Je vaše organizace veřejně prospěšná dle § 104 návrhu nového občanského zákoníku?
13. 9. 2004
Robert Cholenský [Liga lidských práv] -
Veřejná prospěšnost představuje institut, který jako status přiznávaný určitým právnickým osobám bude významně zasahovat do fungování celého neziskového sektoru. Celá problematika bude upravena speciálním zákonem. Návrh nového občanského zákoníku obsahuje v § 104 jen velmi stručnou a obecnou definici toho, co má být chápáno jako veřejná prospěšnost.
§ 104
Veřejná prospěšnost
(1) Právnické osobě, která
a) sleduje dosažení obecného blaha jako veřejně prospěšný cíl,
b) poskytuje veřejně prospěšnou službu nebo podporu za předem určených podmínek a za rovných podmínek pro všechny uživatele služby nebo příjemce podpory a
c) jejíž zisk bude podle zakladatelského právního jednání v podstatné části použit pro poskytování těch veřejně prospěšných služeb, pro něž je založena,
náleží status veřejné prospěšnosti.
(2) Status veřejné prospěšnosti se odejme právnické osobě, která se svým ziskem naloží v rozporu s ustanovením odstavce 1.
§ 104a
(1) Zákon stanoví, za jakých podmínek a jakým způsobem se právnické osobě přizná status veřejné prospěšnosti. Je-li takový status přiznán nebo odňat, vyznačí se to ve veřejném rejstříku, v němž je taková právnická osoba zapsána.
(2) Zákon stanoví, v jakém rozsahu a jakým způsobem se veřejně prospěšná právnická osoba může ucházet o zvláštní výhody, které podle zákona náleží jen osobám se statusem veřejné prospěšnosti.
Poznámka: Právní úprava pro období, dokud nebude vydán zvláštní zákon o veřejné prospěšnosti, bude řešena v přechodných ustanoveních připravovaného občanského zákoníku.
Trojice podmínek, které se nacházejí pod písmeny a), b) a c) stanovují, za jakých okolností náleží nějaké právnické osobě statut veřejné prospěšnosti. Důležité je si všimnout, co tyto podmínky požadují.
Podmínka a) říká, že právnická osoba musí sledovat dosažení obecného blaha. Proti tomu nelze nic namítnout - hovoříme přece o veřejné prospěšnosti.
Podmínka b) říká, právnická osoba musí poskytovat veřejnosti veřejně prospěšnou službu nebo podporu (dále trochu krkolomně říká, že se tak musí dít nediskriminačním způsobem).
Podmínka c) říká, že případný zisk nesmí být podle zakladatelského aktu (stanov) použit ku prospěchu zakladatelů této právnické osoby, jejích členů či zaměstnanců, nýbrž zde návrh opakuje, že takového zisku se má použít pro poskytování veřejně prospěšných služeb (měly by tam spadat zřejmě i veřejně prospěšné podpory). Toto ustanovení samozřejmě nemá na mysli, že zisk nemůže být použit k vyplácení spravedlivých odměn zaměstnancům za odvedenou práci.
Pokud si čtete tento přehled podmínek veřejné prospěšnosti, jistě přemýšlíte nad tím, které z nich Vaše organizace splňuje a které nikoliv.
Zkuste si odpovědět na otázku, jestli je Vaše organizace veřejně prospěšná podle této definice.
Myslíte, že ANO!
Pak byste měli vědět následující. V ustanovení § 104 ukrývá návrh definice několik nedostatků, které mohou právě Vaši organizaci vyřadit z okruhu veřejně prospěšných právnických osob. Podmínky pod písmeny a), b) a c) musí daná organizace (právnická osoba) splňovat všechny najednou. Pokud některá z těchto podmínek chybí, status veřejné prospěšnosti nenáleží. Toto je první úskalí, ale zdaleka ne poslední.
Další problém spatřujeme v podmínce pod písmenem b), podle našeho názoru příliš omezuje široký okruh právnických osob zahrnutý pod podmínkou a) a omezuje tento okruh v podstatě jen na ty právnické osoby, které poskytují veřejně prospěšné služby či podpory. Původní široký záběr všech veřejně prospěšných právnických osob, které sledují dosažení obecného blaha, se tak ztrácí pod vlivem této silně zužující podmínky. Jistě jste si povšimli, že sledovat dosažení obecného blaha lze i jinak než službami či podporami. Jinými slovy myslíte si, že existují veřejně prospěšné právnické osoby, které neposkytují služby?
Podle našeho názoru by se § 104 bez tohoto ustanovení obešel, neboť písmeno a) již obsahuje dostatečně obecný popis veřejné prospěšnosti. Podmínka poskytování veřejně prospěšných služeb je nesmyslným omezením okruhu způsobilých subjektů.
Otázka poskytování veřejně prospěšných služeb či podpor zabíhá do přílišných detailů, kterými se má podrobně zabývat zvláštní zákon o veřejné prospěšnosti. Výčet veřejně prospěšných činností v tomto zákoně bude jistě mnohem širší než jen "služby a podpory". Bylo by proto mnohem jednodušší a přehlednější ponechat tyto otázky do zvláštního zákona. Dva rozdílné výčty (k téže věci) v našem právním řádu by mohly ohrozit bezproblémové užívání institutu veřejné prospěšnosti.
Možné přístupy k řešení
Pokud jde o možné přístupy k řešení, lze jich snadno objevit hned několik. Stačilo by např. na konec ustanovení písmene a) místo čárky doplnit "nebo", aby postačovalo splnění jen a) či b) (samozřejmě zároveň s c)) pro status veřejné prospěšnosti. Pak by ovšem bylo na místě strukturu daného ustanovení dále upravit pro větší srozumitelnost (např. přesunout požadavky písmene cé do dovětku, který začíná "náleží status veřejné prospěšnosti…"). Další možností by bylo písmeno b) úplně vypustit. Tak by bylo možné pokračovat dlouho a vymýšlet další možnosti řešení. Necháváme to však na neziskovém sektoru samotném, aby se mohl svobodně vyjádřit, jak si představuje úpravu svojí veřejné prospěšnosti.
V podmínce c) se návrh trochu jako v bludném kruhu vrací zpět k onomu poskytování veřejně prospěšných služeb. Výše nastíněné řešení by bylo polovičaté, kdybychom se s těmi "službami" nevypořádali i zde.
Ve své podstatě by rozsah definice veřejné prospěšnosti diktovali jen dvě úzké podmínky b) a c), podmínka a) by plnila funkci jakéhosi tichého nahrávače.
Abychom se vymanili ze sevření těchto dvou restriktivních podmínek, musíme se i v podmínce c) obracet k dosahování obecného blaha, nikoliv k poskytování služeb, což je pojem podstatně užší, diskriminující mnohé organizace.
Žádný z těchto právních názorů ovšem nechápeme apriorně, pro Ligu je důležité zaznění co nejširšího spektra názorů problému se týkajících z co nejvíce stran a vytvoření následného společně nejlépe vyargumentovaného a přijatelného stanoviska.
Připomínky
My jsme Vám sdělili, co nám na novém občanském zákoníku nejvíce vadí. Nyní se budeme těšit, že nám zase Vy sdělíte své názory, ať už s námi souhlasíte nebo naopak chcete vyjádřit svůj nesouhlas.
Robert Cholenský
|
vytisknout