Soud zamítl žalobu, aby pražský magistrát omezil hluk z magistrály

18. 4. 2007 - PRAHA [Ekolist]

-Foto: Martin Mach/EkoList-

Majitelé dotčených bytů žalovali magistrát tzv. sousedskou žalobou podle paragrafu 127 občanského zákoníku. Podle něho se každý při výkonu svých vlastnických práv musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům omezoval vlastnická práva sousedů (pro více informací o tomto paragrafu občanského zákoníku si přečtěte článek Nech toho, sousede). Žalující strana požadovala, aby se Magistrát hlavního města Prahy zdržel omezování majitelů bytů hlukem jakožto majitel pozemku, na kterém je hlučná magistrála. Soud jejich žalobu zamítl s tím, že není v možnostech Magistrátu, aby v přiměřené době provedl nápravná opatření. Na stavbu protihlukového tunelu či jiné formy protihlukové zábrany je podle soudu potřeba stavební řízení, které je časově náročné. Na omezení dopravy nebo snížení rychlosti na magistrále nemá podle soudu Magistrát sám od sebe právo, ale musí postupovat v součinnosti s dalšími orgány. „O hlučnosti ulice 5. května není sporu. Pokud by ale soud rozhodl ve prospěch žaloby, byl by rozsudek nevykonatelný,“ odůvodnila rozsudek soudkyně obvodního soudu. Podle ní nelze ani využít srovnání s rozsudkem od rakovnického soudu, kde bylo rozhodnut ve prospěch žalujícího, který se bránil proti hluku ze skateparku (viz níže).

Právní zástupce Magistrátu František Gebauer byl s rozsudkem spokojen, protože soud mu dal za pravdu v části jeho obhajoby (viz níže). Ne tak žalující strana. „Proti rozsudku se odvoláme,“ řekla po přečtení rozsudku Alžběta Rejchrtová, která zastupuje postižené občany. „Z rozhodnutí jsme zklamaní. Čekali jsme, že soud nařídí městu, aby se zdržel obtěžování hlukem. Přitom hluková zátěž v této oblasti stále roste. Podle Ústavu dopravního inženýrství má zprovoznění ramp v úseku Vyskočilova – Michelská vést k nárůstu zatížení až o 35 tisíc automobilů,“ prohlásila Rejchrtová.

Podle ní je potřeba neustále tlačit na Magistrát, aby změnil celkovou dopravní politiku města. "Intenzita dopravy stále narůstá a Magistrát to neřeší. My jsme navrhovali buď protihlukový tunel nebo omezení provozu a zároveň upustit od výstavby ramp. Snížit dopravu lze například zavedením mýtného," myslí si Rejchrtová.

Co předcházelo

Dnes byl u soudu jen přečten rozsudek, to podstatné se odehrálo před čtrnácti dny u předchozího stání. 3. dubna mohly obě strany předložit poslední důkazy a přednést svá stanoviska. Podle Františka Gebauera, právního zástupce pražského magistrátu, je tzv. petit žaloby nevykonatelný. „Hluk z dopravy je pro Prahu zděděným problémem. Magistrála vznikla dříve, než se magistrát stal jejím vlastníkem. Dokud nebude vyřešena doprava koncepčně, nelze požadovat nějaké změny,“ řekl František Gebauer a dodal, že Praha na řešení problému pracuje budováním městského okruhu.

„Podle expertízy akustika Josefa Nováka by ke snížení hluku o 10 db bylo potřeba snížit provoz na magistrále na desetinu, tedy fakticky ji téměř uzavřít. Snížení rychlosti na 50 km za hodinu by přineslo úlevu jen 2 db,“ tvrdil František Gebauer. Podle jeho obhajoby je magistrála součástí větší komunikační sítě a magistrát sám od sebe nemůže zastavit magistrálu, to přísluší jiným orgánům státní správy. „Petit žaloby je tak nevykonatelný a dostáváme se do patu. Je také neurčitý, neboť není jasné, zda je míněna Michle v Praze nebo Českých Budějovicích. Zmiňovaný úsek je dlouhý, ale jsou měření jen z několika míst. Předložené důkazy nejsou pro proces použitelné, protože nebyly učiněny nespornými a neproběhlo ani ohledání místa,“ pronesl ve své závěrečné řeči Gebauer. Magistrát se prý nebrání jednání o řešení typu výměna oken apod. Jako vstřícné gesto si magistrát nenárokuje úhradu nákladů soudního řízení.

Podle právničky Aleny Bányaiové, která zastupuje žalobce, není žalován magistrát jako správní orgán, ale jako vlastník pozemku, na kterém je magistrála, která obtěžuje lidi žijící v okolí. „Vlastník by měl respektovat omezení, která vyplývají z vlastnických práv a povinností. Vzájemnému jednání se nebráníme, ale na žalobě trváme,“ řekla Bányaiová. Podle ní není nezbytné nechat důkazy učinit nespornými, tedy předložit je protistraně ke schválení. To, že se tak nestalo, považuje Gebauer za procesní chybu. „Každá strana předkládá své důkazy a soud je pak posoudí. Navíc některá měření hlučnosti, která předkládáme jako důkaz, si objednal magistrát,“ řekla Bányaiová.

Magistrát si také pro své potřeby soudního řízení nechal od autorizovaného akustika Josefa Nováka zhotovit expertízu k měřením, které žalobce podal jako důkazní materiál. František Gebauer z této expertízy několikrát citoval. Podle Nováka by se mělo vyjít z výsledků dlouhodobého měření. Proti tomu Bányaiová namítla, že předložené důkazy splňují požadavek dlouhodobosti. „První měření proběhlo v roce 2002, pak v roce 2005 a pak v roce 2006. Že jde o dlouhodobý problém dokazuje i dopis od hygienika Hlavního města Prahy z roku 1995,“ řekla Bányaiová.

Podle odborného mínění Josefa Nováka by žalobou navrhované řešení protihlukového tunel bylo účinné, ale Novák neví o žádné realizaci v podobném rozsahu – tunel by měl délku 1,2 km. Novák upozorňuje, že nová auta mají tišší provoz, než stará. Výsledky měření, která předložil žalobce, jsou podle Nováka věrohodná.

Žalobce soudu předložil rozsudek rakovnického soudu a následně krajského odvolací soudu. Majitel domu se soudil s městem Rakovník kvůli hluku z nedalekého skateparku. Argumentoval tím, že hluk ze skateparku je větší, než míra přiměřená poměrům. Rakovník se bránil tím, že před tím, než vznikl skatepark, zde bylo dětské hřiště, z kterého šel také hluk, na který si nikdo nestěžoval. Rakovnický soud ale shledal rozdíl mezi hlukem z dětského hřiště a hlukem ze skateparku. Podle Františka Gebauera ale nelze srovnávat páteřní komunikaci s hlukem z dětského hřiště a skateparku. Toto dnes potvrdil i pražský soud. Gebauer naopak předložil rozsudek obvodního soudu Praha 6, který zamítl žalobu proti SK Střešovice, kde žalobce požadoval vystavění protihlukových stěn. Žaloba byla zamítnuta proto, že žalobou podle paragrafu 127 občanského zákoníku lze vyžadovat pouze to, aby se druhá strana zdržela nějakého chování, nelze ale vymáhat vybudování zábran. Alena Bányaiová toto nijak nenapadla, jen dodala, že žaloba nepožaduje omezení provozu, ale chce, aby magistrát jako vlastník komunikace upustil od obtěžování žalobců hlukem. „Jak toho magistrát dosáhne, je čistě na něm,“ řekla Bányaiová. Dnešní soud však žalobu zamítl.

Martin Mach