V Británii vznikla samozvaná škola pro autisty

19. 8. 2004 - LONDÝN [BBC]

V britském hrabství Východní Sussex si skupina nespokojených rodičů založila vlastní školu zaměřenou na výuku dětí s autismem. Rodiče nebyli spokojeni s tím, co jim státní školství nabízelo, protože prý dostatečně nezohledňovalo nároky jejich dětí.

V celé Británii je sice kolem jedenácti set speciálních škol, ale v hrabství Východní Sussex mají k dispozici pouze integrované školy, kde se za odborného dohledu společně učí zdravé i postižené děti. Tyto školy nyní na mnoha místech Británie dostávají přednost před specializovanými školami v rámci vládní politiky nazvané "Odstraňování bariér k úspěchu".

'Znalost Bible synovi nepomůže'

Samantha Hiltonová, která je jednou ze spoluzakladatelek samozvané školy pro autisty měla pocit, že integrovaná škola nedokáže jejímu synovi Maxovi poskytnout odpovídající péči: "Baví se v hodinách třeba o Bibli, Tóře nebo o Louisi Braillovi, ale pro Maxe to nemá naprosto žádný význam. Přitom existuje tolik životních dovedností, které se musí naučit a které by pro něj měly mnohem větší cenu," vysvětlila Samantha Hiltonová, proč spolu s dalšími stejně smýšlejícími rodiči raději založila vlastní školu pro autisty, kam dochází celkem šest dětí.

Místní úřad však školu nejen odmítá financovat, ale také rodičům nařídil, aby vrátili děti do oficiální školy, jinak to prý budou muset považovat za nepovolenou absenci ze školní docházky.

O peníze jde až v první řadě

Asistent ředitele odboru pro děti a mládež v hrabství Východní Sussex Peter Weston tvrdí, že nákladů na vzdělávání postižených dětí, které si zřizování specializovaných škol vyžaduje, by šlo využít mnohem lépe: "Dodatečné náklady, kdyby tyto děti šly například do školy s postupnou výukou místo některé z našich odborných škol, by za dobu dvanácti let přesáhly sumu jeden a čtvrt milionu liber."

"To je ekvivalent nákladů na výuku celé jedné třídy v některé z našich škol, která by kvůli tomu nebyla možná anebo bychom museli dodatečné finance získat od našich daňových poplatníků."

Podle názorů zakladatelek "partyzánské" školy pro autisty se ale zvýšené investice do postižených dětí vyplatí, protože až vyrostou, budou více schopné se o sebe postarat a stát v důsledku toho ušetří za sociální výdaje. Není to ale jen otázka financí, co obě strany rozděluje. Neshoda panuje i v hodnocení kvality poskytované výuky ve smíšených a separovaných školách.

Segregace (ne)škodí

Micheline Masonová, která je na invalidním vozíku a sama kdysi absolvovala specializovanou školu, stojí v čele Aliance za integrované vzdělávání a vede kampaň, jejímž cílem je dosáhnout do roku 2020 úplného zrušení separovaných škol pro postižené: "Existuje obrovské množství lidí, kteří mají pocit, že byli poškozeni segregací v dětství," tvrdí Micheline Masonová, podle níž je interakce mezi postiženými dětmi a jejich okolím naprosto nenahraditelná.

Proti tomu ale stojí názor Anny Kennedyové, matky dvou autistických chlapců, která není přesvědčena, že se jejím synům v integrovaných školách dostane veškeré potřebné péče: "Jak má průměrný učitel, který se toho sám musí tolik naučit, ještě navíc rozumět všem možným postižením? V takovém světě prostě nežijeme, to se jednoduše neděje."

Pavel Vondra