Britští muslimové čelí šikanování a násilí

8. 8. 2005 - LONDÝN [BBC]

Náměstek ředitele Scotland Yardu Tarique Ghaffar upozornil, že to může ztížit vyšetřování, neboť muslimové nebudou ochotní spolupracovat s policií. Násilí vůči muslimům má přitom spíše latentní podobu drobných incidentů, které zatím nepřerostly v nějaký organizovaný výbuch násilí. Nicméně je pravda, že policie se jako součást prevence zřídila zvláštní telefonní linku. Na ni mohou lidé diskrétně podat informace o případech, kdy se stali obětí nějakého šikanování či ústrků kvůli svému náboženství.

Nervozita v metru a v autobusech

Velice nervózní, někdy vypjatá atmosféra je v dopravních prostředcích, v metru, v autobusech. Lze ji ilustrovat tragickým případem, který podle dosavadního šetření neměl nic společného s náboženským sporem, ale vypovídá o tom, v jakém duševním rozpoložení se po Londýně jezdí.

Mladý muž byl ubodán k smrti jen proto, že se zastal své přítelkyně, na kterou spolucestující trousil při jídle hranolky. Dalším potenciálním ohniskem jsou muslimské mešity a islámská centra, i když například chod Islámského střediska pro Anglii v severozápadním Londýně se obešel bez incidentu, i když možná pouze díky prakticky trvalé přítomnosti policejních hlídek.

Kontroverzní policejní prohlídky

K růstu etnického napětí a náboženské nevraživosti přispívá zřejmě i to, že se policie při náhodných kontrolách na ulici a v dopravě zaměřuje především na mladé muslimy, a to proto, že z této věkové a etnické kategorie pocházeli londýnští sebevražední atentátníci.

Policie nemá automatické právo kohokoliv zastavit na ulici a požádat o předložení průkazu totožnosti, či ho dokonce prohledávat. Musí mít k takovému zákroku důvod a o každém z nich pořídit podrobný zápis, který je archivován. Zvláště lidé z etnických menšin jsou přitom na nahodilé pouliční prohlídky zvláště citliví – ze statistik vyplývá, že jsou jim podrobováni mnohem častěji než většinoví obyvatelé.

Pro a proti pouličních lustrací

Sami policisté si nejsou jisti, jaký mají takové náhodné kontroly smysl. Už citovaný zástupce šéfa Scotland Yardu Tarique Ghaffar například uvádí: "Z mé zkušenosti vyplývá, že náhodné prohlídky lidí na ulici, zvláště pokud jsou jejich předmětem určití lidé, nemají velký smysl." Mnohem lepší je podle něj získat nejdříve dostatek informací a pak jít, jak říkají policisté, najisto. Jiní policejní představitelé namátkové prohlídky schvalují a považují je za účinné.

Právě postup policie při pouličních prohlídkách bývá předmětem sporů mezi poslanci v parlamentu, byť politikové v exekutivě nemají v Británii ve zvyku dávat policii nějaké zadání či ovlivňovat a komentovat její operativní akce.