Pámátková péče ve Švýcarsku

20. 1. 2004 - PRAHA [E-architekt]

Blíží se vstup České republiky do Evropské unie, každá země v Evropě i v Evropské unii má vlastní přístup k památkové péči. Po našem vstupu do Evropské unie budeme muset naši koncepci památkové péče přizpůsobit koncepci Evropské unie. Ta vychází z přístupů k památkové péči v jednotlivých členských zemích.

Všechny země Evropy mají hodně společného, uvědomují si velkou hodnotu zděděného kulturního bohatství, ale těžce bojují s jeho ochranou a uchováním. V rámci sjednocení Evropy bude právě na historii jednotlivých států stát jejich budoucí identita. Ale nejen státy Evropské unie se snaží bojovat za zachování svých kulturních hodnot.

Švýcarský systém památkové péče, stejně jako koncepce ve většině zemí Evropské unie vychází ujednání na Haagské konferenci 1954. Švýcarsko má celý koncept dokonale propracovaný a postupně jej uvádí do praxe. Ten se opírá o 4 hlavní pilíře:

1. Soupis památek – Jedná se o celkový soupis památek, a jejich roztřízení dle důležitosti na mezinárodní, národní, regionální a lokální.

2. Dokumentace – Pasportizace – Jedná se o heslovitý popis stavby, ten říká o jakou stavbu jde, kdo je jejím majitelem, jaký byl její vývoj, zda prošla rekonstrukcemi atd.

3. Evakuační plán pro případ katastrofy – Jedná se o soupis všech částí památky, provedený podle přesných pravidel. Slouží k tomu, aby například v případě požáru, bylo zachráněno co nejvíce. V tomto případě se jedná i o mobiliář uvnitř památky. Každý prvek má přesně uvedeno jak má s ním být zacházeno, je li možné jej demontovat, kolik lidí je potřeba pro jeho nesení. U částí stavby jako jsou například fresky je potom uvedeno, jak se k němu zachovat, jaký materiál je zapotřebí k jeho ochraně, zda je možné jej hasit vodou a další podrobnosti. Údaje jsou zatřízeny tak, aby mohli rychle a jasně vypovídat v případě nebezpečí. Jsou tu také vyjmenovány osoby, které za provedení všech prací zodpovídají. Jedná se vlastně o evakuační plán (nejen pro případ požáru, ale i zemětřesení, povodně a jiných možností ohrožení), není ovšem zaměřený na ochranu osob v přítomných v objektu, ale objekt samotný, včetně jeho částí.

4. Podklad pro obnovu v případě zničení – Jedná se velmi podrobné zaměření stavby s využitím fotogrammetrie, a dalších postupů. Dokumentace je natolik podrobná, aby v případě zničení památky nebo její části, bylo možné ji kompletně nahradit. Obsahuje tyto části:
- Popis (celkový, kdo je vlastníkem budovy atd..) - Plán (kompletní plány budovy)
- Fotodokumentace
- Text popisující stavbu
- Fotogrammetrické zaměření
- Archeologická dokumentace
- Update
- Inventarizace (říká, co všechno se v objektu nachází)

Celý systém je potom velmi důkladně propracován do nejmenšího detailu. Dokumentace vztahující se k jednotlivým bodům má přesně danou formu, formát, obsah i objem. Celý systém je pomalu uzpůsobován dalšímu kroku, který by měl následovat, a tím je převedení celé databáze do elektronické formy informační databáze, která by byla snadno přístupná na internetu. Stejně jako u nás, i ve Švýcarsku odborníci věnující se této problematice musí vést boj za uvedení myšlenek v praxi. Vláda vyčleňuje určité prostředky na tuto činnost, ale samospráva kantonů je ne vždy dovede až k cíli určení. Pořizování veškeré dokumentace postupuje od nejvýznamnějších památek, a teprve postupem času dostoupí až na lokální úroveň.

Stejná míra péče je ve Švýcarsku věnována ochraně archivních materiálů. Materiál archiválií je velmi různý, různé jsou i způsoby jeho ohrožení a ochrany. Bližší informace o přístupu Švýcarska k ochraně památek je možné najít na stránkáchhttp://www.kulturgueterschutz.ch

Článek vznikl za laskavého přispění pana architekta Denti Lorenza a slečny Aichingerové.
Článek připravila redakce E-Architekt.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: