České zbraně slouží k porušování lidských práv ve světě, tvrdí aktivisté

12. 3. 2003 - BRNO [Econnect]

České zbraně za stovky milionů korun se ocitají ve vojensky a politicky nestabilních oblastech, jako je Srí Lanka, Zimbabwe, Jemen, Alžírsko, Kolumbie, Sýrie či Angola. Tvrdí to Amnesty International a Nezávislé sociálně ekologické hnutí, podle kterých české zbraně – od děl a tanků až po raketomety a pistole – nezřídka slouží k podpoře obou stran válečného konfliktu (příkladem je Srí Lanka) nebo vyzbrojování vlád hrubě porušujících lidská práva, jak je tomu v Zimbabwe. Zbraně původem z České republiky se kromě toho ocitají v oblastech s nejasným cílem určení – příkladem může být Jemen, z něhož zbraně putují do Súdánu.

Zbraně, nebo lidská práva? Tuto otázku kladou aktivisté ministrovi průmyslu a obchodu Jiřímu Rusnokovi, kterému je určena stejnojmenná petice. V té ministrovi připomínají, že Česká republika je signatářem řady mezinárodních úmluv a dohod regulujících obchod se zbraněmi – mezi tyto úmluvy patří i Kodex EU o obchodu se zbraněmi z roku 1998. Kodex EU stanovuje pro obchod se zbraněmi řadu kritérií – mimo jiné respektování lidských práv v zemi finálního určení. Zároveň zavazuje nevydávat exportní licence, pokud existuje riziko, že by navrhovaný vývoz mohl být užit k vnitřní represi, a nepovolit vývozy zbraní, které by provokovaly nebo prodlužovaly ozbrojené konflikty nebo zostřily existující napětí v zemi konečného určení. Podle Kodexu také není možné vydat vývozní licence, pokud je zřejmé riziko, že by příjemce použil navrhovaný export agresivně vůči jiné zemi nebo k vymáhání teritoriálního nároku silou.

Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je schvalovacím orgánem licencí pro obchod se zbraněmi i pro jejich vývoz, přesto povolilo celou sérii zbrojních vývozů, které těmto zásadám odporují. Celý proces udělování zbrojních licencí je podle iniciátorů petice navíc velmi netransparentní, neboť veřejnost nemá přístup k informacím o vývozech zbraní z ČR – vztahuje se na ně vládní nařízení o utajovaných skutečnostech. „Drtivá většina vývozů zbraní z České republiky je jak v rozporu s jakýmikoliv etickými normami chování společnosti honosící se přívlastky demokratická či humanistická, tak v rozporu s Kodexem EU. To však v žádném případě nijak nebrání české vládě v dalších problematických vývozech, export zbraní je totiž velmi výnosný obchod, a to i v malém měřítku naší středoevropské republiky,“ komentuje situaci Milan Štefanec z Nesehnutí.

Novou sílu „obchodníkům se smrtí“ dodal podle Štefance i vstup ČR do NATO, od něhož dnes uplynuly právě čtyři roky a který s sebou přinesl nutnost modernizace armády a její přezbrojení. „Na trh se zbraněmi se tak dostávají staré použité zbraně z armádních skladů za desítky miliard korun, neboť jejich prodej, byť pod cenou, je mnohem výhodnější než jejich likvidace. Navíc od začátku devadesátých let dochází i k přezbrojení Policie ČR. Trh se zbraněmi byl tak ze skladů ministerstva vnitra obohacen od roku 1993 o 50 000 samopalů a více než 30 000 pistolí,“ upozorňuje aktivista. Připomíná, že i po teroristickém útoku 11. září 2001 v USA, kdy se i u nás začalo mluvit o větší kontrole obchodu se zbraněmi, uvolnil český stát z výzbroje policie přes 31 000 samopalů a 13 500 pistolí. „V plánu je pak odprodej dalších více než 46 000 policejních pistolí. To, že nikdo – ani ministerští úředníci – neví, v jakých rukou tento zbrojní arzenál končí, je jen dovršením smutné reality,“ dodává Štefanec.

Nezávislé sociálně ekologické hnutí a Amnesty International proto po ministru Rusnokovi požadují především důsledné dodržování všech kritérií Kodexu EU o obchodu se zbraněmi a začlenění všech kritérií Kodexu EU do českého práva, zároveň i okamžité zastavení vývozu zbraní z ČR do konfliktních či nestabilních regionů a do zemí, kde by mohly být tyto zbraně použity k porušování lidských práv. Podle iniciátorů petice „Zbraně, nebo lidská práva?“ je také nutné efektivní posuzování možné zneužitelnosti zbraní proudících z ČR do zahraniční z pohledu ochrany lidských práv a mezinárodní bezpečnosti. Za nezbytné považují také zvýšení transparentnosti celého licenčního řízení, ve kterém se rozhoduje o vývozech zbraní z ČR, a vydávání každoroční podrobné zprávy o vývozech všech zbraní z ČR a její předložení k veřejné diskusi.

Podpisy pod petici, která tyto požadavky shrnuje, budou iniciátoři shromažďovat až do 16. listopadu, aby následně bylo možné petici předat při příležitosti prosincového Světového dne lidských práv. „Plánujeme vydat několik tiskových materiálů, kterými budeme informovat veřejnost o vývozech zbraní z České republiky,“ říká Milan Štefanec o plánech Nesehnutí. „Chystáme též sérii mediálních výstupů na toto téma, připraveno je i několik veřejných akcí, otevřených dopisů, petic a podobně, které mají na zbrojní podporu diktátorských režimů a teroristických organizací ze strany českého státu upozornit. Zároveň chceme vyvinout tlak na orgány, které vývoz zbraní povolují, aby výrazně omezily – nebo v lepším případě úplně zastavily – nekontrolovaný vývoz českých zbraní do konfliktních oblastí,“ uzavírá aktivista.

Jana Sobotková