukce lesních ekosystémů v imisních oblastech, soustředit se o zachování, ochranu a komplexní rozvoj lesů jako přírodního bohatství (není specifikováno jak).
Příroda a krajina:
zasadit se o ochranu a obnovu biologické rozmanitosti, obnovit území zdevastovaná mnohaletou důlní činností, šetrně hospodařit v krajině v souladu s podmínkami ekologické rovnováhy, ochrana historických center měst, památkových objektů a kulturní krajiny.
Fauna:
důstojné zacházení se zvířaty, zlikvidovat nelegální obchod se zvířaty, omezit zbytečné pokusy a týrání zvířat, vybudovat útulky, novelizovat zákon na ochranu zvířat ( blíže není specifikováno).
Politika:
o všech důležitých záležitostech musí rozhodovat občané v referendu (vnitřní uspořádání, rozdělení a spojování zemí, ekologické problémy apod.).
Účast občanů je nezastupitelná.
Občan má právo na pravdivé informace o stavu ŽP. Stát a samosprávné orgány jsou povinny vybudovat informační systémy (databáze, časopisy aj.) přístupné veřejnosti.
Státní správu decentralizovat, vytvořit z obcí skutečný samosprávný celek, přímou volbou starosty zajistit zásadní vliv občanů na chod obce.
Ekologie
: Státními prostředky včetně daňových úlev a s pomocí zahraničního kapitálu urychleně řešit nejtíživější ekologické problémy. Považujeme za nezbytné, aby stát a samosprávné orgány stanovily hlavní priority pro zlepšení ŽP a aby podporovaly podnikatelské aktivity, spojené se vznikem pracovních míst, směřujících ke zlepšení stavu ŽP.
Zvýhodnit občany žijící v ekologicky postižených oblastech daňovými úlevami, kompenzací tepla, elektřiny, otopu.
Zlepšit zákony na ochranu ŽP.
Zajistit podporu organizacím chránícím přírodu - sekci spolupráce s dětmi a mládeží. Prostřednictvím MŽP zabezpečovat činnosti této organizace tvorbou programů na ochranu přírody pro děti a mládež.
A dále ze zásad ekologické politiky, která obsahuje výčet cílů bez bližší konkretizace toho, jak jich dosáhnout.
Voda:
zasadit se o ochranu zásob podzemních vod a pitné vody, o co nejvěštší snížení ztrát, regulovat obsah fosforu v pracích prostředcích, vysoké finanční postihy znečišťovatelů, v případě nezjednání nápravy, okamžité odvolání vedení podniku, nepodceňovat ani malé znečišťovatele.
Ovzduší:
zabránit vzniku smogových situací, zajistit ochranu obyvatelstva před účinky zenčištění ovzduší, zajistit likvidaci a přestavbu znečišťujících způsobů vytápění na ekologické,finančně zvýhodňovat druhy ekologicky čistší dopravy. Není možné, aby cesta vlakem byla dražší než autobusem.
Horninové prostředí:
šetrné čerpání a využívání neobnovitelných přírodních zdrojů, ochrana vzácných přírodních útvarů, vyloučit zasahování cizích států do těžby a zamezit odprodeji domů a lomů cizincům.
Uzavřít dohody se sousedními státy o transportu nebezpečných látek přes naše území. Každá firma, která bude přepravovat tyto látky přes naše území, bude muset mít vládní licenci své země.
Zpřísnit kontroly na hranicích s cílem zamezit dovozu odpadu zejména z Německa a Rakouska. Sestavit černé listiny těch, kteří k nám již tyto odpady dovezli a striktně jim zakázat aktivity na našem území.
Na závěr programu SPR-RSČ je napsáno: A jednu otázku, kterou čteme na vaši tváři. Kde na to vzít?
Tiskový mluvčí SPR-RSČ Jan Vik, v jehož kompetenci bylo vést s námi rozhovor ohledně ekologické části volebního programu, byl zaneprázdněn, a proto nám faxem poslal svoji úvahu Člověk - součást přírody, doplněnou o poznámku týkající se ekologických organizací. Ve zkrácené verzi je uveřejňujeme.
Člověk byl od prvopočátku velmi důležitou součástí vesmíru. Člověk a život nikdy nestál mimo, neboť je sám zemí a vesmírem. Jelikož děje v přírodě jsou, i přes vysoký stupeň poznání, stále mimo dosah člověka, celý problém se většinou posunuje do polohy člověk proti přírodě. Jako velmi významná součást přírody člověk zároveň představuje jediný druh žijící na zemi, který má schopnost podstatu přírody měnit. Záměrně nepoužívám dnes velmi oblíbeného výrazu ničit, devastovat apod.. Jeden orkán nebo středně silné zemětřesení mnohdy zničí více. Předpokládané dopady nebeských těles, které v minulosti zásadně ovlivnily vývoj na Zemi a způsobily vyhynutí celých druhů, jsou sice zatím jen ve stadiu hypotéz, ale ani tak zatím nikoho nenapadlo obviňovat mechaniku vesmírných těles, nebo velkého Hybatele, případně Boha, z necitlivých zásahů do osudů Země a jejích tvorů. Přitom škodlivost, nebo naopak prospěšnost těchto, snad nahodilých zásahů, lze posuzovat jen velmi omezeně přes miliony let, které byly ponechány jako shovívavý odklad pro hodnocení, jež však ještě nemůže být považováno ani za úplné, natož konečné. Byl náhlý úhyn plazů a následný rozvoj teplokrevných savců přínosem nebo katastrofou? Nástup savců znamenal postup Země na pomyslném žebříčku planet obdařených životem, nebo byl počátkem zániku, ničení a zmaru? Existuje na tuto otázku odpověď? A bude vůbec někdy existovat? Schopnost velkých zásahů do přírody činí z člověka výjimku, srovnatelnou se silami působícími ve vesmíru. Omezená míra našich sil a schopností je dána jen omezeným prostorem, který máme k dispozici. Dokážeme vytvořit, nebo zničit základní existenční podmínky pro jiné součásti přírody? Náš postoj k přírodě je potom určován tím, zda jsme si svých sil vědomi a co považujeme za důležitější. Zda nám záleží, nebo nezáleží na stavu přírody. Skalní bojovníci za ochranu životního prostředí by jistě bez váhání zavrhli všechny lidské aktivity ve prospěch nedotčené přírody. Člověka by odsoudili k pozvolné degeneraci na úroveň lidoopů. Člověk však má stejná práva jako příroda a ostatní tvorové. Žije, tvoří a zabíjí proto, aby přežil a uhájil své místo v systému přírody. Jeho práva vycházejí z jeho síly a schopností, na rozdíl od ostastních druhů však na sebe dobrovolně přebírá i povinnosti.
V konečném důsledku by mělo být povinností člověka brát jen tolik, kolik potřebuje, pokud je možné takové rozmezí stanovit. A vše, co přírodě pro svoje krátkodobé i dlouhodobé potřeby vezme, jí vracet v původním stavu anebo alespoň ve stavu, který je zpětně přijatelný.
Poznámka:
Ekologie a ekologická hnutí se stala v současnoti hitem. Jejich působení však vyznívá přesně opačně, než by vyplývalo z jejich názvu. Zasévají anarchii, zvůli a násilí a rozhodně více škodí, než prospívají. Velmi by mě zajímalo, odkud plynou peníze na všechny jejich akce, když si mohou dovolit milionové schodky, povalování na vyhřátém asfaltu apod. Umaštěné a páchnoucí individuum, ne nepodobné bezdomovci z Hlavního nádraží v Praze, házející stejně páchnoucí odpadky po občanech a moderně zařízených restauracích, to není podle našeho názoru cesta k záchraně přírody. Nafukování plastikové velryby na Václavském náměstí je zvláště alarmujícím ukazatelem nevzdělanosti příslušníků těchto anarchistických hnutí. "Vždyť Československo je proslavené svojí velrybářskou flotilou." Proč třeba neprotestují proti "nelidským" podmínkám v drůbežárnách a za práva nosnic? Proč se povalují před Temelínem u čistých rybníků jižních Čech a nejdou zatarasit vchod do tepelných elektráren v severních Čechách. Bojí se snad, že by se umazali? Mám pro tyto aktivisty jednu radu. Co kdyby vzali motyky a šli sázet smíšené lesy jako náhradu za zničené porosty v Krušných horách? Co kdyby demonstrovali před sídlem vlády za nižší ceny bezolovnatých benzínů? Co kdyby požadovali od parlamentu důsledné převedení příspěvků na přestavbu lokálních topení na ušlechtilá paliva pro všechny rodiny ve výši alespoň 20 tisíc korun ještě v letošním roce?
Jan Vik v..r.
tajemník a tiskový mluvčí SPR-RSČ
poslanec Parlamentu ČR