Rozdělení federace podle politologů prospělo Čechům i Slovákům

30. 12. 2002 - PRAHA [Radio Praha]

Před deseti lety byla pro naprostou většinu Čechů i Slováků představa dvou samostatných republik, oddělených hraničními závorami, jen těžko představitelná. I když hodně lidí z obou sousedních států cítí i s odstupem času po Československu určitou nostalgii, většina z nich si podle průzkumů veřejného mínění na oddělený život již zvykla. Historici i politologové většinou oceňují, že česko-slovenský "rozvod" se po 70 letech soužití uskutečnil vzájemnou dohodou politických reprezentací a obešel se bez násilí. Uplynulá dekáda podle nich navzdory všem potížím ekonomické a společenské transformace prospěla Česku i Slovensku.

Někteří lidé politikům vyčítali, že o rozpadu státu rozhodli v roce 1992 sami, bez referenda. "Na to, že jsme se rozešli v podstatě protiústavním způsobem, to dopadlo dobře. Obě země si v uplynulém desetiletí vedly tak, jako celá řada jiných postkomunistických států, ne-li lépe. Ani na jedné straně se neobjevila nacionální nevraživost," uvedl politolog Zdeněk Zbořil. Soudí, že obě republiky se po demontáži Československa ubíraly paralelní, velmi podobnou cestou.

Politici označují současné česko-slovenské vztahy za nadstandardní. Češi například na mezinárodní scéně úspěšně lobbovali za přijetí Slovenska do NATO, které dostalo pozvánku do aliance letos, symbolicky právě na summitu v Praze. Oba partneři někdejší federace se za necelé dva roky potkají i v EU. Čechy a Slováky však spojovaly a nadále spojují nejen oficiální vazby. Daleko silnější, trvalejší a na politické konstelaci nezávislá jsou rodinná pouta, stejně jako kulturní a stále ještě jazyková blízkost, byť nejmladší generace již slovenštině rozumí méně než ty předchozí.

Slováci znají lépe češtinu, a tedy i českou kulturu. Ani deset let existence samostatných států České republiky a Slovenska nepřetrhalo kulturní vazby mezi příslušníky obou národů. Ve znalosti kultury druhého státu však dnes jednoznačně vedou Slováci, kteří čtou české knihy a sledují české filmy v originále. Mladí Češi slovenštině již téměř nerozumějí. Problém mnozí včetně ministra kultury Pavla Dostála připisují českým médiím, především televizi. V některých případech se reprezentanti české a slovenské kultury znovu rozhodují vystupovat společně. Příkladem je známé benátské bienále současného umění, kde Češi a Slováci vystavují ve společném pavilónu z roku 1924. Po desetiletí nejistot letos vznikla časově neomezená dohoda o společném využívání výstavního pavilónu v zahradách benátského hradu.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: