Názory, komentáře, publicistika
Pavel Vlček, OIŽP - Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí
ČEZ se díky investicím na Balkáně stal poměrně známou evropskou firmou. Bývalý ředitel Martin Roman před dvěma lety označil firmu jedničkou trhu střední a východní Evropy. Podle Romana teď mají přijít zisky z balkánských investic. Dnes ovšem v přeneseném významu „známou firmou“ se stává pro všechny, kteří sledují jeho aktivity a lapají teď po dechu, jak nekvalitně měla firma v Albánii vše ošetřeno a pod kontrolou.
Anna Šabatová & Michaela Tejnorová, Český helsinský výbor
V Národním parku Šumava se loni v létě kácel les bez udělení výjimky. Správa Národního parku Šumava nedisponovala nutnými povoleními podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Proti kácení a policejním zásahům vůči protestujícím občanům se vyslovovala významná část odborné a občanské veřejnosti. Český helsinský výbor tehdy upozornil na nepřiměřenost policejních zásahů i problematičnost těchto zásahů jako takových. Nezákonnost policejních zásahů následně konstatoval i Krajský soud v Plzni. Kácení nedávno označil za protiprávní ve svém stanovisku i veřejný ochránce práv. Jedním z důsledků nezákonného počínání správy Národního parku Šumava a Policie ČR je současné trestní stíhání manželů Čápových pro trestný čin násilí proti úřední osobě. Tohoto trestného činu se měli dopustit ve chvíli, kdy policie zajistila jejich dceru.
Daniel Vondrouš, Zelený kruh
Otevřený dopis předsedům koaličních stran od organizací Zelený kruh, Ekologický právní servis, Greenpeace, Hnutí DUHA, Kořeny, Calla, CDE a CEE Bankwatch Network.
Martin Bursík, Ekolist
Vážený pane premiére, ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek má vážný problém. Nedokázal vysvětlit původ 16,4 miliónu korun, které získala jeho šedesátiletá matka Jindřiška Kocourková za prodej dluhopisů neznámého původu prostřednictvím Key Investment. Jednou z uvažovaných variant je souvislost původu dluhopisů s funkcí Martina Kocourka jako předsedy dozorčí rady ČEZu v inkriminované době.
Miroslav Patrik, Děti Země
Kdo je a kdo není místní? Z jaké dálky je možné intervenovat do lokálních problémů? A proč se v některých kauzách k názorům místních přihlíží, zatímco v jiných jsou opomíjeny?
Petr Machálek, Hnutí Duha
Hnutí Duha protestuje proti vyjádření ministra životního prostředí Tomáše Chalupy, který obhajuje kácení na Šumavě a obviňuje členy Hnutí Duha, že nadále pokračují v organizování blokády.
Miroslav Patrik, Děti Země
Zdá se, že někteří politici jakoby žili v jiném světě, na rozdíl od mnohých občanů. Příkladem může být plán odsunout brněnské nádraží ze strategicky výhodné centrální polohy města, odkud by lidé měli blízko jak do staré části, tak do nové.
Jan Miessler, Sedmá generace
Bývaly časy, kdy liberální novináři (tvořící většinu redakcí), zřejmě ještě odkojení Milerovým legendárním Krtkem ve městě, brali přírodu vážně a o snahách ekoaktivistů psali se sympatiemi. Dávno již tomu. Progresivní potenciál polistopadové žurnalistiky se zřejmě vyčerpal a v souvislosti s životním prostředím se čím dál méně píše o životním prostředí a čím dál víc o technologii moci. Kdo se chce v dění kolem české přírody orientovat, neobejde se bez Machiavelliho praktické příručky Vladař.
Čestmír Hrdinka, Greenpeace
Vážený pane předsedo vlády, v zájmu bezpečnosti a prosperity České republiky Vás žádáme, aby se vláda České republiky připojila k provedení zátěžových testů jaderných elektráren navržených na úterní mimořádné schůzce k jaderné bezpečnosti EU a zároveň nově zanalyzovala budoucnost tuzemské jaderné energetiky.
Monika Machová Wittingerová, Jihočeské matky
Vážený pane premiére, při zahájení summitu EU v Bruselu jste vyjádřil své přesvědčení o nutnosti renesance jaderné energetiky mj. z důvodu ochrany klimatu. Zároveň jste odpor proti jaderné energetice označil za předsudek a nikoli racionálně podložený názor.
Miroslav Patrik, Veronica
Článek předsedy Dětí Země Miroslava Patrika o pokrytectví a chamtivosti Prvního světa vůči Druhému a Třetímu při snaze udržet biologickou rozmanitost na planetě, a to na příkladu státem řízené a placené likdvidace posledních zbytků přírody výstavbou jezu v Děčíně a plavební komory přes Slavíkovy ostrovy při tzv. splavňování Labe.
Amnesty International, Amnesty International v ČR
Tragédie v Bhópálu je nejhorší známou průmyslovou havárií v historii. Přestože od této události uplynulo dlouhých dvacet šest let, její následky jsou aktuální dodnes. Areál továrny zůstal zamořený jedovatými látkami, které se z něj šíří do okolí. Oběti havárie mnohdy nedostaly žádné či jen minimální odškodnění. A viníci se nedávno dočkali potrestání ryze symbolického.
|