Názory, komentáře, publicistika

Možnost poukázat určitou část daně přímo některé neziskové organizaci zákon umožňuje daňovým poplatníkům např. na Slovensku a v Maďarsku. Co by tato možnost přinesla v případě schválení českým "neziskovkám"?
O smyslu a možných reálných dopadech daňových asignací pro rozvoj občanské společnosti uvažuje ředitel jedné z našich nejvýznamnějších nadací.

Tu a tam se diskutuje o detailní formulaci toho kterého zákona, ale připravovaná rekodifikace - nový občanský zákoník - je doposud mimo sféru veřejného zájmu. Věcný záměr nového občanského zákoníku byl dávno projednán, návrh paragrafového znění visí na internetu, zpracovatelé prý nejsou nijak uzavřeni vůči připomínkám... Návrh neskrývá snahu vykonávat dozor, ambice státu přivlastnit si rozhodování o obecné prospěšnosti. Jak je možné, že nikdo neprotestuje? Jak je možné, že tohle nechává v klidu všechny organizace obhajující lidská práva? Cožpak nikomu nevadí do očí bijící absurdita toho, že na základě použitého přístupu nemohou být uznány za obecně prospěšné např. okrašlovací spolky, pokud si od nich nikdo nic neobjedná?

Novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která platí od 1. května 2004, obsahuje mimo mnoha jiných změn také novelu § 70, který stanoví podmínky účasti občanských sdružení ve správních řízeních. Právník Petr Kužvart v následujícím komentáři reaguje na obavy občanských sdružení o možné problémy s podáváním žádostí na úřadech a tedy s možností omezování účasti veřejnosti v řízeních. Poskytuje vysvětlení, co lze nyní zřejmě na úřadech očekávat a jak postupovat. Součástí je i vzor nové žádosti o informování o zahajovaných řízeních dle nového znění paragrafu 70.

Už celé roky se vždy na konci zimy chystám, že tentokrát si jaro nenechám ujít a že jej konečně se vším všudy prožiju a procítím do poslední rozkvetlé haluze. Těším se, jak nepropásnu okamžik, kdy se tráva stane sytě zelenou a nechám se prostoupit tím všeobecným pučením a rašením a budu s dojetím sledovat hmyz, který vylézá bůhvíodkud a hned počne konat své kruté i prospěšné dílo.

• diskuse [počet příspěvků: 2]

V České republice vyrůstá přibližně 20 000 dětí v ústavní péči. Další početná skupina dětí vyrůstá v dysfunkčních rodinách, kde nejčastějším řešením potíží bývá umístění dítěte v ústavním zařízení. Mnohé z těchto rodin bývají označovány za „sociálně slabé“, aniž by jim byla poskytnuta včasná a účinná pomoc. Začátkem března se rozhodlo spojit své síly dvanáct organizací působících na poli péče o dítě a rodinu. Koalice vystupuje pod názvem „Děti patří do rodiny“ a jejím cílem je změna a rozvoj systému péče o dítě a rodinu. Jednotícím mottem koalice je citát z Preambule Úmluvy o právech dítěte: „V zájmu plného a harmonického rozvoje osobnosti musí děti vyrůstat v rodinném prostředí, v atmosféře štěstí, lásky a porozumění.“

• diskuse [počet příspěvků: 2]

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů stanovil nové povinnosti v oblasti ochrany před hlukem z dopravy. Paragraf 30 zákona přímo stanoví, že vlastníci popřípadě správci pozemních komunikací jsou povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené právním předpisem pro venkovní prostor, stavby pro bydlení a stavby občanského vybavení. A jaký je skutečný stav plnění zákona? Vlastníci a správci komunikací zákon nerespektují...

• diskuse [počet příspěvků: 2]

Životní prostředí patřilo na přelomu osmdesátých a devadesátých let mezi nejdůležitější témata obyvatel českých zemí. Zájem o prostředí mezi veřejností však postupně klesal a dnes není ani mezi deseti prvními prioritami populace. To se odráží i v nezájmu politiků o oblast ekologie (přes nelibost ekologů se toto slovo stalo synonymem všeho, co se týká životního prostředí a ochrany přírody)...

Jsou lidé, kteří se domnívají, že ekologické problémy jsou problémy přírody a že smyslem ekologických hnutí je chránit žáby, pulce a jinou nepraktickou havěť, zhotovovat krmítka a sbírat v lese po turistech odhozené papírky. To je naprostý omyl. Ekologické problémy jsou problémy společnosti, která svým naprosto hladkým fungováním systematicky rozbíjí a ničí krajinu, ohrožuje přežití velké části živočišných druhů a vyvolává radikální změny klimatu. Smysl ekologických hnutí je dvojí: jednak jsou ukazatelem toho, nakolik si lidé uvědomují širší souvislosti svého pobývání na této zemi, jednak jsou výrazem víry v to, že obyčejný občan má chuť a také prostředky změnit poměry, které ho poškozují a které budou poškozovat i jeho potomky.

• diskuse [počet příspěvků: 2]

V minulém roce vyšel po dlouhém odkladu úryvek z mé čtenářsky nejúspěšnější knihy v angličtině, The Embers and the Stars. Vyšel přepracovaný v češtině pod jménem Dary noci... Práce na překladu mě přinutila k ohlédnutí. The Embers and the Stars byly mojí "ekologickou" prvotinou, psanou na počátcích environmentálního - či jak jsme tehdy říkali, "ekologického" - hnutí ve Spojených státech. Od tehdejších počátků jsem ji znovu a znovu promýšlel. Teprve české vydání Darů noci mě přinutilo k ohlédnutí. Tak vznikl doslov, který je zároveň zpovědí myšlenkového vývoje třiceti let environmentálního úsilí. Tu je...

Petr Kužvart se řadu let zabývá velkými dopravními stavbami v Praze i mimo ni. Následující text je "malým zobecněním" jeho četných zkušeností. Po představení zhoubnosti automobilové kultury na dnešní společnost se věnuje problémům s konkrétními aktuálními dopravními stavbami v Praze a s řízením o jejich povolování - v rámci budování faktické druhé severojižní magistrály. V závěru připojuje doporučení, jak se vyhnout nejhoršímu řešení dopravy v Praze a přijmout alespoň ty nejméně špatné varianty.

• diskuse [počet příspěvků: 3]

Ukrytý stranou vedle jedné nenápadné ulice asi kilometr od centra Kodaně leží vchod do Christianie. Jméno osady je vyryté do dřevěného návěstí, jež visí mezi dvěma totemovými kůly. Když pod ním procházím, informuje mě nápis, že opuštím území Evropské unie. Vkročil jsem do takzvaného svobodného státu, jehož pacifistické tradice v této době bojují o přežití.

Současná bouřlivá situace okolo Ministerstva práce a sociálních věcí a dotací občanským sdružením systémovým změnám nepřeje. Nestátní neziskové organizace se cítí ohroženy. Přestože letošní dotace občanským sdružením ze státního rozpočtu činí 1,2 miliardy Kč, určitě ohroženy jsou, nepřispějí-li kraje na služby pro své občany organizacím, které poskytují sociální služby v jejich regionu. Letošní zásada rozdělování dotací nestátním poskytovatelům sociálních služeb – ministerstvem trochu chaoticky a se zpožděním sdělená – zní: dvě třetiny od ministerstva, třetinu od svého kraje. Nejde tu o plnou výši nákladů, jako u krajských domovů důchodců a ústavů sociální péče, ale o výši loňských dotací, s níž jsou ty letošní poměřovány, a která tak jako tak nemůže přesáhnout magických 70 % skutečných nákladů.

• diskuse [počet příspěvků: 1]