Jaci, ovce a kozy budou i letos udržovat cenné lokality na Domažlicku

6. 4. 2006 - DOMAŽLICE [Econnect]

V letošní sezóně se opět na biologicky cenná území Štítarský kopec, Pařezovský kopec a Mělnické tvrziště vydají jaci, ovce a kozy chované základní organizací Českého svazu chránců přírody (ČSOP) v Libosvárech, aby za dozoru dobrovolných pastevců zabraňovali šíření náletových dřevin v těchto územích. Bude tak pokračovat údržba započatá v roce 1998 a současně i projekt Mínotauros, zaměřený na využití primitivních plemen dobytka při údržbě krajiny.

Pastevní sezóna vypukne začátkem května. Běžné pasení bude probíhat do poloviny června a je určeno pro každého, kdo chce přispět k údržbě zajímavých lokalit na Domažlicku.

Kromě toho budou od poloviny června do konce října probíhat i pastevecké praxe určené především pro studenty zemědělských a přírodovědných oborů středních a vysokých škol, členy a dobrovolníky neziskových organizací a další aktivní zájemce o sledování vlivu hospodaření na přírodu a krajinu.

,,Bez dobrovolníků by se náš projekt neobešel, naštěstí si na nedostatek zájmu nemůžeme stěžovat,“ uvádí pan František Groessl, předseda ČSOP Libosváry.

Vlastnímu pasení předcházelo vykácení náletových dřevin vytlačujících stepní vegetaci provedené v předchozích letech. Od roku 2003 jsou plochy pravidelně přepásány ovcemi, kozami, na některých místech i jaky a teplomilná vegetace se rychle vrací.

,,Kladnou vlastností ovcí a koz je mimo jiné to, že dávají přednost výmladkům keřů a stromů před bylinami,“ zdůvodňuje výběr zvířat Groessl. K údržbě maloplošných chráněných území se příliš nehodí běžně chovaná plemena dobytka, protože jsou primárně vyšlechtěna na maximální užitnost. Mají velké nároky na zimní krmení a ustájení. Často jsou též finančně nedostupná.

Hledáním optimálních plemen pro údržbu krajiny se zabývá projekt Mínotauros. Ideálním býložravcem je v tomto případě zvíře odolné počasí, parazitům a nemocem, schopné celoroční pastvy, finančně přijatelné a respektující elektrický ohradník.

,,Ač se to může zdát až úsměvné, asi nejlepším ,,údržbářem“ by v našich podmínkách byl sob, ale zatím je jeho chov problematický,“ usmívá se Groessl. V současné době jsou používány kozy (libosvárská směs), ovce (valašky, romanovské ovce, zušlechtěné valašky), jaci domácí, a uherský náhorní skot.

Hlavním cílem využití těchto zvířat je omezit mechanizaci, použití chemických prostředků a snížení nákladů na údržbu krajiny. Vedlejším produktem může být ekologické maso či mléko, ačkoli výnosy jsou pochopitelně nižší než u šlechtěných plemen. „Větší diverzifikace chovaných zvířat by také mohla být zatraktivněním pro venkovskou turistiku,“ nastiňuje Groessl výhledy do budoucna.

Jaci pasoucí se na lokalitě Mělnické tvrziště opravdu zájem turistů přitahují. Použití netradičních plemen při údržbě krajiny není nijak utopickým nápadem. ,,V Maďarsku spásají stáda uherského náhorního skotu 1500 ha květnatých luk a v Německu se při údržbě podmáčených lokalit uplatňují losi,“ uvádí Groessl příklady ze zahraničí.

Michal Řepík

DISKUSE - KOMENTÁŘE: