Umělci reflektují postindustriální současnost

13. 10. 2003 - PRAHA [Econnect]

-Edward Burtynsky -

"Vznik globální počítačové sítě, změny ve struktuře společnosti, škody páchané na ekosystému jsou otázky, které vybízí k radikálnímu přehodnocení civilizačního kontextu," otevírají diskusi k výstavě Postindustriální krajina autoři.

Se vznikem internetu, v důsledku převratných událostí - ohrožení celosvětového ekosystému, pádu železné opony, teroristických útoků - ustupuje do pozadí tradičně chápaná vize neomezeného růstu západního průmyslového světa. Přehodnocení civilizačního kontextu počítá s komplexnějším měřítkem dynamického prostředí, se stále proměnlivými a vzájemně se ovlivňujícími prostorovými "vrstvami" lidského života v nestabilních situacích.

Kurátoři do Prahy pozvali šest umělců jejichž prostřednictvím nahlíží závažné téma transformace světa. Výstava si ale neklade za cíl téma zcela zmapovat. Podává dílčí zprávu o několika aspektech vývoje současné společnosti v rovině "aktuální" reportáže i zobecněné lidské symboliky.

Výrazovou formou a bohatými výrazovými prostředky jsou díla sami "krajiny postindustriálního světa". Vybydlená sídliště na malbách Davida Hephera jsou překrytá stopami sprayů a graffiti, trojrozměrné optické modely Patricka Hughese vytvářející iluzivní klam města, překvapivě lehce nás ovládnou a pohltí pohyblivé instalace Tima Lewise. V poslední řadě výstava nabízí konfrontaci prolínání brtiského a českého současného umění.

Výstavu připravilo České muzeum výtvarných umění v Praze ve spolupráci s londýnskou galerií Flowers a s Britskou radou. Příležitost výstavu navštívit máte v budově ČMVU v Husově ulici od 2. října do 7. prosince.

Vystavující umělci

David Hepher (1935) glosuje ve své malbě prozaický kontext městské krajiny s řadovými domky, panelovými domy a všudypřítomným graffiti.

Patrick Hughes (1939) maluje panoramatické civilizační scény s překvapivým optickým efektem prolínání dvou dimenzí obrazu v reálném trojrozměrném prostoru.

Ocelové objekty Johna Gibbonse (1949) se vyznačují metafyzickou souhrou architektury tvaru a prostoru.

Malíř John Keane (1954) se zabývá především odvrácenými stránkami současného světa - válkou, společností poznamenanou zánikem tradičního průmyslu, odcizením života ve velkých městech a vlivem masových médií na vědomí člověka postkoloniální doby.

Kanaďan Edward Burtynsky (1955) zobrazuje v monumentálně pojatých fotografiích krajinu zjizvenou zásahem moderního průmyslu.

Tim Lewis (1961) tvoří plastiky a kinetické světelné objekty s důrazem na metaforickou hodnotu hmoty a její filozofický přesah.

Eliška Kapounová