Tlustec: otevřená rána - Kauzy ekologického hnutí VI.
2. 1. 2004 - BRNO [Sedmá generace]
Osamělé majestátní kopce tyčící se nad krajinou jako pozůstatek dávné vulkanické činnosti - to je obraz severních Čech, jak jej známe a dost možná i chceme znát. Jednou z nepřehlédnutelných dominant tohoto kraje je i 300 metrů nad okolní terén vyčnívající kopec Tlustec. Najdete ho zhruba 15 km severovýchodně od České Lípy. Pohled na něj vás upoutá, abyste však objevili mnohé poklady, jež skrývá, musíte přijít blíž. Povrch Tlustce pokrývají lesy, v dolních partiích sice převážně smrkové monokultury, v těch vyšších již naleznete unikátní smíšený porost s druhovou skladbou velmi blízkou přirozenému stavu. Přestože zde našla svůj domov řada vzácných a chráněných rostlin i živočichů (např. lilie zlatohlávek či dymnivka bobovitá, hnízdí tu čáp černý i holub doupňák), odborníci za nejvýznamnější hodnotu Tlustce považují zdejší ekosystém jako celek. Kupříkladu společný výskyt lípy velkolisté a lípy srdčité je naprosto unikátní. S kvalitami Tlustce se může měřit snad jen několik známých vrcholů Českého středohoří, ty jsou však na rozdíl od něj chráněny v přírodních rezervacích. A to se Tlustci stalo osudným.
Poklad pod povrchem
Již dávno se vědělo, že poklady Tlustec neuchovává jen na povrchu, ale také pod ním. Celý kopec je tvořen masivním čedičovým tělesem, jehož velikost byla v 60. letech odhadnuta na 36 milionů kubických metrů. Taková zásobárna kvalitního kamene do kolejového lože nedala železničářům spát. A tak již v září 1968 tehdejší ministerstvo dopravy stanovilo na Tlustci dobývací prostor o rozloze 115 hektarů. Kopec měl být takřka celý odtěžen - místo majestátního vrcholu ve výšce 591 m.n.m. se měly příští generace kochat malou terénní vlnou o téměř 200 metrů níže.
Ačkoliv přípravy na úplné zbourání kopce začaly již během 70. let, těžba samotná byla zahájena až na sklonku reálněsocialistického období. A jak již bylo v té době zvykem, nikomu moc nevadilo, že probíhala ilegálně. Povolení hornické činnosti bylo vydáno až v květnu 1991. V následujícím roce pak čedičový lom zprivatizovala firma Beron, která každým rokem z kopce ukrojila a rozemlela dalších 200 000 kubických metrů.
První vlna protestů
Není divu, že proti plánu na úplné vymazání kopce z mapy se jako první postavili lidé s výtvarným cítěním. To byl případ Jakuba Kašeho, který na začátku 90. let založil Nadaci Lemberk a začal podnikat první aktivity požadující zastavení těžby. Nadace pořádala sochařská sympozia a výtěžky z aukce vzniklých výtvarných děl věnovala na vypracování odborných studií dokládajících unikátnost kopce Tlustec. "Poprvé se tak podařilo vyburcovat veřejné mínění proti takto brutálnímu zásahu do krajiny," hodnotí tehdejší aktivity nadace Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA. Jakub Kaše nechal pořídit letecké snímky Tlustce a dalších ohrožených kopců v okolí, do kterých zaznačil, kam až těžba plánuje postoupit. Řadu článků otiskly i tehdejší noviny.
V roce 1995 se do případu vložilo také Hnutí DUHA a společně s Nadací Lemberk požadovalo definitivní odpis zásob ložiska. "Zde jsme však poprvé narazili na osobu vedoucího referátu životního prostředí OkÚ v České Lípě Petra Havránka. Jedině z podnětu jeho úřadu mohl být zahájen proces odpisu zásob, on však odmítal nechat zpracovat potřebné podkladové studie," vzpomíná Vojtěch Kotecký. Sdružení protestujících, kteří požadovali zastavení těžby, tehdy dokonce sahali až k akcím, jako byla řetězová hladovka v červnu 1995. Ani ta však úřady, které mají ochranu přírody a krajiny přímo v popisu práce, k činnosti nepřivedla. Situace se tehdy zdála být beznadějnou, až přišel konec roku 1997.
Těžaři bez povolení
Již od poloviny 90. let začala v místě sílit druhá vlna odporu proti těžbě. Ta však nebyla vedena z pozic esteticko-kulturních nebo ochranářských, ale čistě místních. Obyvatelům obce Postřelná ležící na úpatí Tlustce, avšak z opačné strany než se nacházel lom, začaly praskat domy. Lidé si stěžovali, ale nebylo jim to nic platné, firma Beron jakoukoliv souvislost mezi poničenými zdmi jejich obydlí a vlastní těžební činností nepřipouštěla. Místní se začali s firmou soudit a založili občanské Sdružení na záchranu kopce Tlustec, které se pod vedením Miroslava Šimonka účastnilo správních řízení.
Do právní bitvy vstoupili na konci roku 1997. Tehdy Beronu vypršelo platné povolení k těžbě a museli zažádat o jeho prodloužení. V zhledem k velikosti lomu se však na povolení vztahoval proces posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), který nebylo možné uzavřít během několika dnů, jak by si těžaři představovali. A tak se rozhodli k právní kličce. Nechali si schválit povolení k těžbě menšího rozsahu, které jim umožňovalo pokračovat v devastaci až do září 1998. Správního řízení na "velké" povolení se však již účastnila jak občanská sdružení, tak místní obce, z nichž většina v čele s Jablonným v Podještědí s těžbou nesouhlasila. Řízení se pak začínalo protahovat, a to nejen kvůli tomu, že dokumentace EIA byla kvality nevalné. Nakonec přišlo i na kompromisní návrhy. "Těžařům bylo jasné, že jim původní plán úplného odtěžení kopce v řízení neprojde, a tak přišli s mírnější variantou, která měla zachovat vrchol. Ani ta však pro nás nebyla přijatelná - znamenala by další kácení unikátních lesů a plánovala vytěžit ještě čtyřnásobek toho, co doposud," připomíná Vojtěch Kotecký. Místní společně s ekologickými organizacemi požadovali jasné stanovení limitů těžby, ty však Beron nenavrhl.
Spor o podobu přijatelné varianty se nakonec nečekaně vyřešil sám. V červnu 1998 totiž firma zkrachovala. Těžba ještě pokračovala do září, pak ale definitivně ustala, protože vypršelo dočasné povolení.
Absurdní úřednické divadlo
Kdo by si však myslel, že tím zálusk těžařů na Tlustec definitivně skončil, ošklivě by se pletl. Boj o Tlustec se pouze přenesl na půdu čistě úřední - jak se však ukázalo, o to absurdnější.
K získání povolení k těžbě, které vydává příslušný báňský úřad, bylo zapotřebí získat souhlas se zásahem do významného krajinného prvku lesa a do krajinného rázu těžbou kamene. Potřebný souhlas pak nevydával nikdo jiný než Petr Havránek, vedoucí referátu ŽP OkÚ v České Lípě. Celkem čtyřikrát během let 1998 - 2002 vydal tento úředník souhlasné stanovisko. Třikrát bylo nadřízeným orgánem zrušeno. Petr Havránek ostentativně ignoroval snad všechny odborné podklady z oblasti ochrany přírody, včetně stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny a negativního závěru procesu EIA. Vrcholem diletantství a absurdity upachtěných pokusů českolipského úředníka o povolení těžby na Tlustci byl dopis, kterým postupoval nadřízenému krajskému úřadu odvolání Sdružení na záchranu kopce Tlustec proti svému již čtvrtému souhlasu. V něm se totiž v absolutním rozporu se známými skutečnostmi o výskytu zvláště chráněných druhů organismů na Tlustci snaží krajskému úřadu tvrdit, že takové rostliny a živočichové se v dané lokalitě vůbec nevyskytují.
Případ se dostal do právní smyčky, ze které, což nebývá vždy zvykem, profitovala příroda. Nefungující lom bez platného povolení k těžbě nikdo nechtěl koupit, na druhou stranu ministerstvo životního prostředí zamítalo žádosti o povolení těžby s logickým argumentem, že nelze těžbu povolit, není-li jasné, kdo bude vlastně těžbu realizovat.
Úředník těžařem
To se změnilo v roce 2001. Tehdy lom koupila o rok dříve založená firma GO Point Liberec. V naprostém souladu s absurdností tohoto příběhu je skutečnost, že předsedou jejího představenstva a jednatelem se stal Tomáš Štainbruch, který do roku 1999 působil jako vedoucí územního odboru ministerstva životního prostředí v Liberci. Byl to právě on, kdo podvakrát zrušil souhlasy Petra Havránka se zásahy do cenných ekosystémů na Tlustci. Nyní začal získávat od svých bývalých kolegů, jež měl v popisu práce metodicky vést, jedno povolení za druhým.
Mnohaleté pokusy o získání povolení k těžbě nakonec dospěly až tak daleko, že v dubnu letošního roku báňský úřad v Liberci povolení vydal. Tlustec a obyvatelé Postřelné se tak opět ocitli v ohrožení. Místní občanské sdružení i ekologické organizace se proti rozhodnutí odvolaly a nyní čekají na výsledek. "Na naši stranu se už postavilo i MŽP, které Českému báňskému úřadu, odvolacímu orgánu, doporučilo povolení zrušit, neboť neproběhlo posouzení vlivů na životní prostředí v souladu se zákonem. To je pro nás velká naděje," říká k tomu Miloslav Lomič z Hnutí DUHA Česká Lípa.
Rána zůstává otevřena
Kampaň za zastavení těžby na Tlustci byla společně s kauzou tmaňské cementárny jedním z největších případů, jimž se české ekologické hnutí v polovině 90. let věnovalo a které poutalo pozornost veřejnosti i médií. V aktivitách na záchranu Tlustce došlo k unikátnímu spojení dvou ekologických rovin argumentace, které doposud zůstávaly pohříchu odděleny. "Spojily se zde čistě ochranářské důvody s argumentem volajícím po ochraně krásy krajiny jako takové," zamýšlí se Vojtěch Kotecký.
Přesto všechno zůstává Tlustec otevřenou ranou hned ve dvojím smyslu. Čedičový lom, jenž ukousl z dalekého okolí viditelnou část kopce, je dosud nezacelenou jizvou překrásné krajiny Českolipska. Navíc se však ekologická kauza, která se ještě loni zdála být šťastně uzavřená, hrozí opět otevřít. Příběh tedy prozatím zůstává bez konce.
Martin Ander
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout