Názory, komentáře, publicistika

Protože velká média se touto otázkou vůbec nezabývají, analýza toho, kam směřujeme a co jsme udělali špatně, obyčejně bývá chybná. Průzkum nekalé a zločinné strategie, kterou fašistické režimy provádí, aby zlegalizovaly svojí agendu a zrychlily úroveň změn ve svůj prospěch, se odmítá jako záliba v „konspiračních teoriích“. Pokud neslušné slovo (f-word) konečně vyslovíme, pozorovatelé nás rychle upozorní na zjevné nepodobnosti s předchozími variantami fašismu. Američtí spisovatelé se opovažují nemluvit pravdu.

• diskuse [počet příspěvků: 1]

Chceme-li hodnotit letošní Den bez aut, lze to udělat třeba na základě novinových zpráv, a klidně jediným slovem: skepse. Tak třeba Právo 23. září: "Den bez aut letos Evropu nenadchl." Lidové noviny se omezily na fotografie předsedy sněmovny Zaorálka klusajícího pražskými ulicemi ve sportovním a ministra životního prostředí Ambrozka pózujícího před objektivy s bicyklem. Podtitulek suše sděluje, že den neden, v Praze a v Plzni byly ulice ucpané jako jindy...

Když jsem ve středu ráno přijela do Británie, všechny noviny naříkaly nad špatným stavem britského penzijního systému. Někdy navečer jsem zjistila, že většina Britů vůbec netuší, že se v Londýně koná třetí Evropské sociální fórum (ESF), na kterém se sešly desetitisíce intelektuálů a aktivistů z celé Evropy a dalších kontinentů. Tato dvě zjištění mají leccos společného. Neoliberalismus, který v Británii začala oficiálně propagovat Margaret Thatcherová, je pořád živý a dělá dál svojí špinavou práci. Jak se ukázalo ve středečních novinách, pořád má sklony ničit těžce vydobytá práva – pardon, „privilegia“. Bohužel se zdá se, že mnoho lidí to bere jako samozřejmost a veškerý odpor považují za marný.

Se zaujetím, ale i rozpaky sledujeme zvolna se rozbíhající diskusi na téma „Je v souladu s ústavními principy klást ještě po jejich jmenování na soudce nějaké nároky a je možné nějak změnit jejich současné postavení ve společnosti?“. Slyšeli jsme nejprve vyjádření v tom smyslu, že se něco podobného chystá, vzápětí ale následoval přímo příval reakcí z úst čelných představitelů soudcovského stavu a ani jeden z nich nepřipustil, že by mohlo být současné uspořádání problematické, či dokonce špatné.

Zdá se, že ani povinnost České republiky vyhlásit území soustavy Natura 2000, resp. oblasti podle směrnice o ptácích a o stanovištích s jasně definovanou ochranou, nijak neznepokojuje betonovou lobby v tom, že by se některé připravované trasy silnic dálničního typu těmto oblastem vyhnuly nebo aspoň „pohnuly“ patřičným směrem. Výstavba dálnic je totiž stále politickým hitem všeho dobrého, co si politik může vymyslet. Naopak jejich kritici jsou vykreslováni v těch nečernějších barvách, počínaje podílem na růstu nezaměstnanosti a konče vlivem malého zájmu velkých investorů, když není zajištěno napojení na dálnici.

• diskuse [počet příspěvků: 1]

Milí spoluobčané, našemu městu hrozí největší nebezpečí od dob, kdy se našim předkům podařilo odrazit útok Švédů. Vedení města chce odsunout brněnské hlavní nádraží pryč z centra směrem na jih až za Zvonařku. Své město můžeme zachránit v sobotu 9. října od 8 do 16 hodin. Nikoho z nás to přitom nebude stát víc než půl hodiny.

Jedna z příčin životnosti liberální demokracie jako politického systému spočívá v tom, že dovede spojit etické a humanitní ideály s rezignovaným a chápajícím uznáním reálné nedokonalosti lidské povahy a lidské společnosti. Z tohoto hlediska nás nemůže překvapit, že i v demokratických společnostech se nejednou můžeme setkat s odpudivými projevy lidského, respektive nelidského chování, jaké bychom spíše očekávali v nevábné diktatuře...

Dvě občanská sdružení zaměřená na ochranu životního prostředí se právě odvolala proti stavebnímu povolení na kolosální “dálniční” křižovatku, jež by se měla budovat v Praze 6, v severním předpolí Strahovského tunelu. Proč tak učinila? Vydané povolení je nezákonné a nesprávné. Jde o typický příklad politického a úřednického selhání při ochraně veřejných zájmů, zjevně ve prospěch výstavby důležité části obchodně zajímavého, ale dopravně a environmentálně zhoubného a finančně nesmírně náročného “dálničního” průrazu centrem města.

• diskuse [počet příspěvků: 1]

Vojenský tribunál konající se na americké vojenské základně Guantánamo je napůl soud a napůl fraška. Zástupci armády účastnící se procesu zjevně činí maximum, avšak je vidět, že je stojí značné úsilí smysluplně pracovat ve zbytečně komplikovaném a špatném systému, který jim byl podstrčen s politickými záměry, nikoliv kvůli sjednání spravedlnosti. Nikdo přesně nevěděl, co se bude dít či jak reagovat od okamžiku, kdy my jako pozorovatelé pro lidská práva jsme se zde ocitli, abychom vykonávali svoji práci. Nevěděl to ani vojenský soudce, který několikrát složil svojí hlavu do dlaní, jako kdyby sám chtěl uniknout z tohoto místa.

Úsilí o vymezení veřejné prospěšnosti v českém právním systému tak, jak je upraveno v navrhovaném znění nového občanského zákoníku (konkrétně § 104), se mi zdá naprosto zbytečné. Pokusím se vysvětlit proč. Každý z nás má na to, co lze považovat za veřejně prospěšné a co nikoli, jiný názor. Tento názor se posléze realizuje prostřednictvím tzv. veřejné volby. Činnosti nebo organizace, které jsou považovány za veřejně prospěšné, jsou podporovány na základě definovaného veřejného zájmu. Od soukromých osob mohou samozřejmě finanční nebo věcné prostředky proudit na podporu vybraných činností nebo organizací přímo, na základě jejich preferencí. Veřejná prospěšnost je tedy obsažena ve společnosti jako takové, bez nutnosti ji nějakým způsobem vymezovat.

Veřejná prospěšnost představuje institut, který jako status přiznávaný určitým právnickým osobám bude významně zasahovat do fungování celého neziskového sektoru. Celá problematika bude upravena speciálním zákonem. Návrh nového občanského zákoníku obsahuje v § 104 jen velmi stručnou a obecnou definici toho, co má být chápáno jako veřejná prospěšnost. Trojice podmínek, které se nacházejí pod písmeny a), b) a c) stanovují, za jakých okolností náleží nějaké právnické osobě statut veřejné prospěšnosti. Důležité je si všimnout, co tyto podmínky požadují... Zkuste si pak odpovědět na otázku, jestli je Vaše organizace veřejně prospěšná podle této definice.

„Která část vašeho těla je nejošklivější? Někteří říkají, že váš nos. Jiní, že palce u nohou. Ale já si myslím, že to je vaše mysl. Řekl bych, že to je vaše mysl…“ Takhle charakterizoval před více než pětatřiceti lety legendární průkopník rockové avantgardy Frank Zappa na své proslulé konceptuální desce We´re Only In It For The Money americké konzervativce a s mrazivou přesností a vtipem sobě vlastním popsal politické a sociální vření ve Spojených státech na konci šedesátých let. Škoda, že už Frank Zappa není mezi námi. Natočil by dnes další skvělou desku, anebo by tváří v tvář nekompetentnosti Bushovy administrativy rovnou kandidoval na post prezidenta?