Česko obsadilo v žebříčku genderové nerovnosti v roce 2006 53. místo

29. 11. 2006 - PRAHA [gitA]

Podle čerstvě zveřejněné zprávy Světového ekonomického fóra o genderové nerovnosti (Global Gender Gap Report 2006) se Česká republika umístila na 53. pozici mezi zkoumanými 115 zeměmi. Výzkum zahrnuje všechny členské a kandidátské země Evropské unie, dvacet jihoamerických a karibských zemí, přes dvacet zemí subsaharské Afriky a deset arabských států. Zkoumaný vzorek pokrývá přes devadesát procent světového obyvatelstva.

Mezi zeměmi, které vykazují nejlepší výsledky, jsou tradičně skandinávské země: 1. Švédsko, 2. Norsko, 3. Finsko, 4. Island a na pátém místě Německo. Mezí první desítkou převažují evropské země, až na Filipíny a Nový Zéland. Zkoumaná kriteria patří do čtyř základních oblastí: ekonomická participace a příležitosti (výše platu, ekonomická participace a přístup na vysoce kvalifikované pracovní pozice); vzdělanostní úroveň (přístup k základnímu a vyšším stupňům vzdělání); politická moc (zastoupení v rozhodovacích strukturách); a zdraví a naděje dožití (naděje dožití a poměr novorozeňat dle pohlaví).

Hodnotící škála nabývá hodnot mezi jedničkou a nulou, kde jedna znamená plnou genderovou rovnost a nula žádnou rovnost. Švédsko vykazuje hodnotu 0,8133 a je tak jediným ze zkoumaných státu, který dosahuje hodnotu genderové rovnosti vyšší než 0,8.

Česká republika má index genderové rovnosti 0,6712, zatímco nejhorší postavení má Jemen 0,4762. Nejhorších výsledku dosahuje Česká republika v oblasti politické moci žen, v této konkrétní oblasti se nachází na sedmdesátém místě. Nejlepší výsledky má v oblastí zdraví a naděje dožití, zaujímá šestatřicáté místo. Zajímavé je, že první Švédsko dosahuje výrazně slabého postavení (70. místo) v oblasti zdraví a naděje dožití.

Průzkum Světového ekonomického fóra v oblasti genderové rovnosti probíhá již druhým rokem a podle autorky studie Saadii Zahidi jsou výsledky lepší než minulý rok. Avšak zatím se podařilo překonat pouze 15 procent globální nerovnosti mezi muži a ženami v oblasti politické moci, 50 procent v oblasti ekonomické participace a přes 90 procent v oblasti vzdělávaní a zdraví.

Selma Smailagić

DISKUSE - KOMENTÁŘE: