Na Slovensku probíhá spor o zachování rezervace Tichá dolina

13. 4. 2007 - PRAHA [Econnect]

Rezervace Tichá dolina v Tatranském národním parku je jedno z největších území divoké přírody v Evropě. Zatímco vědci a občanské iniciativy požadují, aby do vzácného ekosystému nebylo zasahováno, Štátne lesy provádějí těžbu dřeva v kalamitních územích. Petici proti zásahům podepsalo přes osm tisíc lidí a včera se konala před slovenským ministerstvem životního prostředí demonstrace. Dnes se očekává vyjádření Evropské komise a současně proběhne na místě těžby inspekce životního prostředí.

Spor se vede o to, zda mají být na území rezervace odstraněny následky vichřice z roku 2004. Proti zásahům do biotopu evropského významu vystupuje většina odborné veřejnosti. Protest vyjádřily mezinárodní renomované organizace WWF a IUCN. Otevřený dopis slovenskému ministrovi životního prostředí zaslala také skupina předních českých vědců. "Odumřelé rozkládající se dřevo má klíčový význam pro zachování či dokonce zvýšení diverzity ekosystému, zmírnění změn biogeochemických procesů a především samotnou přirozenou obnovu stromového patra," uvádí se v dopise.

Tento týden zahájily Štátne lesy TANAPu zpracování dřeva v Národní přírodní rezervaci Tichá a Koprová dolina, které spadají pod ochranu evropské sítě Natura 2000. Podle nevládních organizací WWF a Lesoochranárského zoskupenie VLK jsou tyto zásahy nelegální a zvyšují riziko rozšíření lýkožrouta. Odpůrci zásahů včera demonstrovali před ministerstvem životního prostředí v Bratislavě a aktivisté sledují i místa těžby v rezervaci. Nevládní organizace vystupují ve společné platformě Ekofórum. Jako výraz nesouhlasu s postupem státní správy chtějí 28. dubna vyhlásit Tichou a Kôprovou dolinu za území chráněné občany (zkráceně UCHO). Informačním portálem pro veřejnost jsou internetové stránky Ticha.sk, kde je možné nalézt stanoviska a odborné posudky, ale také videozáběry vzácných přírodních lokalit.

Diskuze o způsobu odstranění následků vichřice z roku 2004 probíhá prakticky o tomto jediném území. Kalamitní dřevo bylo odstraněno z 93% plochy Tatranského národního parku a pouze v případě Tiché a Koprové doliny existuje nekompromisní požadavek na bezzásahovost. "Zpracování polomu na několik desetiletí znehodnotí uvedené lokality na zařazení do jádrové zóny národního parku,“ domnívá se například RNDr. Zdenka Křenová z Národního parku Šumava.

Území se rozkládá na ploše 8443 hektarů a jeho význam spočívá v panenské, člověkem nikdy neobhospodařované přírodě. Je domovem čtyřiceti medvědů, kteří zde mohou žít přirozeným způsobem. Rozmanitá příroda nabízí horská plesa, jeskyně, rašelinistě i alpské louky.

Michal Štingl

DISKUSE - KOMENTÁŘE: