Nový správní řád prošel Sněmovnou - úřady i účastníky řízení čeká boj s houštinou složitých paragrafů

24. 3. 2004 - Brno [Ekologický právní servis / Econnect]

V úterý 23. března 2004 schválila Poslanecká sněmovna vládní návrh nového správního řádu. Výtky kritiků - opozičních poslanců, krajů, některých obcí i nevládních organizací - směřují především vůči tomu, že sněmovnou schválený návrh zavádí komplikovanou a současně v řadě případů nejasnou úpravu správního řízení s množstvím neurčitých a nepřesných formulací. Nevládní organizace odmítají, že by kritikou návrhu sledovaly především své vlastní zájmy. Správní řád je základním procesním předpisem, kterým se řídí veškeré úřady. Denně jej používají desetitisíce úředníků a ročně se podle něj vydá více než 9 miliónů rozhodnutí. Vymezuje základní pravidla fungování veřejné správy a vzájemná práva a povinnosti občanů a úřadů.

Verze č. 1 novely správního řádu - zamítnuta

Prosazení správního řádu ve Sněmovně trvalo předkladateli - ministrovi vnitra Stanislavu Grossovi více než dva roky. První verzi, předloženou na podzim roku 2001, sněmovna opakovaně zamítla. Tento první návrh vzbudil značný odpor především u některých nevládních organizací, které kritizovaly záměr na zavedení nerovnosti práv jednotlivých účastníků správních řízení a další ustanovení, potenciálně zneužitelná k šikanování „nepohodlných“ účastníků. Výhrady posléze vyjádřily i další subjekty (obce, úřady, odbory) a Poslanecká sněmovna návrh v únoru 2002 zamítla. Neprošel ani pokus ministerstva vnitra dosáhnout schválení zákona jeho „připojením“ ke zcela jinému sněmovnímu tisku. Blíže o výhradách k první verzi se dočtete ve studii Ekologického právního servisu Zákon proti občanům, občané proti zákonu.

Schválená Verze č. 2 novely správního řádu - opět kritika z mnoha stran

Návrh předložený po volbách v roce 2002 byl v průběhu legislativního procesu několikrát upravován. Přesto s jeho výslednou podobou nebyli spokojeni opoziční poslanci, kteří to vyjádřili v úterním závěrečném hlasování, ani řada dalších subjektů. Návrh byl proto schválen rozdílem pouhých dvou hlasů.

Výtky kritiků návrhu směřují především proti tomu, že sněmovnou schválený návrh zavádí komplikovanou a současně v řadě případů nejasnou úpravu správního řízení s množstvím neurčitých a nepřesných formulací. Poslanec Tomáš Dub (ODS) konstatoval v rozpravě v rámci 2. čtení, že návrh „vyvolá potřebu nárůstu počtu zaměstnanců správních úřadů, aby mohly být eliminovány důsledky plynoucí z tohoto předpisu“. Podle jeho stranického kolegy Jiřího Pospíšila by návrh rovněž vedl ke zbytečnému zatěžování účastníků řízení a výraznému omezení některých jejich procesních práv.

Rada Asociace krajů ČR vládní návrh opakovaně odmítla, neboť podle jejího názoru nezohledňuje skutečnost, že správní řád budou většinou v praxi aplikovat občané bez právního vzdělání a i ty nejmenší obce bez odborného úřednického aparátu právníků. Rada vlády pro lidská práva ve svém Podnětu z listopadu 2003 vyslovila mj. názor, že by měly být v plné míře zachovány základní principy platného správního řádu, především jednoznačně vyjádřený princip procesní rovnosti účastníku řízení.

O nový správní řád se od počátku jeho projednávání intenzivně zajímaly také některé nevládní organizace. Právník Pavel Černý z Ekologického právního servisu uznává, že schválený návrh, na rozdíl od některých předchozích verzí, neobsahuje výslovnou nerovnost a diskriminaci mezi jednotlivými účastníky. „Zavádí ale příliš rozsáhlá a zneužitelná omezení v oblasti opravných prostředků a není v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím", dodává Černý a zároveň odmítá, že by výhrady nevládních organizací proti návrhu byly motivovány především obavou o jejich vlastní možnosti ovlivňovat úřední rozhodování, jak prohlásil podle BBC ministr Gross.

„Samotná možnost účastnit se správních řízení se pro nevládní organizace přijetím tohoto zákona nezmění. Domnívám se, že nejvíce bude nový správní řád komplikovat život jednotlivcům bez právního vzdělání a zastoupení, budou-li muset vyřizovat nějakou složitější úřední záležitost, a také úřadům zejména menších obcí. Ten, kdo to bude umět a chtít - ať půjde o úředníka, nebo o dostatečně erudovaného či právníkem zastoupeného účastníka - bude moci nejasnosti nové úpravy zneužívat proti slabším „protihráčům“. Naše výhrady vycházely prostě z toho, že zákon považujme za špatný jak pro budoucí fungování veřejné správy, tak hlavně pro občany České republiky“, říká Černý.

Návrhem se nyní bude zabývat Senát.

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: