Guardian: Modifikovaná řepka škodí, ale kvůli postřikům

21. 4. 2005 - LONDÝN [EkoList]

Jednání o možném pěstování geneticky modifikované řepky olejky, jedné z nejrozšířenějších plodin na britských polích, skončilo pro biotechnologické firmy neúspěchem. Podle výsledků dlouho očekávaného výzkumu „genetického soudu“ by zavedení modifikované řepky poškodilo životní prostředí i volně žijící živočichy.

Vláda Spojeného království, jež by ráda podpořila pěstování geneticky upravených zemědělských plodin, získala výsledky dosud nejrozsáhlejší studie dokazující, že v současnosti nabízené modifikované druhy jsou škodlivé pro celou venkovskou krajinu. Společnost Bayer CropScience, jejíž upravená řepka se testovala, prohlásila po ukončení testů, že výsledky nejsou v rozporu s její snahou prosadit pěstování GM plodin v Evropě.

Zástupci Konzervativní strany se chytili příležitosti poškodit vládní labouristy a její mluvčí pro záležitosti životního prostředí Tim Yeo prohlásil, že jeho strana nebude podporovat geneticky modifikované zemědělství, dokud nebude pěstování plodin zcela bezpečné pro obyvatele a přírodu. Tribunál, jehož výsledky zveřejnila Královská vědecká společnost, začal pracovat ještě v minulém volebním období, kdy snaha vlády zavést v zemi geneticky upravené plodiny rozpoutala na ostrovech obrovskou bouři nevole. Tehdejší ministr životního prostředí (DEFRA) Michael Meacher přišel s plánem, který by rehabilitoval vládu v očích veřejnosti. O modifikovaných rostlinách měl rozhodnout nezávislý soud, který posuzoval vliv normálních a GM plodin na včely, motýly, brouky, ale i trávy a plevel a další řadu volně žijících organizmů. Na jednom poli byla na polovině pěstovaná řepka normálním způsobem a na druhé polovině geneticky modifikovaná.

Obecně se předpokládá, že GM zemědělství bude potřebovat menší množství postřiků proti škůdcům, což bude pro přírodu příznivější. Jenže pro tři čtvrtiny z testovaných rostlin byl opak pravdou. Výsledky zveřejněné na konci března jsou velmi důležité, protože řepka olejka okupuje v Británii 330 000 hektarů polí a hlavně přináší zemědělcům jedny z nejvyšších výdělků. Dalším zajímavým zjištěním bylo, že listové plevele, jako je ptačinec prostřední, kterými se na okrajích polí živí ptáci, se v části geneticky upravených rostlin vyskytoval daleko méně. Naopak se zde více dařilo trávám, které však mají menší přímý pozitivní dopad na přírodu a navíc ovlivňují kvalitu úrody.

Podle vědců není důvodem samotný výskyt geneticky upravené řepky, ale množství herbicidů, které se na pole musí použít. Pole s konvenčními plodinami se postřikovalo proti plevelům ještě před setbou, ale GM rostliny rezistentní proti herbicidům se mohou ošetřovat i později. Výsledkem bylo, že velmi účinný postřik proti plevelům byl tak úspěšný, že na konci sezóny se našlo o třetinu méně semen pro ptactvo, než na normálním poli. O dva roky později zde stále scházelo 25 % zrna, i když postřik již nebyl znovu aplikován. Les Firbank, který se zúčastnil tribunálu, říká: „Tento plevel je velmi důležitým článkem potravního řetězce pro ptactvo žijící na okraji polí, jehož stav v posledních letech prudce klesá.“ Na geneticky modifikovaném poli létalo také méně včel a motýlů.

Podle Firbanka to jsou všechno důkazy pro tvrzení, že za rozdílem mezi oběma poli stojí používaný postřik proti plevelům. „Před šesti lety, dříve než začal celý pokus, jsme říkali, že modifikované plodiny budou dobré jak pro zemědělce a jejich obchod, tak pro přírodu a živočichy,“ říká Mark Avery z Královské společnosti na ochranu ptactva (RSPB). „Nyní, navzdory veškerému očekávání, říkáme, že jsou špatné pro obě strany. A to je špatná zpráva pro biotechnologický průmysl“.

Podle článku Paula Browna Davida Gowa The Guardian

Hugo Charvát

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

23. 4. 2005

prekvapeni?tmoravec