Romské ženy jsou ve východoslovenských nemocnicích násilně sterilizovány

29. 1. 2003 - BRATISLAVA [Econnect]

Ve státních zařízeních na východním Slovensku jsou romské ženy nuceny podrobit se sterilizaci anebo jsou sterilizovány násilně – toto zjištění vyplývá ze zprávy Tělo a duše: Násilné sterilizace a další útoky na reprodukční svobodu Romů na Slovensku, kterou včera zveřejnily nevládní organizace Centrum pro reprodukční práva a Poradna pro občanská a lidská práva. Zpráva vychází z dvou set třiceti podrobných rozhovorů s Romkami ze čtyřiceti osad východního Slovenska a odhaluje vážné porušování práv lidských práv romských žen, včetně více než 110 případů, kdy byly ženy násilně anebo pod nátlakem sterilizovány.

Rozsáhlé porušování práv žen na východním podle zjištění autorů zprávy týká především násilných a vynucených sterilizací, dezinformování v záležitostech reprodukčního zdraví a rasově diskriminačního přístupu ke službám zdravotní péče a léčbě – zpráva odhaluje případy segregace ve zdravotních zařízeních, ať už v nemocničních pokojích, na porodních odděleních nebo při používání sociálního zařízení a jídelny. Ženy vypovídaly také o fyzických a verbálních útocích ze strany poskytovatelů zdravotní péče ve státních nemocnicích a o odepírání přístupu ke zdravotní dokumentaci; kromě poškozených žen autoři zprávy hovořili i s porodníky, gynekology, zdravotními sestrami, vedoucími pracovníky nemocnic, představiteli státních úřadů, aktivisty a zástupci nevládních organizací.

Šarlota, jedna z žen, které poskytly své svědectví, žije ve Zborově a má devítiletou dceru. Rodila dvakrát, oba porody císařským řezem v bardějovské nemocnici, ale její druhé dítě zemřelo v roce 1995 ve věku tří týdnů. Oslovila svého lékaře, zda by mohla mít více dětí. Zjistila, že nemůže. „Před císařským řezem se mě doktor v nemocnici zeptal, jestli chci mít další děti, a já jsem mu řekla, že ne hned. Potom jsem něco podepsala, ale nevěděla jsem, že to bude navždy. ... Pamatuji si jen, že mi doktor přinesl čistý list papíru. Po mém podepsání byl na papíře jen můj podpis. ... Pamatuji si, že jeden gynekolog říkal druhému, aby mi ten papír nedával podepisovat, když mám takové bolesti. Ten druhý doktor řekl, že mi to musí dát.“ O tom, že ji sterilizovali, se Šarlota dozvěděla až mnohem později od svého gynekologa.

„Tyto neuvěřitelné praktiky jsou porušením základních lidských práv a vláda Slovenské republiky musí tato porušení veřejně přiznat, vyšetřit je a trestně stíhat ty, kdo jsou za ně zodpovědní,“ říká právní poradkyně Centra pro reprodukční práva Christina Zampas. Upozorňuje, že právo za zdraví, zachování tělesné integrity, sebeurčení a nediskriminaci jsou chráněny mezinárodním i vnitrostátním právem. „Je povinností vlády Slovenské republiky, aby chránila a dodržovala lidská práva všech obyvatel země, zvláště těch, kdo jsou nejzranitelnější,“ dodává Christina Zampas.

Jedenadvacetiletá Lujza plačíc vzpomínala, jak s ní – protože je Romka – zacházeli během porodu jejího prvního dítěte v košické nemocnici. „Porodní bolesti mi začaly dřív než se čekalo. Malovali jsme dům a já jsem pomáhala, možná jsem tím urychlila porod. Zavolali jsme sanitku. První věc, kterou mi tam řekli, když jsem přijela, bylo: ‘smrdíš jako žumpa’. I můj druh to slyšel. Potom mi sestra přikázala jít d pokoje a dát si noční košili. Později mi přišla dát injekci a ječela na mě, abych se jí nedotýkala. ... Když jsem byla na porodním sále, křičela jsem bolestí. Byli tam dva doktoři a ta stejná sestra. Jeden doktor mi začal nadávat do cigánek a udeřil mě, velmi silně, do tváře. A ta sestra, co tam asistovala, mě bila po nohou. Bolelo to a zůstaly mi modřiny.“ Další žena popisovala svůj zážitek: „Spolu se mnou byly na pokoji v porodnici jiné těhotné Romky. Zacházeli s nimi jako se zvířaty, která čekají, až jim rozřežou břicho. Jedna z nich porodila na zemi, protože jí nikdo nepřišel pomoci. Když to viděl doktor, řekl: ‘Jsi svině, tak musíš rodit jako svině.’“

„Systém zdravotní péče o těhotné ženy a matky na Slovensku diskriminuje romské ženy téměř v každé oblasti,“ tvrdí Barbora Bukovská, výkonná ředitelka Poradny pro občanská a lidská práva. Podle poradkyně zpracovatelů zprávy Iny Zoon je nepřípustné, že k takovému porušování práv „dochází v samém srdci Evropy, že se tak dělo po celé období transformace a pokračuje nadále“. Praktiky násilné sterilizace vycházejí podle autorů zprávy z rasově motivované politiky zavedené v komunismu, kdy byly ženy nabádány ke sterilizaci peněžní odměnou, přičemž cílovou skupinou byly romské ženy; ačkoli od této politiky vláda před deseti lety formálně ustoupila, stále se v ní pokračuje. „Obracíme se proto na slovenskou vládu s naléhavou výzvou k okamžitému ukončení těchto praktik,“ říká Ina Zoon.

Zpráva Tělo a duše předkládá vládě Slovenské republiky několik doporučení zaměřených na řešení současné situace. Autoři upozorňují především na potřebu vytvoření nového nezávislého orgánu, popřípadě doporučují pověřit existující státní orgán přezkoumáním všech obvinění a stížností, týkajících se vynucených a násilných sterilizací. Tento orgán by měl podle autorů zprávy mít oprávnění nepřetržitě prošetřovat jednotlivé stížnosti a zároveň zjistit celý rozsah vynucených či násilných sterilizací jak v postkomunistické éře, tak v době komunismu. Měl by také poskytnout nápravná opatření a ty ženy, které byly nuceně či násilně sterilizovány, finančně odškodnit. Zpráva zároveň doporučuje vytvoření Ministerstva pro záležitosti žen, jehož mandátem by bylo podporovat a chránit rovnost žen v sociální, ekonomické a politické oblasti, s důrazem na plné zajišťování lidských práv žen včetně práv žen z etnických menšin.

Centrum pro reprodukční práva (Center for Reproductive Rights) je neziskovou právní a zájmovou organizací, která podporuje a obhajuje reprodukční práva žen na celém světě. Centrum vzniklo v roce 1992 (jako Centrum pro reprodukční právo a politiku, Center for Reproductive Law and Policy) a zaměřuje se na využití mezinárodních právních norem přijatých v oblasti lidských práv pro dosažení pokroku v otázkách reprodukční svobody žen. Ve spolupráci s více než 50 organizacemi ze 44 zemí přispělo k přijetí a posilnění zákonů a strategií v oblasti reprodukčního zdraví na celém světě včetně zemí Afriky, Asie, východní a střední Evropy, Latinské Ameriky a Karibiku.

Poradna pro občanská a lidská práva (Centre for Civil and Human Rights) je neziskovou organizací, která se zabývá obhajobou a vedením strategických soudních sporů týkajícíc hse diskriminace Romů ve Slovenské republice. Mezi priority poradny patří realizace projektů zaměřených na sociální a ekonomická práva, přičemž v současné době klade důraz na romskou menšinu všeobecně a zvláště na problematiku romských žen.

Jana Sobotková

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

3. 2. 2003

Je to hrůza!Hannah