Referendum o brněnském nádraží může vyhlásit krajský soud
4. 9. 2014 - BRNO [Econnect/Referendum 2014]
„Primátor Roman Onderka nám chtěl na zastupitelstvu namluvit, že soud prý referendum vyhlásit nemůže. Ve skutečnosti ale ze sebe udělal hlupáka, protože právě kvůli takovým velkopanským manýrám politiků představuje soud důležitou pojistku. Stále tu tedy existuje šance, že občané Brna budou ve stejný den volit nové zastupitelstvo města i polohu svého nádraží,“ říká člen přípravného výboru a občanské aliance Referendum 2014 Miroslav Patrik.
Návrh na vyhlášení referenda soudem proto také upozorňuje, že postup zastupitelstva vykazuje znaky obstrukce s cílem zabránit jeho pořádání společně s komunálními volbami. Přitom petici za konání referenda podpořilo téměř 27 tisíc lidí, ačkoliv limit je jen 18,5 tisíc osob. Magistrát ale z návrhu ze dne 1. srpna 2014, který obsahoval 21,1 tisíc podpisů, vyškrtal 7,8 tisíc podpisů. Velkou část z nich účelově.
„Naléhavost situace je dána tím, že zde hrozí popření ústavního práva mnoha tisíc občanů. Ačkoli si uvědomujeme, že náš návrh na urychlené rozhodování soudu je smělý a někdo by ho mohl vnímat jako zpupnost, věříme, že nás soud vyslyší, neboť jinou obranu proti politické zvůli vedení Brna nemáme,“ vysvětluje postup přípravného výboru jeho zmocněnec a člen občanské aliance Referendum 2014 Jakub Patočka.
Krajský soud má totiž na rozhodnutí třicetidenní lhůtu, nicméně přípravný výbor ho požádal, aby rozhodl již do 15. září 2014. Pak by totiž primátorovi Onderkovi nezbylo nic jiného, než referendum oznámit veřejnou vyhláškou, takže by občané hlasovali společné s komunálními volbami.
Pokud by bylo referendum v Brně o poloze nádraží již podruhé politiky zmařeno, mohlo by to pro Českou republiku znamenat obrovské riziko. Evropská komise by totiž nemusela na stavbu bez podpory veřejnosti poskytnout plánovaných asi osm miliard korun. A bez těchto peněz by k modernizaci železničního uzlu v Brně nemuselo vůbec dojít. Řádné referendum je tak klíčové.
Dalším vhodným termínem pro konání místního referenda v Brně by byly až volby do zastupitelstva Jihomoravského kraje, které by měly proběhnout na podzim 2016. „Zákon o místním referendu vyžaduje, aby se referenda účastnilo alespoň 35 procent voličů, pokud má být výsledek platný. A pro město o velikosti Brna lze tuto účast s jistotou dosáhnout jen tehdy, koná-li se referendum souběžně s jinými volbami,“ upřesňuje Patočka.
Podle petičního výboru hrozí, že obstrukce magistrátu začátek potřebné rekonstrukce odsunou o další dva roky. Při referendu před deseti lety bylo odevzdáno téměř 24,7 tisíc podpisů. Zastupitelé pak v čele s ODS a KDU-ČSL referendum záměrně vyhlásili na 9. října 2004, což bylo týden před volbami do zastupitelstva kraje. Referendum tak nebylo platné, neboť se ho zúčastnilo jen 25 procent voličů, přičemž limit byl tehdy 50 procent. Nyní se ho snaží zastupitelstvo v čele s ODS a ČSSD opět účelově zmařit.
Občanskou alianci Referendum 2014 založily brněnské pobočky Dětí Země, Hnutí Duha a Masarykovy Demokratické Akademie. Podporují ji i další významné spolky jako je Greenpeace, Hnutí Brontosaurus či Nesehnutí. Do sběru podpisů se podstatně zapojila i brněnská Strana zelených, která sesbírala dva tisíce podpisů. Referendum podporuje rovněž TOP09, ANO, Česká pirátská strana a politické hnutí A Co Brno?