Tiskové zprávy NNO

Zatímco mikropolutanty antropogenního původu se ve vodárenských nádržích vyskytují ve velmi malých koncentracích, vlivem eutrofizace v nich začaly převládat organické látky produkované sinicemi a řasami. A ty úpravu vody značně komplikují. Jak zpomalit neustálé zhoršování kvality povrchových vod nastínil ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský na semináři v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. ::životní prostředí::

Trnovník akát, listnatá dřevina původem ze severní Ameriky, obývá českou krajinu pravděpodobně již více než 300 let a je v Evropě nejčastěji využívanou nepůvodní dřevinou. Zároveň je ale řazen mezi 100 nejinvazivnějších zde nepůvodních druhů a řadí se mezi 40 nejinvazivnějších krytosemenných dřevin na světě. Obezřetný přístup k němu je tedy podle odborníků na místě. ::životní prostředí::

Petici za záchranu pitné vody v česko-polsko-německém pohraničí proti rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów podepsalo dohromady 12.949 osob. Ohrožení zdrojů pitné vody až pro 30.000 lidí v Libereckém kraji a negativní dopady těžby i provozu elektrárny, jako je znečištění ovzduší, zvýšená hladina hluku, posuvy terénu a vypouštění skleníkových plynů, nenechávají v klidu nejen občany, ale zejména představitele Libereckého kraje, okolních obcí a českou pobočkou organizace Greenpeace, kteří petici zorganizovali. ::životní prostředí::

Podle unikátního terénního monitoringu šelem na celém území ČR se osmnáct vlčích teritorií alespoň částečně v roce 2019 nacházelo v České republice. Šestnáct z nich v pohraničních oblastech, některé na naše území zasahovaly jen nepatrně. Ve třinácti případech se jednalo o smečky, které v našich podmínkách čítají obvykle 4-6 jedinců. Oproti roku 2018 [1] se počet teritorií zvýšil o dvě, počet smeček o tři. ::životní prostředí::

V pátek 6. března otevírá Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi novou výstavu nazvanou Hnízdo pro duši: umělecká tvorba lidí s postižením. Výstava, která vznikla ve spolupráci MLK a pražské DAMU, dokumentuje uměleckou tvorbu lidí s mentálním znevýhodněním, s nimiž v tzv. specifických divadelních skupinách pracují zkušení pedagogové z vysokých uměleckých škol.
::životní prostředí::

Již od konce léta se v střední Moravě zdržuje drop velký, který je největším polním ptákem Evropy. U nás hnízdil do roku 1996 na Znojemsku a nyní se tam vytvářejí podmínky, aby se mohl opět vrátit. ::životní prostředí::

Letošní ročník Veletrhu pracovních příležitostí na Fakultě lesnické a dřevařské a Fakultě životního prostředí ČZU se propojil s projektem Future environmentalists. Na univerzitu se tak přijedou prezentovat i zajímaví zahraniční zaměstnavatelé. ::životní prostředí::

Ve středu 19. února začala vernisáží výstava Příběhy nadšení – příběhy míst. Je poděkováním za práci dobrovolníků, vznikla k oslavě 45 let Hnutí Brontosaurus a navázala na příběhy dobrovolníků z roku 2014. Obě výstavy můžete navštívit až do 6. února v prostorech atria Fakulty sociálních studií (FSS) Masarykovy univerzity v Brně. ::životní prostředí::

Starých pneumatik si můžeme všimnout všude okolo nás. V přírodě, na polích, u silnic. V lepším případě tam leží jedna, v tom horším je jich celá hromada. Jen v loňském roce jich dobrovolníci během akce Ukliďme svět, ukliďme Česko posbírali okolo 18 tisíc. Pokud je totiž nikdo neodklidí, budou na svém místě nerušeně ležet ještě stovky let. Existuje však lepší způsob, jak se starých pneumatik zbavit... ::životní prostředí::

Na 5. ročník veletrhu otevřených dat Open Data Expo přijedou promluvit experti a expertky, kteří se na celoevropské úrovni zabývají tématem klimatické krize, životního prostředí a zelené ekonomiky. Hlavním hostem veletrhu bude Jan Philipp Albrecht z Německa, ministr, bývalý europoslanec a autor návrhu legislativních nařízení GDPR. Účast potvrdili také Weronika Michalak z Polska, odbornice, která se zaměřuje na dopady změn klimatu a znečištěného ovzduší na lidské zdraví, nebo Sigurður Loftur Thorlacius, environmentální inženýr z Islandu, který se specializuje na změnu klimatu a uhlíkovou stopu. Open Data Expo se koná 2. března v Centru architektury a městského plánování (CAMP) a pořádá ho Nadace OSF. ::životní prostředí::

Budou muset vydržet delší období sucha, snést vyšší teploty a zároveň odolat chorobám či škůdcům. I zemědělské plodiny se musejí přizpůsobit změnám klimatu. Jak na to, ukázali šlechtitelům v rámci dvoudenního semináře v Olomouci vědci z tamějšího pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR. ::životní prostředí::

Připomínky Dětí Země i České společnosti ornitologické byly důvodné ::životní prostředí::

„Dědictví socialismu se nevzdáme“, to si zřejmě myslí, ale nahlas raději neříkají, v leckterých zemědělských družstvech a zemědělských společnostech, ale také mezi myslivci. Hospodařit na cizím, a bez zodpovědnosti, to je přece nejlepší způsob podnikání. A jelikož je takových lidí stále docela dost, a mají jistý vliv, vymýšlejí vládní tvůrci předpisů všelijaké kličky, jak tento stav zakonzervovat, a tak si zachovat, popřípadě získávat voliče. Nejnověji jde o novelu zákona o myslivosti, kterou připravilo ministerstvo zemědělství. Podle sedláků novela nerespektuje soukromé vlastnictví, nerespektuje jejich právo rozhodovat o vlastním hospodaření. A nejen to zaznělo na tiskové konferenci, kterou 13. února uspořádal Český svaz ochránců přírody, Česká společnost ornitologická a Hnutí DUHA. ::životní prostředí::

Křižovatka I. P. Pavlova byla vyhodnocena nehodovostí jako třetí nejhorší křižovatka v Praze a dlouhodobě se řadí mezi nejznečištěnější křižovatky oxidem dusičitým v Česku. Touto křižovatkou za den projíždí 660 souprav tramvají jedním směrem, což během průměrného pracovního dne představuje cca 127 000 cestujících. Jedná se o jednu z nejvíce vytížených tramvajových tratí v Praze. Napojení z Ječné na Legerovu, které blokuje tramvajový provoz oběma směry, vyžaduje popojíždění ulicí Ječnou a zastavení pro řidiče na dvou světelných křižovatkách. Předkládaná petice na tyto problémy upozorňuje a navrhuje řešení. ::životní prostředí::

Jeden pohled vydá za tisíc slov. Staré přísloví nejlépe vystihuje porovnání fotografických záběrů z bývalého vojenského prostoru Milovice. První snímek ukazuje bezútěšné porosty agresivní třtiny křovištní, která v těchto místech dominovala v roce 2014. Druhý rozkvetlé louky kopretin a šalvějí, které se vrátily díky pastvě divokých koní a zpětně šlechtěných praturů. ::životní prostředí::

Společnost Seminaria pořádá v úterý, 31. 3. 2020 v Praze celostátní konferenci na téma Novely odpadových zákonů 2020. Na odborné akci mimo jiné vystoupí zástupci Ministerstva životního prostředí a Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství. ::životní prostředí::

Duby patří k našim hospodářsky i ekologicky nejvýznamnějším lesním dřevinám. Dva hlavní druhy – dub letní a dub zimní – mají značně rozdílné nároky na přírodní podmínky, v nichž se jim daří, rostou od nížin do pahorkatin. V době klimatických změn je důležitá adaptace druhů a populací na měnící se podmínky prostředí. ::životní prostředí::

Přesto, že každá z nich vyhledává jiné životní prostředí, plachá hrdlička v zemědělské krajině a jiřička naopak v těsné blízkosti lidí, jedno mají společné. Ohrožuje je lidská činnost, kvůli které jim mizí prostor pro život. Udělením titulu jiřičce obecné chtějí ornitologové upozornit na ubývání vhodného životního prostředí vlivem stavebních úprav a zásahů do hnízdišť. ::životní prostředí::

Z České republiky se v roce 2019 vyvezlo o 13 TWh více elektřiny, než se dovezlo. Ukazuje to aktuálně zveřejněná Zpráva o provozu elektrizační soustavy Energetického regulačního úřadu [1]. Přebytek přitom odpovídá třetině výroby uhelných elektráren a je ještě o 3 TWh vyšší, než vyrobí zastaralé a plýtvavé uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice dohromady (10 TWh) [2]. ::životní prostředí::

Změny klimatu v České republice stále více ovlivňují vývoj krajiny. Pět extrémně suchých let v řadě, které se začaly projevovat od roku 2015, se podepsalo na stavu volné přírody i zemědělských pastvin. ::životní prostředí::