Aktivista obviněný z vydírání tvrdí, že je oběť. Nahrávka hovoří proti němu

20. 10. 2011 - PRAHA [Ekolist]

U okresního soudu v Litoměřicích pokračuje soud s Lubomírem Studničkou, předsedou občanského sdružení Společnost ochránců přírody Litoměřice. Studnička je obviněn z vydírání podnikatelů. Podle obžaloby se se svým sdružením hlásil do různých stavebních řízení a od podnikatelů vyžadoval sponzorský dar za to, že sdružení stáhne své námitky k řízení. Stal se tak prvním ekologickým aktivistou souzeným za vydírání.

Předseda Sdružení ochránců přírody je obviněn v šesti případech, které se odehrály mezi jarem 2007 a podzimem 2009. Jeho sdružení se přihlásilo do stavebního řízení a v rámci něho podávalo námitky proti stavbám, například kvůli narušení krajinného rázu nebo kvůli hluku. V této době získal předseda tříčlenného sdružení občanů 250 000 korun na sponzorských darech. Sdružení figurovalo v řízeních například na fotovoltaickou elektrárnu, vodní elektrárnu na Labi nebo při stavbě kruhového objezdu v Lovosicích.

Aktivista všechna obvinění odmítá. Tvrdí, že prostřednictvím jeho osoby se snaží politici poškodit jiné ekologické organizace v České republice. "Potřebují si najít oběť, snaží se mě ulovit," říká Studnička. Naopak prý lidé ze soukromých firem chtěli jednat se sdružením a nabízeli sami sponzorské dary. Až později prý otočili a dnes tvrdí, že je aktivista vydíral.

Jedním z projednávaných případů je kruhový objezd v Lovosicích. Ten se budoval kvůli nově vzniklému logistickému centru. Podle sdružení měl být posouzený vliv stavby na životní prostředí (tzv. proces EIA) a hluková studie. To by ovšem prodražilo a hlavně zdrželo investorovi stavbu. „Řízení EIA platí stát, takže nevím kolik stojí, ale jen na podkladech investor zaplatí desítky tisíc,“ uvedl v pátek u soudu svědek obžaloby. Rozpočet na celou stavbu se pohyboval mezi 12 – 13 miliony. Podle něj byla v odvolání řada nesmyslných tvrzení, například že kvůli logistickému centru dojde na objezdu k navýšení kamionů na tisíce. „Na té silnici jezdí pořád stejný počet aut, kvůli centru přijede denně třicet velkých a třicet malých kamionů,“ prohlásil před soudem svědek.

Proto se po dohodě se svými kolegy z firmy CSPR rozhodl kontaktovat Studničku. Nejdříve si dvakrát či třikrát zavolali a pak se sešli. Na schůzce v cukrárně Karibik pak padla i suma. Sponzorský dar ve výši sto tisíc, polovina pro Studničku, polovina pro dalšího aktivistu Roderika Slavíka, uvedl svědek. To se odehrálo v srpnu roku 2008. Mezi tím se firma rozhodla, že celý případ předá Policii ČR.

Co to je dneska sto tisíc?

Na druhé schůzce tak vznikla nahrávka, která je jedním z hlavních důkazů proti Studničkovi. Na záznamu ze zhruba desetiminutové schůzky u zábradlí základní školy opakuje zástupce stavebníka nabídku sto tisíc za stažení požadavku na studii EIA. Studnička říká, že je potřeba „poslat to všimný“. Na dotaz zda tedy stáhne své požadavky říká: „Samozřejmě to stáhnu, stáhnu“. Zástupce investora pak říká, že stavba bude stát skoro patnáct milionů korun, sto tisíc představuje skoro procento ceny. Podle Studničky to je dobrý poměr.

Zástupce investora se na záznamu ještě ujišťuje, že sdružení už nebude nic jiného chtít a že nepřijde žádné další odvolání. To Studnička přislíbí, vymiňuje si ale, že bude provedena hluková studie stavby. Podle něj totiž bude hlučnost nové stavby o deset až dvacet procent vyšší. Nakonec říká: „Já to stáhnu samozřejmě, to není problém, jde o to, aby příroda a zdraví lidí nebylo poškozeno“. Nakonec se dohaduje systém výplaty peněz, polovina má jít hned, druhá polovina po té, co stavební povolení nabude právní moci. Podle obhájce ale nahrávka není celá, což státní zástupce odmítl. Obžalovaný peníze nepřevzal.

Obhájce vinu svého klienta odmítá, i když přiznává, že přijímat sponzorské dary od firem, proti kterým sdružení podává námitky, je na hraně. Úplný nesmysl je podle něj paragraf o vydírání. „Pakliže by to mělo něco být, tak úplatkářství. A obžalováni by měli být i oni,“ říká advokát Pavel Polák. Podávat v rámci stavebního řízení odvolání umožňuje nevládním organizacím zákon na ochranu přírody a krajiny. Sdružení občanů v takovém případě jednají ve veřejném zájmu, kterým je právě ochrana přírody. A každý stavebník musí počítat s tím, že se v dané lhůtě může někdo k záměru vyjádřit. Což pro stavebníka znamená zdržení, ale nejde o žádné obstrukce.

Podle advokáta Poláka by naopak snaha ovlivnit ekologické sdružení, aby se vzdalo snahy chránit přírodu, bylo jasným případem uplácení. Podle něj jeho klient sice bral sponzorské dary (a řádně je danil), ale vůbec to nebral jako protihodnotu za stažení námitek proti stavbám. Čili podle něj nejde o žádné vydírání, ale ani o tzv. útisk. Což je trestný čin, při kterém dojde ke zneužití stavu tísně, v tomto případě by šlo o tíseň stavební firmy, která nedokáže včas dokončit stavbu. Ale nikdo nemůže být v tísni, protože nepočítá s tím, že si sdružení občanů podle zákona podá odvolání nebo protože vyřízení námitky trvá dlouho. „Za to nikdo nemůže, že správní orgány konají dlouho,“ říká Polák.

Během jednání v síní litoměřického okresního soudu to chvílemi jiskří. Obviněný Studnička v soudní síni si vyžádá dovolení, aby mohl během přelíčení pít a jíst. Je totiž diabetik. Soudkyně Halka Lacinová přeruší výpověď svědka a ptá se na sušenku, kterou Studnička jí. „Sladké ale není příliš diabetická strava, měříte si nějak hladinu cukru v krvi?“ dotazuje se. „Ne, ale sušenka je DIA,“ odpovídá Studnička. Ten hned posléze soudkyni Halku Lacinovou obvinil, že je podjatá, protože staví v Litoměřicích dům. Navíc prý je psychicky narušená, protože je těhotná. Soud za to obviněnému vyměřil pokutu osm tisíc korun za urážku soudu.

Dobrá práce soudů

Soud se také zajímal o minulost sdružení, například u kterých soudů se odvolávalo. Vedle krajského soudu v Ústí nad Labem vedlo sdružení spory u městského soudu v Praze, stížnosti podávalo u nejvyššího správního soudu a řízení u ústavního soudu.

Podle Miroslava Patrika z organizace Děti Země funguje Společnost ochránců přírody jako každá místní malá nevládka. „Všechno to stojí na jednom či dvou lidech,“ říká Patrik. Spolu se Společností ochránců přírody se Děti Země účastní zhruba jedenáct let řízení o dálnici D8 i dalších jednání a soudních sporů. Litoměřické sdružení se podle Patrika účastnilo i dalších řízení kolem místních staveb všeho druhu na území CHKO České Středohoří. „Tím neříkám, že je mi známo, jak si říkali o peníze u každého potenciálního sponzora a ani jaká to byla forma. To jsme neprobírali,“ říká Patrik.

Patrik proto čeká, jak rozhodne soud. Na výrok soudu čekají i další nevládní ekologické organizace. Žádná z nich se nikdy za předsedu litoměřických ochránců nepostavila. „Proti obžalobě bychom se postavili jen kdybychom měli velmi solidní důkazy, že policie a státní zástupce nemají pravdu. Ekologické organizace důvěřují v dobrou práci justice a očekávají bezodkladné, spravedlivé rozhodnutí soudu,“ vysvětluje například programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký.

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: