Nejvyšší soud ukončil případ odpírače vojenské služby až po téměř padesáti letech

19. 12. 2002 - BRNO [Econnect]

Rozsudek z roku 1954, jímž Vyšší vojenský soud v Trenčíně odsoudil Michala Sabóa z východoslovenské obce Hraň kvůli opakovanému odepření výkonu vojenské základní služby v Československé lidové armádě, byl zrušen. O zastavení trestního stíhání proti Sabóovi, který se bránil vojenské službě z důvodu svého náboženského přesvědčení jako svědek Jehovův, rozhodl 17. prosince Nejvyšší soud České republiky s odůvodněním, že slovenský soud porušil zásadu „ne bis in idem“ – tedy zákazu dvojího trestání za stejný čin.

Sabó byl pro odepření vojenské služby odsouzen poprvé v roce 1950, kdy mu českobudějovický vojenský soud vyměřil tři roky nepodmíněně; propuštěn byl na amnestii 4. května 1953. "Krátce nato byl však Sabó povolán znovu a brněnský vojenský soud ho odsoudil k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na pět let," informoval advokát Lubomír Müller, který se případy odpíračů vojenské služby, především Svědků Jehovových, zabývá.

Vyšší vojenský soud v Trenčíně Sabóovi pětiletý trest o dva roky snížil poté, co Sabó před odvolacím soudem prohlásil, že je ochoten studovat spisy Marxe a Lenina, a pokud na základě takového studia dojde k závěru, že je správné v armádě sloužit, tak vojenskou službu nastoupí a bude ji řádně konat. "Vězeňské studium klasiků marxismu-leninismu však Sabóa jen utvrdilo v jeho náboženské víře, a tak v druhém výkonu trestu strávil plné tři roky," dodává Müller. Počátkem devadesátých let byl Sabó rehabilitován, avšak jen částečně. Podkladem pro úterní jednání Nejvyššího soudu ČR, který rozhodl ve prospěch odpírače vojny, se stala stížnost pro porušení zákona podaná ministrem spravedlnosti Pavlem Rychetským. Sabó se však jednání Nejvyššího soudu ČR už nemohl zúčastnit - dne 27. srpna 2002 zemřel.

Úterní rozhodnutí je od roku 2000 již osmým případem, kdy Nejvyšší soud ČR v obdobné věci zrušil rozhodnutí Vyššího vojenského soudu v Trenčíně. Stejně soud rozhodl i v případech Štefana Boora (únor 2000), Karla Marišky (září 2000), Michala Jenčíka (březen 2001), Josefa Carbola (březen 2002), Jana Bruka (duben 2002), Jaroslava Nováka (červenec 2002) a Josefa Stasiuka (prosinec 2002). Jak advokát Müller upozorňuje, slovenské orgány však tato rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky nepovažují pro sebe za závazná, a tak jsou tyto osoby na území Slovenska stále pravomocně odsouzeny.

Jana Sobotková