Ve Veletržním paláci se představuje Josef Koudelka

21. 11. 2002 - PRAHA [EkoList]

Josef Koudelka, jeden z nejslavnějších českých fotografů současnosti, člen prestižní agentury Magnum Photos, dnes ve Veletržním paláci v Praze uvedl svou retrospektivu. Jeho tvorba z posledních let se přitom ojedinělým způsobem dotýká člověkem devastované krajiny. Snímky zničeného prostředí tak nechybí ani na přítomné výstavě, o níž se lichotivě vyjádřil i sám autor. "Je to asi lepší výstava, než jsem měl kdekoliv jinde," prohlásil na tiskové konferenci Koudelka.

Konference před zahájením výstavy se ovšem kupodivu téměř netýkala Koudelkovy tvorby. Novináři se pustili především do kritizování současného vedení Národní galerie (NG). Nejčastěji zaznívala slova o aroganci a pohrdání. To přítomný zástupce NG Tomáš Vlček rázně odmítl, diskutující se s tím však nesmířili a šili do něj dál. Atmosféra se uklidnila až po upozornění znalkyně umění Anny Fárové, že tyto výtky by měly směřovat především na ředitele NG Milana Knížáka či architekta Stanislava Kolíbala. "A ti zde bohužel nejsou," zalitovala Fárová.

Výstava je průřezem všemi obdobími Koudelkovy fotografické kariéry. Otevírá ji soubor původních zvětšenin, kterými se Koudelka představil na své první samostatné výstavě v roce 1961. Následuje cyklus Cikáni, poté soubor divadelních fotografií a vzápětí cyklus Invaze, který autora světově proslavil. Jeho dokumentace vpádu sovětských vojsk do pražských ulic se stala symbolem jakékoliv vojenské intervence.

Po emigraci autor začal pracovat na souboru Exily, který uzavírá první díl retrospektivy. Monumentální cyklus Chaos, instalovaný samostatně na ochozu Malé dvorany Veletržního paláce, pak výstavu uzavírá. Právě tímto cyklem pronikají expresivní panoramatické fotografie ničeného světa. A proč při jejich snímání Koudelka používá panoramatický fotoaparát? "Hodí se na focení krajiny," vysvětluje lakonicky autor.

Vyhrocené fotografie z posledních přibližně patnácti let se zdají být silně angažovanou výpovědi o stavu světa. Mnozí například za snímky zdevastované severočeské krajiny z cyklu Černý trojúhelník vidí snahu o změnu současného přístupu člověka ke krajině. Koudelkův postoj je ovšem odměřenější. "Fotografuji jenom to, co vidím. Já to nesoudím," říká. "Ale pochopitelně, že nemám rád destrukci," dodává však vzápětí.

Výstava končí 23. února 2003
Článek jsme převzali se svolením redakce on-line deníku EkoList po drátě. Ukázkový výtisk tištěné verze časopisu si můžete objednat zde.

Jan Stejskal

DISKUSE - KOMENTÁŘE: