Budou Novohradské hory chráněnou krajinnou oblastí?

21. 2. 2003 - PRAHA [Econnect]

Rozhodnutí, zda se Novohradské Hory stanou Chráněnou krajinnou oblastí (CHKO), se blíží. Obce se nyní mají vyjádřit ke Studii socioekonomických dopadů vyhlášení CHKO, kterou na objednávku Ministerstva životního prostředí vypracovala firma LesInfo České Budějovice. Studie přitom zdůrazňuje mnohem více zápory, než klady CHKO.

Jiří Guth, národní koordinátor pro mapování biotoopů programu Natura 2000, ji považuje za metodicky i obsahově špatnou a nezpůsobilou být základem pro konstruktivní domluvu. Zástupci firmy odmítají o závěrech studie veřejně hovořit, postoj obcí bude rozhodující. Obce dotyčného regionu dosud zaujímají k vyhlášení CHKO rezervovaný postoj. Např. starosta Borovan a předseda sdružení obcí "Růže" Stanislav Malík považuje dosavadní Přírodní park Novohradské Hory za dostačující. "Nemám pocit, že by se tu přírodě nějak ubližovalo. Spíše se bojím toho, že po vyhlášení CHKO dostane neomezené pravomoci jeden člověk, který dokáže zvrátit i to, na čem se všichni ostatní dohodnou. A to přece není demokracie."

Podle jeho slov zatím nikdo z Ministerstva životního prostředí s obcemi o dopadech vyhlášení CHKO nejednal. Přitom v současné době probíhá již 3. kolo projednávání a 23. dubna loňského roku začala běžet dvouletá ochranná lhůta, která přírodě zaručuje stejný režim ochrany, jakoby už CHKO byla vyhlášena. Do vypršení této lhůty musí padnout rozhodnutí. "Je ovšem jasné, že bez souhlasu obcí CHKO nemá šanci projít," dodává Jiří Guth.

Hlavními argumenty, které by měly samosprávu přimět ke změně názoru, jsou paradoxně poměrně ambiciózní rozvojové projekty. Už schválený územní plán počítá např. s obnovou bývalých sídel (Pohoří na Šumavě, Mikulov, Cetviny, Pivonice), s vytvořením nových hraničních přechodů pro pěší a cyklisty a s vybudováním silničních obchvatů větších sídel (Nové Hrady, Benešov nad Černou). Na tyto projekty by přitom CHKO mohla získat prostředky z EU, profit by oblasti přineslo i zapojení do programu Natura 2000.

Proč přísnější ochrana

Oblast Novohradska je poměrně hustě zalesněna (71 %) a vykazuje relativně velký podíl přirozených lesů (10% ). Na území dnešního přírodního parku se nachází dvě nejstarší chráněná území v Evropě - Žofínský a Hojnovodský prales, založená již v roce 1838 knížetem Buquyem. V současné době je zde 11 maloplošných chráněných území, především rašelinišť, a zachovalé porosty smíšených lesů.

Pramenné oblasti Malše, Stropnice a Lužnice byly v roce 1978 vyhlášeny chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Spolu s jihovýchodní částí Šumavy se zde vyskytuje nejvyšší koncentrace tzv. alpských migrantů v České republice (např. kýchavice bílá, šafrán bělokvětý, kamzičník rakouský). Z chráněných druhů živočichů bychom se zde mohli setkat s vydrou říční, tetřívkem obecným, čápem černým nebo perlorodkou říční. V oblasti horního toku Malše prosazují rakouští ekologové vyhlášení mezinárodní přírodní rezervace.

Poslední šance

První pokusy o vyhlášení CHKO Novohradské hory se datují do 70. let minulého století, kdy ovšem jedinou ochranu zdejší přírody představovala "železná opona". V krátkém období ekologické "euforie" v letech 1990 a 91 bylo vyhlášeno několik Chráněných krajinných oblastí, ale Novohradské Hory se mezi ně nedostaly. Pokud během zmíněné ochranné lhůty k vyhlášení CHKO nedojde, přijde s největší pravděpodobností mnohaleté snažení ochránců přírody nazmar. Zbývá tedy ještě rok.

Markéta Šubrtová

DISKUSE - KOMENTÁŘE: