Senát sice vrátil správní řád Sněmovně, důvod se však míjí se skutečnými nedostatky

25. 5. 2004 - BRNO [Ekologický právní servis ]

Ve čtvrtek 20. května rozhodl Senát o vrácení návrhu nového správního řádu Poslanecké sněmovně. Jediným důvodem tohoto kroku se však stal nesouhlas většiny senátorů se způsobem, jakým se návrh pokouší řešit problém podjatosti úředníků v případech, kdy rozhodují o žádostech „své vlastní“ obce. Námitky, týkající se přílišné komplikovanosti návrhu při současné nejasnosti řady jeho ustanovení či oslabování právního postavení osob dotčených úředním rozhodováním, zaznívají z mnoha stran – od Ekologického právního servisu, Rady vlády pro lidská práva, Rady Asociace krajů i opozičních poslanců. Na schůzi Senátu sice opakovaně zazněly, avšak nepromítly se do žádného schváleného pozměňovacího návrhu.

Poslanecká sněmovna návrh v březnu schválila po několikaletém legislativním procesu, během nějž byl opakovaně měněn a upravován. Přesto měli vůči jeho konečné podobě výhrady jak opoziční poslanci, kteří kritizovali především složitost předpisu, z toho vyplývající zbytečné zatěžování účastníků řízení a potřebu nárůstu počtu zaměstnanců správních úřadů, tak i další subjekty, například Rada Asociace krajů a Rada vlády pro lidská práva.

Obdobné výhrady proti návrhu zazněly i při jeho projednávání na schůzi Senátu. Místopředseda Senátu Jan Ruml upozornil, že řada ustanovení návrhu mnohdy zjevně, jinde skrytě posunuje postavení účastníka řízení dotčeného rozhodnutím v jeho neprospěch. Jako příklady uvedl mimo jiné oslabení možnosti stát se účastníkem řízení a rozšíření možnosti vyloučit odkladný účinek odvolání. Senátorka Jitka Seitlová poukázala na skutečnost, že zatímco současný zákon stanoví úředníkovi, aby zjistil skutečný stav věci, návrh mu ukládá pouze povinnost ověření stavu, o němž nejsou „důvodné pochybnosti“, a vyjádřila názor, že obdobná nejasná a nejednoznačná ustanovení tohoto zákona budou posilovat prostor pro korupci. Návrhy, motivované těmito výhradami, však nezískaly většinovou podporu.

Jediným důvodem vrácení návrhu Poslanecké sněmovně se tak stal nesouhlas většiny senátorů se způsobem, jakým se pokoušel řešit problém podjatosti úředníků v případech, kdy rozhodují o žádostech „své vlastní“ obce. Podle návrhu by v takovém případě měl rozhodnutí vydat úřad jiné obce, případně kraje. To však senátoři odmítli s odůvodněním, že by šlo o řešení příliš administrativně i finančně náročné. Návrh přitom v tomto bodě vycházel z opakovaných rozhodnutí správních soudů, podle nichž jsou při rozhodování o žádosti obce, která je současně jejich zaměstnavatelem, všichni úředníci z povahy věci „automaticky“ podjatí. O návrhu tak na své příští schůzi bude znovu rozhodovat Poslanecká sněmovna.

Právník Pavel Černý z Ekologického právního servisu se domnívá, že návrh zavádí příliš rozsáhlá a zneužitelná omezení především v oblasti opravných prostředků a není v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím. Zároveň nesouhlasí s názorem, že by schválení návrhu přineslo zrychlení a zjednodušení úředních postupů: „Naprostou většinu správních řízení vedou úředníci bez právnického vzdělání, kteří mají často problémy správně používat i současný, relativně jednoduchý a především dlouhodobě užívaný správní řád,“ vysvětluje Pavel Černý.

„Bude-li návrh schválen, bude pravděpodobně ještě mnohem častěji docházet k rušení rozhodnutí kvůli formálním pochybením úřadů. Zejména díky rozšířené možnosti nepřiznávat odvoláním odkladný účinek se však pravděpodobně bude stávat, že rozhodnutí sice bude zrušeno, ale zásah, který jím byl povolen, bude již s nevratnými následky uskutečněn“, domnívá se Černý.

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: