Na Lampedusu stále míří mnoho běženců

19. 10. 2004 - PRAHA [BBC]

Itálie hledá cestu, jak omezit příliv uprchlíků do země. Běženci většinou vyrážejí na svou pouť do Evropy z libyjského pobřeží a na chatrných bárkách připlouvají k italským břehům. Itálie se řadí k zemím, které chtějí někde na severu Afriky zřídit tábory, kde by se zadržovali běženci ještě před odjezdem do Evropy. Před pár dny nicméně došla italské vládě trpělivost a obnovila kontroverzní deportace imigrantů, kteří se usadili na maličkém ostrůvku ve Středozemním moři Lampedusa.

Zpravodaj BBC Guto Harri zjistil, že na ostrov nedávno přijely skoro dva tisíce běženců.

Na Lampeduse si nikdo nezamyká auta. Nikdo je tam také nekrade. Proč také? Pokud se člověk nechystá sjet z útesu, auto nepotřebuje. Mluvíme totiž o dvanácti čtverečních kilometrech skály, kterou omývá moře a která je v těchto dnech přeplněná policisty.

Kapitán Krucifix

Kapitán Crusifixio neboli kapitán Krucifix je jedním z nich. Také neví, co přimělo jeho jinak normální sicilské rodiče pojmenovat synka po jednom z nejkrutějších způsobů popravy. Jenže tenhle kříž si s sebou nese už nějakých čtyřicet let, a jak se zdá, moc mu to nevadí.

Na to, že má na starosti bezpečnost v táboře, který dostal nálepku "Italské Guantánamo", neztrácí dobrou náladu. Vyšňořený v dokonale upravené uniformě laškuje se skupinou novinářů, kteří by se strašně rádi dostali dovnitř vězení. Jenže Krucifix dovnitř nikoho nepustí.

Vězení má kapacitu dvě stě lidí, ale v jednu chvíli tady bylo v uplynulých čtrnácti dnech více než tisíc zadržených. Dostali se sem ihned, jakmile na svých chatrných loďkách dorazili ze severoafrických břehů ke břehům Lampedusy.

Už z dálky je na moři sledovala Guardia di financia a z italských vod je eskortovala do vězení. Proč finanční policie, která má na starosti daňové úniky a podvody, hlídá s nejmodernějšími čluny pobřeží, pro mě zůstává záhadou, nicméně letos v létě měli kvůli uprchlíkům napilno.

Krucifix tahá za opačný konec provazu - snaží se běžence co nejrychleji dostat z ostrova pryč. A taky se v poslední době nezastavil. Dnes už je tábor skoro prázdný.

Porušení lidských práv

Některé uprchlíky transportovala loď na Sicílii, ale stovky dalších byly se spoutanýma rukama letadlem převezeny do Libye, i když jen málokterý odsud pochází. Itálie proto čelí obviněním z diskriminace, porušení základních lidských práv, italské ústavy a také mezinárodního práva.

A tak jsem se Krucifixe zeptal, kdo rozhoduje o tom, který z běženců může zůstat a požádat o azyl, a kdo je bez milosti deportován. "O tom rozhoduje Řím," odpověděl. "Jaké informace mu vy dáváte?" ptám se dál. "Ptáme se jich jen na jméno, datum narození a národnost," řekl Krucifix.

Jeden člověk, který prý letmo zahlédl vyplněné formuláře, vyprávěl, že všichni běženci, kteří přijeli na Lampedusu jeden srpnový den, byli registrováni na jméno Mohamed Ali s tím, že jsou palestinského původu.

Nechutné vězení

Předminulý týden poprvé navštívil tábor na Lampeduse zástupce vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Narazil jsem na něj už v letadle, ale nechtěl mi vůbec nic z toho, co v táboře viděl, prozradit. Naštěstí vězení navštívili také dva italští senátoři, a jak mi řekli, odjížděli zděšení. Kapitán Krucifix jim ukázal čtyři hromadné ložnice plné nepořádku.

Dříve tyto místnosti sloužily jako jídelny, ale teď to tam zapáchá a všechno je nechutné, tak jako zbytek tábora. "Je to tam hodně, hodně drsné," popsala vězení senátorka Tana Dezúletová. Muži namačkaní v jedné místnosti spí na matracích nebo na zemi. Kanalizace se ucpala a jediný doktor, kterého pustili dovnitř, se už připravoval na epidemii salmonelózy.

'Italské Guantánamo'

I když neexistují žádné důkazy o fyzickém zneužívání, znudění dozorci zadržené neustále popichují, neřeknou jim vůbec nic o tom, co je čeká, ani co se děje ve světě. Napětí ve vězení vzrostlo, když se nedávno potopila tuniská loď a s ní desítky běženců. Mnozí ze zadržených na Lampeduse se obávali, že na lodi byli jejich přátelé.

Krucixif nakonec souhlasil s rozhovorem, a tak jsem mu položil běžné otázky. Když jsem se ho zeptal, jestli je tábor na Lampeduse jako Guantánamo, odpověděl zlověstným úsměvem. "To vůbec není pravda," řekl.

Další odpovědi byly ještě vyhýbavější a já začal přemýšlet o tom, proč Krucifix pracuje zrovna tady. Pak mi dal adresu, abychom mu poslali kopii toho, co odvysíláme v televizi, a rozloučil se s námi.

Guto Harri