Irák: Od počátku okupace se podvýživa dětí téměř zdvojnásobila
24. 11. 2004 - BAGDÁD [Part]
„Tato čísla jasně poukazují na negativní trend,“ uvedl specialista z mise UNICEF. Úroveň rozšíření podvýživy v Iráku se tak nyní rovná míře, kterou zná například africký stát Burundi, který má za sebou desetiletí války, a je vyšší než například v Ugandě či na Haiti.
„Lidé jsou zaskočeni,“ říká Khalil M. Mehdi, který řídí institut výzkumu výživy na ministerstvu zdravotnictví, jenž se zabývá podobnými průzkumy po více než deset let: onen poslední se odehrál v dubnu a květnu, nebyl však zveřejněn. Mehdi a další výzkumníci připisují vzestup podvýživy špatné vodě a výpadkům elektřiny, kvůli níž si ji domácnosti nemohou převařit. V chudých oblastech zhoršily situaci vysoké ceny a ekonomika zasažená nezaměstnaností.
"Věci se pro mne od války zhoršily,“ říká Kasim Said, nekvalifikovaný dělník, který je v bagdádské hlavní dětské nemocnici se svým ročním synkem Abdullahem. „Během předchozího režimu jsem pracoval na vládních projektech. Nyní žádné takové neexistují.“ Když najde práci, přinese domů 10 až 14 dolarů denně. Má-li jeho žena štěstí a sežene plechovku Isomilu, vyživovacího doplnku doporučovaného lékaři, zaplatí za ni 7 dolarů. „Paní na protějším lůžku ale říká, že za ní platila dolarů deset,“ dodává Suad Ahmed, která sedí na posteli u své vyhublé čtyřměsíční vnučky trpící chronickým průjmem.
Čtenáře překvapí, že potíží, která trápila Iráčany z předchozí generace, byla… obezita. Podle iráckých činitelů se podvýživa objevila zkraje devadesátých let spolu s uvalením sankcí Spojených národů, které prosadil Washington, aby potrestal vládu Saddáma Husajna za vpád do Kuvajtu z roku 1990.
„Věřte mi, mysleli jsme, že se s pádem Husajna a začátkem okupace pod vedením Spojených států začnou dít zázračné věci," říká správce jedné z bagdádských nemocnic. „Byli jsme proto překvapeni, že k ničemu takovému nedošlo. A lidé nyní mluví o tom, jak bylo za Saddáma dobře,“ dodává. Nechce přitom sdělit své jméno a připomíná, že iráčtí lékaři, o nichž se má za to, že jsou bohatí a vybavení dobrými konexemi, jsou terčem zlodějů a vyděračů: do té míry, že ministr zdravotnictví nedávno vydal nařízení na zrychlené vydávání povolení k držbě zbraní doktorům.
Násilí čelí rovněž mezinárodní charitativní agentury. Organizace CARE International tak ukončila činnost v říjnu poté, co byla unesena ředitelka její operace v Iráku Margaret Hassan, která je podle posledních zpráv mrtvá. Podle údajů je 60 procent venkovských a 20 procent městských obyvatel závislých na kontaminované vodě. Kanalizační systém je v nepořádku.
„I já trpím kvůli nekvalitní vodě,“ říká zdravotní sestřička Zina Yahya (22), „nalijete-li ji do sklenice, vidíte, jak je špinavá. Slyšela jsem o případech břišního tyfu.“ Téměř všechny těhotné ženy podle lékařů trpí anémií. „Není to překvapující, protože od války je velká nezaměstnanost. A bez práce nemáte peníze, abyste si obstarali pořádné jídlo,“ dodává Yahya.