Nepohřbít A4, šanci pro slovenskou kulturu

9. 4. 2008 - [Respekt]

Pražští umělci, postižení antikulturní politikou svého magistrátu, nejsou zdaleka sami, kdo zažívá drsné časy. Je to trochu hořká útěcha, svědčící především o tom, že iracionální jednání nezná hranice.

Oč jde? Nejaktivnější a nejprogresivnější bratislavský klub A4 přichází o prostory: ministerstvo kultury si bere zpátky V-Klub, kde „A čtyřka" po léta organizovala progresivní koncerty, multimediální akce, festivaly Next a Multiplace. Lidé, kteří zároveň vytvářejí „slovenský Živel", časopis Trištvrte Revue, tu už dlouho důsledně dělají něco, co na Slovensku, pokud víme, nikdo druhý.

Podle vágního a neurčitého návrhu by tu místo nich mohlo být muzeum slovenského bigbítu. Takový návrh moc nedává smysl: proč rušit fungující živé místo ve prospěch expozice, která může být leckde? Navíc slovenští rockeři by asi neměli dvakrát dobrý pocit, kdyby posloužili jako záminka pro likvidaci aktivit svých následovníků.

Slovensko mělo vždycky vzdělané a akční dramaturgy, které jsme jim v Čechách trochu záviděli. Petera Lipu, který dovezl svému publiku Bobbyho McFerrina o dvacet let dřív než čeští organizátoři. Ladislava Snopka, který propojoval současné umění a underground. Nekompromisního avantgardistu Josefa Cserese, ale taky znalce chytrého a nezávislého popu Michala Kaščáka, jehož trenčínská Pohoda je o generaci napřed před kterýmkoli českým letním festivalem.

Lidé z „á čtyřky" patří k téhle linii postav, které vnášejí do kulturního dění něco nezastupitelného, které se starají o kontakt se světem, výměnu myšlenek, inspiraci pro domácí tvůrce, inteligentní zábavu. Spočítali, že mají za sebou na 800 akcí. Pozvání přijímají muzikanti nejen z blízké Vídně, ale i z Berlína, Amsterdamu, Osla, New Yorku, Tokia. Na leckteré akce jezdí do A4 i české publikum.

Všímavá oficiální místa by po tom všem asi pochopila, že lidi s těmihle zkušenostmi a rozhledem jsou cennými reprezentanty městské a národní kultury. Lze si snadno představit, že by jim nabídla podmínky pro organizaci velké kulturní akce, která by reprezentovala Bratislavu jednadvacátého století: třeba výroční silnou přehlídku nebo bienále.

Jenže místo využití čehosi, co tu samo kvalitně vyrostlo, se slovenské Ministerstvo kultury staví do opozice. Tvorba už je docela zvyklá na chudobu a klacky pod nohama, ta to nějak přežije: ale oficiální tvář slovenské kultury si tím zadělává na další zpoždění, na další pohřbenou šanci.

Na webu lze podepisovat petici za pokračování aktivit klubu. Pokud do vašeho života patří pražské Divadlo Archa, Roxy, NoD, Akropolis, festivaly Sperm, Stimul nebo Music Infinity, koncerty pořádané A.M.180 nebo Silver Rocket, aktivity CIANT a Transitdisplaye, pak jste blízkými kolegy Slováků, kterým berou hlavní bratislavský prostor. Budete to podepisovat i na vlastní obranu.

Pavel Klusák

DISKUSE - KOMENTÁŘE: