Poslanci navrhují přílepek, aby zabírání orné půdy a volné krajiny pro výstavbu průmyslových hal bylo zadarmo

26. 9. 2011 - PRAHA [Econnect]

Někteří poslanci navrhují, aby bylo výhodnější zabírat pole pro výstavbu hal v průmyslových zónách, které vyrůstají na okrajích měst. Developeři, pokud jejich projekt schválí vláda, by totiž nemuseli vůbec platit za zábor orné půdy. Nenápadný přílepek k zákonu, který se týká něčeho úplně jiného, se má vztahovat také na dálnice nebo vedení vysokého napětí. Ekologické organizace varovaly, že povede k dalšímu zabírání krajiny, která slouží k zemědělství a vycházkám.

Přílepek už schválil Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny a v pátek 23. 9. byl načtený na schůzi Sněmovny. Je součástí takzvaného komplexního pozměňovacího návrhu ke kontroverznímu zákonu o podporovaných zdrojích energie. Dodatek podporují ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS) i parlamentní zpravodaj zákona Milan Urban (ČSSD).

Na straně číslo 42 obsáhlého pozměňovacího návrhu je na první pohled nenápadný odstavec, odkazující ke změně zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Tento přílepek umístěný těsně před závěrečnou část týkající se účinnosti zákona však může odstartovat mnohem rozsáhlejší ničení nejkvalitnější zemědělské půdy a české krajiny, než kterého jsme byli dosud svědky.

Developeři musí podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu hradit poplatek za každý hektar zemědělské půdy, který přemění ve staveniště. Ale zpráva Ministerstva životního prostředí varovala, že poplatky jsou již nyní příliš nízké, takže nestačí k tomu, aby bránily zbytečnému zabírání krajiny nekonečnými řadami skladišť a překladišť, jež by pohodlně mohly stát na místě opuštěných průmyslových provozů. Průmyslová zástavba nyní zabírá asi 59 hektarů zemědělské půdy týdně – často úplně zbytečně. V devadesátých letech se v Česku zastavělo více jak 5000 hektarů, ale mezi roky 2000 a 2010 to bylo již přes 25 000 hektarů. Rychlost zástavby se přitom stále zvyšuje.

Poplatky za vynětí kvalitní půdy ze zemědělského půdního fondu byly výrazněji zvýšeny až od letošního ledna, poprvé po téměř dvaceti letech. Povinnosti platit poplatek za vyjmutí ze zemědělského půdního fondu byli dosud zbavené výhradně pozemky, u kterých by poplatek smysl neměl – například čističky, rybníky, zahrady nebo obytné domy uvnitř zastavěného území. Hospodářský výbor ale navrhuje rozsáhlou výjimku pro stavby dopravní infrastruktury, přenosové soustavy, distribuční soustavy či pro logistická centra a průmyslové zóny, které zabírají většinu nově zastavěné půdy. Návrh je navíc v rozporu s Programovým prohlášením vlády i s Koaliční smlouvou a připraví státní rozpočet o 1,6 miliardy korun. Výbor životního prostředí se zasadil o pozměňovací návrh, aby nebyl kontroverzní přílepek v zákoně obsažený. Poslanecká sněmovna bude o přijetí návrhů hlasovat v týdnu od 24. října.

Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA uvádí: „Pokud poslanci změnu v zákoně schválí, bude ještě více polí a volné krajiny na okrajích měst mizet pod halami a skladišti – a ubude chytrých projektů, jež k nové výstavbě využívají opuštěné tovární areály. Poslanci by měli chránit zelenou krajinu pro všechny, nikoli vylepšovat obchody několika developerům. Ministr Chalupa musí rychle zasáhnout proti tomuto zbytečnému a nepopulárnímu návrhu.“

JUDr. Petra Humlíčková ze Zeleného kruhu uvádí: „Návrh pánů Kocourka a Urbana je dalším příkladem, jak rozvrátit logiku českého práva. Přilepovat úpravu týkající se zemědělské půdy k zákonu týkajícímu se energetiky je věcný nesmysl. Připadá-li vám to ne až tak neobvyklé, je to tím, že žijete na Slovensku, v USA anebo u nás. Nikde jinde se totiž legislativní přílepky nevedou. Další a větší nesmysl je ale věcný. Vyjmout ze zákona, který se snaží zabránit zastavění české krajiny, platnost pro ty stavby, které ji ohrožují zdaleka nejvíce, podkopává smysluplnost práva jako takového.“

Milan Štefanec z Nezávislého sociálně ekologického hnutí – NESEHNUTÍ uvádí: „Ochrana půdy před dalším nekontrolovaným zastavováním a jejím úbytkem byla jednou z mála priorit, na které se shodl dnešní ministr životního prostředí Tomáš Chalupa i s ekologickými organizacemi. Dokonce jeho ministerstvo přijalo vyhlášku zvyšující poplatky za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Přílepkový návrh jeho stranického a vládního kolegy z ministerstva průmyslu a obchodu, ale tuto ochranu opět významně oslabuje a vrací zpět do nevyhovujícího stavu. Vše podle pořekadla, o vlkovi co se nažral, ale koza zůstala celá.“

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: