Páteční večer v pražské Akropoli bude patřit uprchlíkům

25. 5. 2005 - PRAHA [Econnect]

Charitativní koncert na podporu uprchlíků žijících v České republice roztančí v pátek pražskou Akropoli. V Paláci Akropolis vystoupí 27. května od půl osmé The Ecstasy Of Saint Theresa a Nana Zorin. Na koncert zve česká pobočka Amnesty International (AI) v rámci své kampaně Stop násilí na ženách – organizace chce mimo jiné poukázat na špatnou situaci žen - uprchlic (a nejen jich), které u nás hledají azyl.

Návštěvníci by se na koncertě měli dočkat i nových skladeb - pražská elektro-kytarová skupina The Ecstasy Of Saint Theresa vydala 2.května 2005 nové E.P. s názvem It, taneční hudba Nany Zorin bude vycházet především ze skladeb z listopadového alba Do you want to live forever?

"Povídání se ženami, které opustily své domovy v důsledku ozbrojených konfliktů a v ČR žádají o azyl, uvede moderátor večera Petr Vacek ze Studia Ypsilon. Poradna pro uprchlíky připraví tržiště s rukodělnými výrobky uprchlíků – návštěvníci tak budou mít možnost uprchlíky na místě podpořit nákupem jejich výrobků," přibližuje náplň večera mluvčí AI ČR Eva Dobrovolná. Poradna pro integraci pro páteční večer zajistí ochutnávku tradičních pokrmů ze zemí uprchlíků a také vodní dýmky.

Česká republika: porušování práv cizinců i menšin

Amnesty International chce koncertem připomenout situaci a utrpení žen ve válečných konfliktech v mnoha zemích světa; výtěžek ze vstupného organizace použije pro práci s uprchlíky. Organizace také představí svou petici za důstojné zacházení s uprchlíky. V té Amnesty International žádá český stát o zabezpečení důstojných životních podmínek v uprchlických táborech a upozorňuje na některé restriktivní postupy českých úřadů vůči uprchlíkům.

Ve své dnes vydané výroční zprávě ale Amnesty International upozorňuje na řadu dalších problémů, které zaznamenala v České republice za minulý rok. Zpráva zdůrazňuje především přetrvávající diskriminaci příslušníků romského etnika, policejní násilí a používání klecových lůžek, které obránci lidských práv považují za ponižující a nelidské.

"Příslušníci policie v několika případech násilně zacházeli s občany ČR i s cizími státními příslušníky, kteří v republice pobývali. Následkům zranění způsobeným policistou v srpnu 2004 v Olomouci podlehl jeden muž," uvádí se ve zprávě, která kritizuje přetrvávající absenci nezávislého a nestranného orgánu, který by přečiny policistů vyšetřoval. Zpráva také připomíná incident z dubna loňského roku, kdy policisté údajně odvezli dva cizince do opuštěné oblasti, kde je kopali a bili obuškem – zpráva AI dodává, že vyšetřování tohoto případu bylo v červnu 2004 odloženo s odůvodněním, že nedošlo k "porušení zákona".

Amnesty International znepokojuje také nerovné postavení Romů v České republice – organizace kritizuje zejména omezený přístup Romů ke vzdělání a časté odebírání dětí z romských rodin a jejich umisťování do péče státních ústavů nebo do pěstounské péče. Organizace monitorovala také špatné zacházení s občany romské národnosti ze strany policie i rasistické útoky jednotlivců – znepokojení obránců lidských práv vyvolává fakt, že soudy v mnoha těchto případech pachatelům udělovaly pouze mírné nebo dokonce podmínečné tresty. AI kromě toho kritizuje také užívání klecových lůžek k držení dospělých i dětských pacientů v psychiatrických léčebnách a ústavech sociální péče. Zpráva o stavu lidských práv v České republice se mimo jiné pozastavuje nad tím, že prezident Václav Klaus nazval zákaz používání klecových lůžek vydaný tehdejším ministrem zdravotnictví "ukvapeným krokem". AI také kritizuje chybějící systémové reformy v oblasti péče o mentálně postižené.

Rok 2004: Svět se nestal bezpečnějším místem

V 11 státech světa nově „mizeli“ lidé, 35 států drželo vězně svědomí, 79 vlád potlačovalo svobodu shromažďování, sdružování a vyjadřování, 42 států zadržovalo vězně bez vznešení obvinění nebo soudu. Ve 28 státech ozbrojené opoziční skupiny prováděly útoky na civilisty, v 15 státech ozbrojené skupiny unášely rukojmí, 26 států vykonávalo popravy a v 59 státech čekali lidé v celách smrti. Takové jsou statistiky Amnesty International za rok 2004 – jedná se však pouze o zdokumentované případy a odhaduje se, že reálná čísla jsou vyšší.

"Tisíce lidí po celém světě byly odsouzeny k utrpení nezájmem vlastních vlád i neakceschopností mezinárodního společenství. Čtyři roky po teroristických útocích v New Yorku se svět nestal bezpečnějším místem a brutalita ozbrojených skupin dosáhla nových rozměrů," uvádí AI ve své zprávě. Organizace upozorňuje, že i přes opakované sliby vlády mnoha zemí nedokáží ochránit své občany, nebo se dokonce samy dopouštějí porušování lidských práv. "Vlády porušují vlastní sliby o lidských právech. Zatímco političtí představitelé hovoří o bezpečnosti a spravedlnosti, připravují agendu strachu a nejistoty, která ohrožuje základní principy lidských práv. To se týká třeba pokusů znovu umožnit a ospravedlnit mučení," uvedla generální tajemnice AI Irene Khan na tiskové konferenci při příležitosti uveřejnění výroční zprávy.

Amnesty připomíná oběti humanitárních krizí a zapomenutých konfliktů, které mezinárodní společenství a vlády států nedokázaly vyřešit. "Zatímco v Dárfúru súdánská vláda podnítila lidskoprávní katastrofu, mezinárodní společenství krizi neřešilo. ... Ruští vojáci beztrestně mučili a znásilňovali čečenské ženy, v Zimbabwe vláda s politickými záměry manipulovala s potravinovou krizí, Afghánistán a Irák se zmítali v nestabilitě a násilnostech. Vláda USA se pokusila obejít zákaz mučení a pod záminkou nové politiky zaútočila na základní hodnoty lidských práv. Spojené státy převážejí vězně za účelem jejich výslechů do zemí, kde mohou být mučeni," vyjmenovává AI jednotlivá selhání. Zpráva připomíná, že spolu s dalšími zeměmi k porušování lidských práv ve světě nepřímo přispěla také Česká republika tím, že dodávala zbraně do konflikty sužovaných zemí, jako je Kolumbie.

Organizace ale zaznamenala v loňském roce také několik pokroků: vidí naději v aktivitách, které často iniciovali aktivisté usilující o dodržování lidských práv a organizace občanské společnosti. "Výzvou pro lidská práva je využít sílu občanské společnosti a vyžadovat od vlád, aby dodržovaly své sliby. Právě veřejnost se v roce 2004 významně zasazovala o lidská práva - spontánní vystoupení milionů lidí po teroristických útocích v Madridu, občanská povstání v Gruzii a na Ukrajině nebo diskuse o politických změnách v zemích Středního východu, jsou toho důkazem," uvádí Amnesty International a připomíná nové organizace na ochranu lidských práv, které vznikly v Saudské Arábii a ve Spojených arabských emirátech, jejich existence byla oficiálně uznána také v Kuvajtu. "Na druhou stranu se mnohé státy obávají občanské společnosti a zesilují útlak aktivistů a disentu - například v mnoha zemích bývalého Sovětského svazu včetně Ruské federace. Prezident Putin v květnu 2004 bezprecedentně kritizoval nevládní sektor a zpochybňoval skutečnou motivaci mnoha organizací," připomíná Amnesty International.

Jana Sobotková

DISKUSE - KOMENTÁŘE: