Sněmovna Senát nepřehlasovala, zákon o dálnicích nebude

19. 5. 2005 - PRAHA [EkoList / Econnect]

Poslanecká sněmovna včera nepřehlasovala zamítnutí zákona o výstavbě dálnic a rychlostních silnic, který na počátku měsíce odmítl Senát. Pro přehlasování senátního veta by musela hlasovat nadpoloviční většina všech poslanců, tedy 101. Ruku pro podporu dálničního zákona však zvedlo jen osmdesát sedm zákonodárců.

Definitivně tak neuspěla navrhovaná legislativní úprava, která by usnadňovala případné vyvlastňování pozemků a investorům by dovolila snadnější získání povolení pro stavby, které budou za veřejný zájem prohlášeny. Podle předkladatelů zákona je urychlená výstavba páteřních komunikací nutná pro rozvoj ekonomiky, zvlášť v zapadlejších částech země. Podle odpůrců by norma příliš zasahovala do procesních práv účastníků během správních řízení, nadmíru omezovala vlastnická práva a dávala státu do rukou příliš velké pravomoci.

V rozpravě před posledním kolem hlasovacího maratónu, které ukončilo bezmála dvouleté putování návrhu parlamentem, se pro zákon vyslovil bývalý ministr dopravy Jaromír Schling (ČSSD). Ve své řeči odmítl obavy, že by zákon neřešil ty problémy kvůli kterým vznikl, a odmítl i obavy z přílišného zasahování do práv soukromých majitelů pozemků, což se nelíbilo zejména poslancům ODS. “Akceptuji i názory některých kolegyň a kolegů, kteří se obávají, že tímto návrhem bude snížena míra ochrany přírody, ale také s tím názorem nesouhlasím, protože se vůbec nedotýkáme územního řízení, kde především se mohou uplatnit zájmy obcí, nejrůznějších občanských sdružení, ale i jednotlivců.“

Poslanec František Pelc (US-DEU) upozornil na fakt, že o zákonu o výstavbě liniových staveb se začalo uvažovat v době, kdy byl nový návrh stavebního zákona, který celou problematiku řeší, ještě ve stadiu příprav. „Podle informací ministra pro místní rozvoj a premiéra, je ten návrh dojednán, prochází posledními připomínkovými řízeními a doputuje do Sněmovny,“ řekl Pelc.

Podobně reagoval i ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL), který upozornil na dva problémy, které by návrh připravil ochraně přírody. Prvním je vyloučení možnosti navrhovat alternativy k vedení dálnic a rychlostních komunikací nebo tranzitních koridorů. „To znamená, že když se to jednou na mapě nakreslí, není možné navrhnout jinou variantu, i kdyby byla ekonomicky výhodnější a k životnímu prostředí šetrnější,“ řekl Ambrozek. Druhý problém je souhrnné povolení, které by vydávalo ministerstvo a kterým vlastně bere kompetence jak obcím, tak krajům, protože řada kompetencí v oblasti ochrany životního prostředí byla v rámci reformy veřejné správy přenesena níže. Ministr ale především návrh odmítl kvůli zasahování do právního řádu české republiky. „Vím, že je připraven další návrh na urychlení výstavby nové letištní dráhy na Ruzyni, pak zase nějaký úřad zaspí, nebo nějaká polostátní firma, a budeme zde mít za chvíli návrh o urychlené výstavbě druhého jaderného bloku v Temelíně, kde se vylučuje veřejnost. Všechny úřady a všechno má být do čtrnácti dnů, tak kde se toto zastaví?“

Zamítnutí zákona přivítali ekologické organizace, které ho chápou jako svoje velké vítězství. “Mobilizovali jsme občany a zastupitele a společně přesvědčili poslance, že normu je potřeba zamítnout. Do sněmovny přišly stovky dopisů od starostů i obyčejných občanů, kteří proti legislativě protestovali. Tento případ ukazuje, že když se veřejné mínění a obce spojí, mohou zastavit i návrh, za kterým stojí silná lobby vlivných přímluvců,“ řekla Eva Tylová ze Zeleného Kruhu.

Martin Ander z Hnutí Duha uvedl: „Přijetí nebo nepřijetí zákona má jen malý vliv na to, zda úřady sporné trasy dálnic navzdory místním lidem opravdu prosadí. Jde ale o velmi důležitý precedent. Definitivně se ukázalo, že zvyšování státní moci nad obcemi a vlastníky pozemků nemá v této sněmovně většinu.“

Také Ekologický právní servis se od počátku vyjadřoval proti zákonu. Podle jeho přesvědčení není důvod komplikovat správní řízení účelovými zákony, a při dodržování platných lhůt by nebyl důvod pro překlad podobných legislativních zmetků jako byl dálniční zákon. Jeho právník Luděk Šikola uvedl: „Jediným možným řešením pro nekonfliktní postup při stavbě rychlostních komunikací je důsledně zákonný proces jejich plánování a povolování a také vyvarování se arogance, které se úředníci při jednání s lidmi dopouštějí“.

Ze 166 přítomných poslanců včera hlasovalo pro zákon 87 a 58 jich bylo proti. Zákon podpořili poslanci ČSSD a KSČM, proti byli zástupci ODS a US-DEU, zákonodárci KDU-ČSL zůstali rozpolceni - pro hlasovali 3 z nich.

Článek jsme převzali se svolením redakce on-line deníku EkoList po drátě. Ukázkový výtisk tištěné verze časopisu si můžete objednat zde.

Hugo Charvát

DISKUSE - KOMENTÁŘE: