ECONNECT - zpravodajství

Komentáře

20. 1. 2005 - Moje zvláštní vánoce: Netradiční vánoce ve squatu
( ) - Pár dní před vánoci jsem dostal elektronickou poštou pozvání ke štědrovečernímu ohni v Lakomě. Lakoma je malá vesnice na okraji Chotěbuzi v německé Lužici a svým osudem se podobá severočeským Libkovicím. Už řadu let jsou domy prázdné, pozemky pod nátlakem vykoupené a ke katastru vesnice se neúprosně blíží kolečkové rypadlo velkého povrchového dolu. Nejde ale jen o pár starých stavení. Zároveň má být zničena rozsáhlá chráněná oblast zahrnující unikátní soustavu 25 rybníků, kde jsem například při božíhodové procházce poprvé v životě viděl orla říčního. Dřív měl takové ničení krajiny a kulturních hodnot ve své režii všemocný totalitní stát, dnes jsou to téměř stejně všemocné soukromé firmy, v lužickém případě švédský koncern Wattenfall.

4. 1. 2005 - Horší než za Rakouska-Uherska? Příprava nového občanského zákoníku budí rozpaky i obavy
(Časopis Konec konců ) - Práce na novém občanském zákoníku pokračují sice podle plánu, ale tím, co proniklo na veřejnost, nejsou občanské organizace a spolky příliš nadšeny. Podle některých měly spolky víc volnosti dokonce i za Rakouska-Uherska. Díky tomu se mohly zformovat zárodky iniciativ, které vedly ke vzniku Československé republiky. V občanském zákoníku z roku 1867 se spolkům věnoval jen jeden paragraf - dvě věty, totiž v podstatě, že „dovoleno jest zřizovat spolky“. Nový občanský zákoník má prý socialistické prvky a zvyšuje dozor nad občanskou společností. V následujícím textu přinášíme rozhovor s JUDr. Ivo Telcem z Právnické fakulty Masarykovy university v Brně, který je členem čtyřčlenné komise pracující na zákoníku. Vedle toho zde najdete také tři texty zástupců či konzultantů neziskových organizací (Josefa Štogra, Mileny Černé a Jiřího Bárty), kteří se k zákoníku - jeho smyslu, významu i současné vznikající podobě vyjadřují.

3. 1. 2005 - Stali jsme se členy Evropské sítě proti chudobě - EAPN
(e-Informační Bulletin SKOK ) - "Evropská unie, jak ji chceme mít" - to bylo heslo výroční valné hromady Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení (EAPN), která se konala ve dnech 17. – 21. listopadu v nizozemském městě Groningen za účasti zástupců ze všech zemí EU. Do evropské sítě zde byly přijaty národní sítě České republiky, Maďarska a Malty, nakonec se zvláštním statutem i Bulharsko. Přijetí české EAPN bylo obzvlášť vřelé a plné naděje. Byl to nejen významný moment, ale též předání závazku. Od této chvíle je i naší starostí, jak bude vypadat evropský sociální model. Nizozemský ministr práce a sociálních věcí hovořil dokonce o historickém okamžiku, kdy NNO přistupujících zemí rozšiřují své pole působnosti na celou Evropu. Na druhé straně je potřeba pracovat na tom, aby se sjednotilo mínění o sociálním modelu na lokální, regionální a vládní úrovni. Stejně důležité je informovat veřejnost.

23. 12. 2004 - Peníze mohou Tatry místo pomoci dorazit
Brno ( ) - Pojednání o pomoci Tatrám po věrné smršti. To co se stalo v Tatrách je nepochybně katastrofa. Je to katastrofa z větší části ekonomická. Z hlediska lidského zdraví a životů je to nesrovnatelně menší katastrofa než například automobilový provoz, jehož roční oběti se na Slovensku i v Česku počítají v tisících. Pokud jde o škodu na přírodě, tak to jistě bude mít velmi vážné následky. Ty nejhorší škody však přírodu teprve čekají, nejhorší škůdce se objeví teprve na jaře. Ne, nemám na myslí lýkožrouta smrkového, zvaného kůrovce. Mám na mysli peníze.

15. 12. 2004 - Zapojte se do diskuze k posouzení zákona o dobrovolnické službě
(Dobrovolnik.cz ) - Od roku 2003 platí v ČR zákon č. 198/2002 Sb. o dobrovolnické službě. Protože se zákon netýká celé oblasti dobrovolnictví, ale pouze té části, kterou podporuje stát, očekávalo se, jaké tato úprava přinese výsledky v praxi. Národní dobrovolnické centrum Hestia nyní zpracovává zkušenosti jednotlivých organizací s tímto zákonem a sbírá jejich názory. Vyzývá všechny kteří se zákonem a jeho působením mají nějaké zkušenosti (pozitivní i negativní), aby se do diskuze také zapojili! Podkladem může být následující článek, který shrnuje výsledky řízených rozhovorů s 36 organizacemi vytipovanými na základě předchozího dotazníkového šetření. Své názory můžete psát do konce ledna 2005.

10. 12. 2004 - S Tamásem Scsaurszkim o Mottově nadaci, o neziskovém sektoru v Čechách a v zemích Visegrádu a o stěhování
(České centrum fundraisingu ) - Po pěti letech práce v maďarském neziskovém sektoru pracoval Tamás Scsaurszki od roku 1999 jako manažer programů nadace The Charles Steward Mott Foundation pro střední a východní Evropu se sídlem v Praze. Koordinuje programy nadace v zemích Visegrádské čtyřky a v Rumunsku. Od začátku roku 2004 působí v Budapešti, kam se přestěhovala pražská kancelář Mottovy nadace. Následující rozhovor s T. Szaurskim vedl Jan Kroupa na konci prosince 2003.

10. 12. 2004 - Na co šejk potřebuje fundraising?
(České centrum fundraisingu ) - Šejk Abdulhusein Mahdi Al-Fahdawie má, kromě starosti o své tři ženy, 13 dětí a 500 členů svého kmene, na starosti i nevládní organizaci pomáhající potřebným v Bagdádu a okolí. Pomoc lidem v nouzi není jeho koníček, ale jedna z povinností, která vychází z Islámu. Platí pro všechny věřící, ale pro šejky mnohonásobně. Je to součást tradice dávající šejkům, jako voleným kmenovým vůdcům, vyšší a širší odpovědnost. Mít povinnosti je čest, nikoli trest, jak by se mohlo zdát z evropského pohledu. Možná i proto se šejk Abdulhusein rozhodl využít nabídky organizace Člověk v tísni a spolu s dalšími 45 zástupci nevládních organizací z celého Iráku přijel do Jordánska. V Amánnu společně prochází třítýdenním tréninkem jak úspěšně řídit své organizace, realizovat projekty a jak pro ně získávat podporu.

10. 11. 2004 - Evropská ústava: Zůstaneme sami?
(Občanské noviny ) - 8. října se jednací síň Senátu zaplnila do posledního místečka. Na místech senátorů však seděli zástupci neziskového sektoru ze zemí Visegrádu, na místa vyhrazená vedení Senátu usedli zástupci Institutu Europeum, nadace Konrad-Adenauer-Stiftung, British Council, Výboru pro záležitosti EU Senátu PČR a další hosté. Střídali se řečníci - ze Slovenska, Maďarska, Polska, Anglie, Německa, Irska a Česka. Diskutovalo se o Evropské ústavní smlouvě z hlediska pohledu středoevropských neziskových organizací. K diskusi dal počátkem tohoto roku podnět pražský Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a byl to podnět skutečně potřebný. V první polovině roku se konaly podobné konference regionální a na všech si její účastníci odpovídali na otázku: Jak se má neziskový sektor chovat v procesu přijímání Evropské ústavní smlouvy, chcete-li Evropské ústavy. V jednom se shodli všichni: nepřijetí Evropské ústavní smlouvy by znamenalo v lepším případě opětné rozdělení Evropy tak, že by existovala skupina států s Evropskou ústavou a ostatní státy by byly pouze součástí ekonomické unie.

8. 11. 2004 - Sociální ekonomika a NNO
(e-Informační Bulletin SKOK ) - Kolikrát jsme se zamýšleli nad tím, jak vyjádřit hodnotu, kterou neziskovky vkládají do hospodářství České republiky, jak odrazit věčnou výčitku, že občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti jsou jen konzumenty, tedy ujídači ze státního rozpočtu. Spočítá-li se hrubý domácí produkt, přínos neziskových organizací je v něm miniaturní: pouhých 0,35 %. Aby toto číslo odpovídalo skutečnosti, by bylo zapotřebí šíře definovat neziskové organizace a započítat dobrovolnou práci. Odhadem bychom se tak mohli v České republice dostat až na 2,2 %, což v Evropě odpovídá lehkému podprůměru.

1. 10. 2004 - Několik vět brněnským občanům
( ) - Milí spoluobčané, našemu městu hrozí největší nebezpečí od dob, kdy se našim předkům podařilo odrazit útok Švédů. Vedení města chce odsunout brněnské hlavní nádraží pryč z centra směrem na jih až za Zvonařku. Své město můžeme zachránit v sobotu 9. října od 8 do 16 hodin. Nikoho z nás to přitom nebude stát víc než půl hodiny.

29. 9. 2004 - Snaha poničit Prahu další magistrálou pokračuje
( ) - Dvě občanská sdružení zaměřená na ochranu životního prostředí se právě odvolala proti stavebnímu povolení na kolosální “dálniční” křižovatku, jež by se měla budovat v Praze 6, v severním předpolí Strahovského tunelu. Proč tak učinila? Vydané povolení je nezákonné a nesprávné. Jde o typický příklad politického a úřednického selhání při ochraně veřejných zájmů, zjevně ve prospěch výstavby důležité části obchodně zajímavého, ale dopravně a environmentálně zhoubného a finančně nesmírně náročného “dálničního” průrazu centrem města.

22. 9. 2004 - Potřebujeme vůbec vymezit veřejnou prospěšnost?
( ) - Úsilí o vymezení veřejné prospěšnosti v českém právním systému tak, jak je upraveno v navrhovaném znění nového občanského zákoníku (konkrétně § 104), se mi zdá naprosto zbytečné. Pokusím se vysvětlit proč. Každý z nás má na to, co lze považovat za veřejně prospěšné a co nikoli, jiný názor. Tento názor se posléze realizuje prostřednictvím tzv. veřejné volby. Činnosti nebo organizace, které jsou považovány za veřejně prospěšné, jsou podporovány na základě definovaného veřejného zájmu. Od soukromých osob mohou samozřejmě finanční nebo věcné prostředky proudit na podporu vybraných činností nebo organizací přímo, na základě jejich preferencí. Veřejná prospěšnost je tedy obsažena ve společnosti jako takové, bez nutnosti ji nějakým způsobem vymezovat.

22. 9. 2004 - Je vaše organizace veřejně prospěšná dle § 104 návrhu nového občanského zákoníku?
( ) - Veřejná prospěšnost představuje institut, který jako status přiznávaný určitým právnickým osobám bude významně zasahovat do fungování celého neziskového sektoru. Celá problematika bude upravena speciálním zákonem. Návrh nového občanského zákoníku obsahuje v § 104 jen velmi stručnou a obecnou definici toho, co má být chápáno jako veřejná prospěšnost. Trojice podmínek, které se nacházejí pod písmeny a), b) a c) stanovují, za jakých okolností náleží nějaké právnické osobě statut veřejné prospěšnosti. Důležité je si všimnout, co tyto podmínky požadují... Zkuste si pak odpovědět na otázku, jestli je Vaše organizace veřejně prospěšná podle této definice.

2. 9. 2004 - Kocourkov v České republice aneb dobrodružný příběh o tom, jak vzniká cyklotrasa
(Cykloserver.cz ) - V roce 2002 jsem se rozhodl, že mám-li v Dobrovízi památkově chráněný statek, je-li Dobrovíz památkově chráněnou obcí, opravují-li všichni vlastníci památkově chráněných domů své domy do původního stavu, bylo by žádoucí celou vesničku ukázat veřejnosti. Je plno možností jak do Dobrovíze přivést návštěvníky. Bohužel vše v dnešní době závisí na penězích a povoleních. Sám jezdím na kole poměrně často a jako obyvatel Prahy 6 (západní část Prahy) jsem cestu na Okoř (jediný významnější cyklistický cíl) jel asi 100x. Rozhodl jsem se tedy, že pro zpestření možností cyklistických výletů vybuduji cyklotrasu, která povede přes Dobrovíz... Celkově mě příprava cyklotrasy a úprava návsi přišla na 300 hodin práce, asi 400 kilometrů jízdy autem, cca 100 telefonních hovorů, papír a drobné administrativní náklady nepočítám.

26. 8. 2004 - V Praze se zprovozňuje součást zhoubného dopravního řešení - tunely Mrázovka
( ) - Dnes jsou pro veřejnost zprovozňovány „tunely Mrázovka“ na Smíchově v Praze 5. Jde o mohutný a mimořádně nákladný soubor dopravních staveb, jež svým umístěním i kapacitou znamená další krok k vybudování obdoby neslavně proslulé „severojižní magistrály“ – tentokrát na opačném, levém břehu Vltavy. Zprovoznění této velkokapacitní a pro řidiče atraktivní stavby bude mít za následek intenzívní zátěž městského centra další dopravou, včetně tranzitní. Jde o špatné a zhoubné řešení, jež jsme si byli nuceni my všichni ze svých daní zaplatit a jehož škodlivé dopady v budoucnu bohužel poneseme. Způsob prosazení stavby vypovídá hodně i o poměrech, ve kterých jsme nuceni žít.

Předchozí | 1 | 2 | 3 | 4 | .. | 6 | Další