Jak se žije pražským bezdomovcům?

2. 12. 2004 - PRAHA [Radio Praha]

Jaká je situace bezdomovců na území našeho hlavního města? Jak tráví zimu a hlavně mrazivé noci? Mají se kam uchýlit?

S příchodem zimy se v Praze otevírá nová noclehárna pro lidi bez domova. Podle sčítání, které proběhlo začátkem letošního roku, žije v Praze 3096 bezdomovců. Ve skutečnosti je jejich počet odhadován až o 30% vyšší. Věk pražských bezdomovců se v posledních letech snižuje. Nyní se pohybuje mezi 28 a 40 lety. Přibývá také žen, které žijí na ulici: mezi bezdomovci je jich asi 15 procent. Nová noclehárna, která funguje od 1. prosince, je určena mužům. Symbolický poplatek za přespání činí 10 korun. Pro lidi bez domova je v Praze ale i tak připraveno pouhých 548 lůžek v azylových domech a ubytovnách, z nichž 464 je určeno mužům a 84 ženám. Počet lůžek je naprosto nedostačující.

Jak se žije na začátku zimy na ulici? O tom více čtyřiadvacetiletá Gabriela, která mezi bezdomovci žije již 7 let:

"V zimě to dělám většinou tak, že se nacházím v kanále. V teplovodním kanále u jakýhokoliv sídliště. A jsem ráda, že ty kanály existují, protože tam je takový teplo, že tam člověk může klidně spát i nahej. Musí si to tam prvně pořádně polejt vodou, postříkat, pak zamést, aby se tam neprášilo. A někdy musí koupit i nějakej ten jed na ty krasy, že jo, a pořádně to vyhubit během podzimu, než tam chce jít, aby tam mohl v zimě přežít bez krys. A nesmí si tam tahat jídlo."

Kromě kanálů bezdomovci vyhledávají staré opuštěné domy nebo podzemní chodby. Někteří lidé navzdory hlídačům nalézají útočiště v továrnách.

Městské centrum sociálních služeb a prevence připravilo nový adresář "V Praze doma bez domova". Ten je určen nejen sociálním pracovníkům, ale především těm, kteří potřebují pomoc: lidem na ulici. Co člověk žijící na ulici v adresáři najde? O tom více Pavel Pěnkava:

"Jsou tam všechny možné poradny, státní i nestátní Pak jsou tam kontaktní místa, kde se mohou ubytovat, využít základní hygienickou službu. Potom jsou to různé zprostředkovatelny zaměstnání. Dále je tam levné bydlení, ať už sociální nebo komerční - je potřeba, aby měli přehled, když začnou pracovat, aby si mohli dovolit i komerční ubytovnu, protože to je tolik nediskriminuje. Jsou tam i volnočasové aktivity, to znamená tam, kde mohou oni sami za kulturou, která je jim dostupná, nebo programy, které rozvíjí jejich osobnost. A v neposlední řadě tam jsou spojení na úřady v Praze."

Klient se z adresáře dále dozví, jak si vyřídit občanský průkaz a další doklady, získá návod, jak si shánět zaměstnání nebo jak vyhledat lékařskou péči.

Řada bezdomovců by se ráda vrátila do normálního života. Ale jak podotýká Gabriela, je to uzavřený kruh. Když chce člověk začít chodit do práce, potřebuje bydlení. Když chce začít bydlet, potřebuje peníze, které ale nemá, dokud si nenajde práci. Vedle toho člověk žijící na ulici získává jiné návyky a jeho návrat do společnosti je o to těžší.