Ruská novinářka se obává o život, přesto je Česká republika zatím rozhodnuta ji vydat

18. 2. 2004 - BRNO [Econnect]

Říká, že přiznání jako jediný důkaz z ní v Rusku dostali mučením. Přesto jedenatřicetileté ruské novinářce hrozí, že ji Česká republika pošle zpět do Ruské federace, která si její vydání pro trestní stíhání vyžádala; Krajský soud v Brně totiž už dvakrát rozhodl, že její vydání je přípustné. "V případě mého vydání do Ruské federace budu do doby prošetření mého případu umístěna do vyšetřovací vazby. Mám odůvodněný strach z mučení a nelidského zacházení, a to i v případě, že nebude prokázána má vina na spáchání trestných činů," říká Svetlana Kovaleva, která ve vydávací vazbě strávila už bezmála půl druhého roku.

Svetlana Kovaleva požádala o azyl v České republice bezprostředně poté, co byla v září roku 2002 zadržena. Azyl však zatím nezískala – podle Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR žena podmínky pro udělení azylu nesplňuje, byť odůvodnění rozhodnutí připouštělo, že podmínky v ruských věznicích zůstávají kruté a mnohdy život ohrožující. "Je zřejmé, že jak s obviněnými, tak s odsouzenými je zacházeno nelidským způsobem a dle měřítek evropské kultury (...) ponížení a pokoření dosahuje v ruských věznicích mimořádného stupně úrovně," uvádí Kovaleva ve své žalobě na rozhodnutí o neudělení azylu. Je přesvědčena, že orgán, který o její žádosti rozhodoval, si měl před tím, než vydal rozhodnutí, prostřednictvím nevládních organizací řádně zjistit skutečný stav v ruských věznicích.

Ten je podle informací Amnesty International, která se případem začala zabývat, katastrofální. "Mučení je v ruských věznicích stále rozšířeným prostředkem vymáhání doznání z obviněných," uvádí se ve stanovisku AI k případu. Podle informací Amnesty International používá ruská policie za účelem vymáhání doznání různé metody brutálního nátlaku včetně elektrických šoků, znásilňování a vyhrožování rodině obviněného. Také podle další lidskoprávní organizace Human Rights Watch se v Rusku objevuje policejní násilí ve stále větší míře a je používáno k vynucení přiznání nebo k tomu, aby policisté donutili zadržené mlčet o děsivých podmínkách ve vyšetřovacích vazbách. Human Rights Watch podotýká, že přijetí všeobecných opatření proti policejní brutalitě blokuje nechuť některých zákonodárců definovat toto mučení jako zločin a uzákonit namátkové kontroly nezávislých pozorovatelů v policejních vazbách a nápravných zařízeních.

O vydání Svetlany Kovalevy rozhodoval brněnský Krajský soud už dvakrát: poprvé v lednu loňského roku, kdy rozhodl, že vydání je přípustné. Poté, co Vrchní soud v Olomouci vrátil případ zpět do Brna k novému projednání, rozhodl Krajský soud stejně. "Krajský soud pouze konstatoval obsah zpráv nevládních organizací, avšak více se již těmito zprávami nezabýval. Obsáhlou zprávu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, která se podrobně zabývá stavem dodržování lidských práv a stavem vězeňství v Ruské federaci, nechal soud bez jakéhokoliv odůvodnění naprosto bez povšimnutí a ani ji nezmiňuje v odůvodnění svého odvolání," říká k situaci advokát Petr Dokládal, který Svetlanu Kovalevu zastupuje. "Zprávy zmíněných organizací hovoří o vážném porušování lidských práv. Také se podrobně zabývají velmi znepokojivým stavem v ruských ženských vazebních věznicích, kde nejsou výjimečné případy mučení a nelidského zacházení. Dále je z těchto zpráv zřejmé, že v ženských věznicích jsou naprosto neuspokojivé hygienické podmínky a vězňům není poskytována téměř žádná zdravotní péče. Mimo jiné se v těchto zprávách konstatuje, že často dochází ke znásilněním žen ze strany dozorců," upozorňuje advokát.

Svetlana Kovaleva a zároveň i obránci lidských práv upozorňují, že vydání do Ruska by bylo v rozporu s Listinou základních práv a svobod, s Úmluvou proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení a také s Evropskou úmluvou o lidských právech. "Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je rovněž zřejmé, že její vydání by bylo zjevným porušením § 91 českého zákona o azylu," podotýká Lubor Kysučan, koordinátor Amnesty International v ČR pro záležitosti uprchlíků. "Ženy jsou podle zjištění Amnesty International oběťmi mučení a špatného zacházení ve vyšetřovací vazbě v celé Ruské federaci, avšak pachatelé mučení a špatného zacházení se těší značné míře beztrestnosti s malou pravděpodobností obvinění za své činy. Prokurátoři jsou nechvalně známí svou neochotou vzít v úvahu výpovědi žen prohlašujících, že se staly terčem znásilňování, zastrašování, mučení a špatného zacházení v policejních celách. Případné vydání Svetlany Kovalevy do Ruské federace je proto třeba pečlivě zvážit i s ohledem na tyto skutečnosti," uzavírá Lubor Kysučan.

Jana Sobotková