Nový správní řád byl po dvou letech definitivně schválen

30. 6. 2004 - PRAHA [Ekologický právní servis / Econnect]

Nejtěsnějším možným poměrem hlasů, navíc až v opakovaném hlasování, schválila Poslanecká sněmovna ve čtvrtek 24. června 2004 nový správní řád. Ministerstvu vnitra se tak podařilo zákon prosadit po více než dvou letech od chvíle, kdy sněmovna zahájila projednávání jeho první verze. Výtky kritiků – opozičních poslanců, některých obcí a krajů i nevládních organizací - vedly k dílčím změnám návrhu. Sdružení Ekologický právní servis, který se správním řádem dlouhodobě zabývá a podával řadu připomínek, se přesto domnívá, že schválená podoba zákona přinese pro fungování státní správy řadu problémů.

Během doby projednávání zákona bylo několik návrhů sněmovnou buď zcela zamítnuto, nebo vráceno ministerstvu k přepracování. Návrh kritizovala mj. i Rada Asociace krajů ČR, některé kraje a magistráty, Rada vlády pro lidská práva a řada nevládních organizací. Oponenti poukazovali jak na celkovou složitost a nepřehlednost návrhu, která může způsobit problémy pracovníkům správních úřadů bez právnického vzdělání, tak na to, že některá ustanovení mohou být zneužívána proti osobám, dotčeným rozhodováním úřadů a ke korupčnímu jednání.

Výsledná podoba zákona navíc neobsahuje původně navrhované řešení problému možné podjatosti úředníků v případech, kdy rozhodují o žádostech „své vlastní“ obce. Podle původního návrhu by v takovém případě měl rozhodnutí vydat úřad jiné obce, případně kraje. Toto ustanovení však vypustili senátoři s odůvodněním, že by pro obce představovalo přílišnou administrativní a finanční zátěž. Podle EPS návrh přitom v tomto bodě vycházel z opakovaných rozhodnutí správních soudů, podle nichž jsou při rozhodování o žádosti obce, která je současně jejich zaměstnavatelem, všichni úředníci z povahy věci „automaticky“ podjatí.

Právník Pavel Černý z Ekologického právního servisu je přesvědčen, že výsledná podoba zákona je - především díky aktivnímu vystupování kritiků návrhu - o mnoho lepší, než původní verze ministerstva vnitra. Přesto se domnívá, že zákon přinese pro fungování státní správy řadu problémů a může se negativně dotknout i práv občanů při jednáních s úřady. „Naprostou většinu správních řízení vedou úředníci bez právnického vzdělání, kteří mají často problémy správně používat i současný, relativně jednoduchý a především dlouhodobě užívaný správní řád. Je otázkou, jak se vypořádají s mnohem náročnějším procesním předpisem. Pravděpodobně bude ještě mnohem častěji docházet k rušení rozhodnutí kvůli formálním pochybením úřadů,“ říká Černý.

Zároveň odmítá, že by výhrady nevládních organizací proti návrhu byly motivovány především obavou o jejich vlastní možnosti ovlivňovat úřední rozhodování: „Samotná možnost účastnit se správních řízení se pro nevládní organizace přijetím tohoto zákona nezmění. Naše výhrady vycházely prostě z toho, že zákon nepovažujeme za dobrý základní procesní předpis pro oblast veřejné správy. Konec konců samotný fakt, že svou podstatou technický, procesní a teoreticky „nepolitický“ zákon nakonec prošel sněmovnou nejtěsnějším možným poměrem hlasů po tolika peripetiích, svědčí o jeho kontroverznosti, uvádí Černý.

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: