Lidskoprávní cena Homo Homini byla udělena syrské učitelce. Postavila se režimu Bašára Assada i Islámskému státu

13. 2. 2015 - PRAHA [Econnect/Člověk v tísni]

Cenu Homo Homini za rok 2014 získá syrská učitelka a aktivistka Su'ád Nawfal za svou vytrvalost a statečnost, se kterou se postavila bezpráví páchaném režimem Bašára Asada a takzvaným Islámským státem, bez ohledu na ohrožení vlastní bezpečnosti. Cena bude již tradičně udělena na slavnostním zahájení Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět 2. března 2015 v Pražské křižovatce.

„Homo Homini patří Su'ád Nawfal nejen pro její odvahu veřejně ukázat svůj nesouhlas se zločinným chováním Islámského státu v Rakka, ale i za její dlouhodobý nenásilný protest vůči jednomu z nejkrutějších režimů, který Asad v Sýrii zavedl," říká Šimon Pánek, ředitel společnosti Člověk v tísni, která cenu každoročně uděluje. "Jejím prostřednictvím chceme vyjádřit podporu mnoha dalším Syřanům, kteří se aktivně a nenásilně staví proti extremismu a teroru, ať už přichází z kterékoliv strany," dodává Pánek.

Su'ád Nawfal se stala známou poté, co každý den po dobu dvou a půl měsíce v létě 2013 chodila s transparenty protestovat před sídlo ISIS (Islámský stát v Iráku a Sýrii) proti jeho chování v Sýrii. Její boj za svobodu a spravedlnost ale začal mnohem dříve a obracel se proti útlaku a bezpráví Asadova režimu. Když v Sýrii propukla revoluce, byla mezi prvními, kdo se přestal bát provládních milicí, a otevřeně vyjadřovala svou touhu po pádu režimu. „Už od začátku, po incidentu v Dar'á, jsme začali dávat najevo, že takhle to dál nejde, že režim musí padnout a pořádali jsme malé bleskové demonstrace: 7-10 lidí se rychle shromáždilo a po pár minutách se zase rychle rozešlo, protože přítomnost státní bezpečnosti v ulicích byla velice silná." říká Su'ád. Policie ji několikrát vyšetřovala a nakonec ji vyhodili ze školy, kde pracovala jako učitelka.

Su'ád ovšem dál pokračovala v protestech a zapojila se také do pomoci lidem, kteří kvůli válce uprchli ze svých domovů. Pozdější příchod ISIS vnímá jako důsledek Asadova režimu, který mu umožnil vzniknout. „Chování ISIS je naprosto stejné jako chování Asada - opět potlačování veškerých svobod, zatýkání a únosy aktivistů a všech, kdo s nimi nesouhlasí," vysvětluje Su'ád. „Islám je v tom naprosto nevinný, nemá s jejich výklady nic společného. Uplatňují jen svůj pokřivený způsob myšlení, které se neliší od politiky Asada," dodává.

Časté únosy aktivistů a lidí, kteří nesouhlasili s novými pořádky, ji přiměli k jejím osamoceným protestům před hlavním sídlem ISIS v Rakka. „Když jsem se s transparentem před sídlo ISIS postavila poprvé, viděla jsem v jejich očích strach. Báli se toho, že se před jejich zbraně dokázala postavit žena jen s transparentem a nebojí se jich. Denně mi těmi zbraněmi vyhrožovali," říká Su'ád.

Po více jak dvou měsících každodenních protestů ji násilné chování a výhružky ozbrojenců donutily své místo opustit. Ukrývala se a nakonec se ji podařilo ze Sýrie uprchnout. Nyní žije v Evropě. Nedlouho po Su'ádině odchodu z Rakky ISIS ovládl město úplně a došlo k tvrdému uplatňování extrémních zákazů a trestů.

S vypuknutím otevřeného konfliktu hlasy mírových aktivistů, právníků, novinářů, ale i lékařů volajících pro lidských právech a demokracii v Sýrii z médií téměř vymizely. Podobně jako Su'ád oponují režimu Bašára Asada, ale i novým zdrojům represí, za což jsou mnozí z nich ve vězeních režimu, ISIS a dalších ozbrojených skupin, nebo jsou zcela nezvěstní. Organizace Violation Documentation Center a Human Rights Watch hovoří o desítkách tísících civilistů zadržovaných bez řádného rozsudku, nebo na základě zmanipulovaných soudních procesů. Tito lidé jsou často vystavováni mučení.

Konflikt v Sýrii

Prodemokratické protesty proti Asadovi zaplavily Sýrii poté, co v březnu 2011 policie v Dar'á zatkla a mučila středoškoláky, kteří pomalovali školní zeď revolučními hesly. Do ulic postupně vyrazily stovky tisíc demonstrantů.

Protesty byly bezpečnostními složkami potlačeny ostrou střelbou do demonstrantů, zatýkáním a mučením aktivistů, novinářů a lékařů pomáhajícím zraněným a postupně přešly v občanskou válku.

Boje mezi Asadovými vojsky a opozičními ozbrojenými skupinami se odehrávají především v civilních oblastech, kde bombové útoky ze strany syrské armády cílí také na nemocnice, školy, nebo demonstrace a větší uskupení lidí. Vzestup džihádistických skupin v roce 2013, včetně IS (Islámského státu), dodal konfliktu nový rozměr, stejně tak přímé zapojení spojeneckých vojsk a kurdských milic Peshmerga.

Odhaduje se, že konflikt stál na 200 tisíc lidských životů, přes 3,2 milionu Syřanů uprchlo mimo svou zemi a dalších 7,6 milionu žije v Sýrii v provizorních podmínkách mimo své domovy. Více než 12,2 milionu lidí v Sýrii naléhavě potřebuje humanitární pomoc, téměř polovina z toho jsou děti. Asi 5 milionů lidí bydlí v oblastech, které jsou kvůli válce téměř nepřístupné, nebo v obležení.

Situaci v Sýrii dlouhodobě prohlubuje selhání světové diplomacie, kdy je Rada bezpečnosti paralyzována postojem Ruska a Číny. Lidé v Sýrii toto selháni hořce vnímají. Aktivisté jako je Su'ad a mnozí další, kteří se v Sýrii snaží čelit teroru a snaží se budovat v zemi normální život a občanskou společnost, nebo pracují pro Sýrii z exilu, jsou značně zklamaní. „Proč svět, který tvrdí, že stojí při Syřanech, nezasáhl? Proč svět nevěnoval pozornost a spojenci neposlali svoje letadla bojovat s terorismem, kterého se dopouštěl Asad a který trvá už 4 roky? " ptá se Su'ád, která považuje chování Asada za hlavní příčinu současné katastrofy v Sýrii.

Člověk v tísni v Sýrii

Člověk v tísni poskytuje pomoc přímo v Sýrii od roku 2012, kdy zahájil podporu podzemním sítím dobrovolných lékařů působících v konfliktních zónách (ČVT také udělil cenu Homo Homini za rok 2011 podzemní síti zdravotníků a lékařů Doctors Coordinate of Damascus). V oblastech, kde se koncentruje největší počet vnitřních uprchlíků, lidem pomáhá distribucemi potravin, potravinových lístků nebo základního materiálního vybavení (oblečení, matrace, deky, kuchyňské náčiní, hygienické pomůcky). Zároveň pomáhá obnovovat dodávky pitné vody pro stovky tisíc obyvatel. Člověk v tísni také podporuje místní úřady, aby byly schopny zajistit základní služby jako je například svoz odpadu, a pomohl v návratu do školy tisícům syrských dětí. Je rovněž jednou z mála organizací, které nadále pomáhají v takřka obklíčeném Aleppu. Za poslední dva roky doručil Člověk v tísni v Sýrii přímou pomoc pro 1,3 milionu lidí a dalšímu 1,2 milionu pomohl nepřímo, skrze přístup k pitné vodě či fungujícímu odpadovému hospodářství.

V současnosti pomoc řídí z jižního Turecka, stálé kanceláře a místní týmy má v provinciích Aleppo a Idlíb. Tým tvoří 101 místních a 10 zahraničních zaměstnanců. V letech 2012 a 2013 poskytl Syřanům pomoc za více než 70 milionů korun. V roce 2014 objem pomoci strmě vzrostl a celkový roční rozpočet přesáhl 300 milionů korun.

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: