Případ Roma, který zemřel po pádu z okna policejní stanice, byl opět odložen
29. 10. 2003 - BRNO [Econnect]
Již po několikáté odložila Inspekce ministra vnitra případ smrti Vladimíra Pechy, který přišel o život za dosud nevyjasněných okolností po pádu z okna policejní stanice v Malátově ulici v Brně. Třiadvacetiletý muž romského původu zemřel v úrazové nemocnici 19. června loňského roku, den poté, co měl napadnout přítomné policisty. Případ byl odložen i navzdory kritice českých i mezinárodních organizací, které požadují řádné vyšetření kauzy.
"Jen díky několika stížnostem byly nutné výslechy postupně provedeny, ovšem až rok a více po události a pouze formálně, vesměs o délce jednoho až dvou odstavců textu a bez jakýchkoli doplňujících otázek. Podle výslechů se na stanici nic zvláštního nestalo. Rozpory v úředních protokolech byly označeny jako chyba," poukazuje na nedostatky zmocněnec pozůstalých a právník Ligy lidských práv Jiří Kopal. Připomíná, že nebyla nikdy provedena rekonstrukce činu, kromě toho nikdo nebyl pohnán k zodpovědnosti za to, že ošacení Vladimíra Pechy nebylo zajištěno jako důkaz ani podrobeno expertíze. "Celý případ byl od počátku šetřen nikoli tak, aby mohla být někomu vina prokázána, jak by tomu mělo automaticky být u podezření z trestných činů, ale bohužel tím způsobem, aby jakékoli zavinění policistů bylo vyloučeno," tvrdí Kopal.
Policisty vyšetřují kolegové
Zmocněnec pozůstalých proto podal další stížnost, ve které mimo jiné napadá vyšetřovací monopol orgánů ministerstva vnitra: všechny výslechy a šetření prováděla Inspekce ministra vnitra tvořená policisty. Nejdůležitější znalecký posudek, o nějž se opírají všechna zamítavá usnesení, byl navíc vypracován kriminalistou, který je placen jako učitel na policejní akademii – tedy rozpočtové organizaci ministerstva vnitra. "V tomto případě se jedná o zjevnou podjatost podle zákona o znalcích a tlumočnících, na niž měl sám znalec upozornit a posouzení odmítnout," je přesvědčen právník.
V posudku jsou navíc podle Kopala zjevné chyby o naprosto zásadních skutečnostech – na jednom místě posudku znalec uvádí, že Vladimír Pecha při svém osudném pádu dopadl na hlavu, na jiném místě zase, že dopadl na nohy. "Ani takto zjevné rozpory vyšetřovacím orgánům při odložení věci nevadily," podivuje se právník. Už dříve v souvislosti s tímto případem upozornil také na fakt, že zástupci romské menšiny prakticky nepáchají sebevraždy. "Je s podivem, že pokud k nim dojde, tak za nejasných okolností na policejních stanicích, jak o tom svědčí případy z posledních deseti let z České republiky i z dalších států střední Evropy," uvedl.
Mezinárodní kritika
Smrti za podezřelých okolností si přitom všímá i letošní výroční zpráva Amnesty International o stavu lidských práv v České republice. Podle zprávy dva policisté o události z června 2002 vypověděli, že je Vladimír Pecha – muž s výškou 170 centimetrů a váhou osmapadesáti kilogramů – přemohl, když jej vedli z toalety, a poté vyskočil z okna. Amnesty také upozornila, že Inspekce ministra vnitra zahájila vyšetřování až poté, co Pechova družka podala trestní oznámení. "Družce Vladimíra Pechy a jejímu zmocněnci byl v rozporu s trestním řádem třikrát odepřen přístup k vyšetřovacímu spisu. Nahlédnout do spisu mohli až 6. srpna, spis obsahoval pouze výpovědi tří policistů a tři fotografie místa, kam Vladimír Pecha dopadl, které byly pořízeny pět dnů po neštěstí. Chyběly například informace o pozici těla Vladimíra Pechy po pádu nebo o stavu jeho oblečení," uvádí se ve zprávě. Mezinárodní lidskoprávní organizace se také pozastavuje nad tím, že příkaz k posmrtnému ohledání těla Vladimíra Pechy nevyžadoval zjistit, zda Vladimír Pecha utrpěl i jiná zranění kromě těch, která byla způsobena pádem.
Liga lidských práv v souvislosti s kauzou Vladimíra Pechy vyzývá českou vládu, aby zveřejnila zprávu Výboru pro zabránění mučení při Radě Evropy, který navštívil české policejní stanice, zařízení pro cizince a další zařízení omezující osoby na svobodě už v dubnu loňského roku. "Na rozdíl od exekutiv v jiných evropských zemích česká vláda neposkytla ani rok a půl po návštěvě Výboru jeho závěry veřejnosti," připomínají obránci lidských práv s tím, že je to právě jen vláda, která může obsah dokumentu zveřejnit. Už po své první návštěvě České republiky v roce 1997 přitom Výbor pro zabránění mučení vydal doporučení pro zvýšení ochrany osob na policejních stanicích – ta však Česká republika v praxi policejních orgánů nezačala respektovat.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout