Nigérie: Ozbrojenci masakrují obyvatele kvůli penězům z těžby ropy

Boj mezi místními vůdci v oblasti delty Nigeru kvůli příjmům z těžby ropy a vládním penězům je příčinou násilných střetů mezi jednotlivými ozbrojenými skupinami. Oznámila to nevládní organizace monitorující dodržování lidských práv Human Rights Watch (HRW). Při eskalaci násilí v loňském roce byly zabity desítky nevinných lidí a přerušení těžby ropy způsobilo rekordní nárůst cen 50 USD za barel.

Zpráva nazvaná “Rivers and Blood: Guns, Oil and Power in Nigeria’s Rivers State“ obsahuje informace získané při misi HRW do tohoto regionu a dokumentuje boje mezi ozbrojenými skupinami v jihovýchodní části státu, které eskalovaly na konci roku 2003 a pokračovaly v roce 2004. Střety vyústily v masakry místních obyvatel, vyhnání desítek tisíc vesničanů z jejich domovů a donutily ropné firmy, aby evakuovaly své zaměstnance a omezily těžbu ropy.

V říjnu loňského roku federální vláda zprostředkovala mírové dohody mezi dvěma hlavními skupinami a vyhlásila amnestii pro bojovníky. HRW ocenila úsilí vlády o ukončení konfliktu, avšak žádá, aby pachatelé těchto závažných zločinů nezůstali nepotrestáni.

„Nigerijská vláda musí ukončit tuto kulturu beztrestnosti, která způsobuje smrtící kolotoč násilí v ropné deltě.“ řekl Peter Takirambudde, ředitel sekce HRW pro Afriku.“A ropný průmysl musí zajistit, aby peníze pro místní komunity neskončily v rukách těch, kteří rozpoutali tyto konflikty.“

Nezaměstnaní a frustrovaní mladí lidé jsou skupinou obyvatel, kterou se pro své plány snaží získat vůdci ozbrojených skupin a všehoschopní politici. Během voleb v roce 1999 a 2003 si najímali místní politici z vládnoucí Lidové demokratické strany mladé lidi, aby je chránili za použití násilí a zastrašování.

Tito mladí lidé se také zapojili do bojů o pozice místních vůdců, neboť kmenoví náčelníci dostávají od ropného průmyslu peníze na rozvoj místních komunit. Uchazeči o tyto vysoce vyhledávané posty, které zaručují svým držitelům přístup k významným finančním zdrojům, zverbovali místní mládež pro tyto stále více násilné boje. Ropné společnosti působící v regionu, včetně nadnárodní společnosti Shell, by podle HRW měly zajistit transparentnost plateb pro místní komunity, aby tak finanční prostředky nemohly být používány pro další násilí.

Podobně také osoby podílející se na krádežích ropy využívají mladé lidi, aby jim pomohli v bojích o kontrolu zisku z ukradené ropy. Dochází stále častěji k zabíjení díky lehké dostupnosti zbraní, které jsou recyklovány a importovány z ostatních konfliktů v regionu či jsou ukradeny od bezpečnostních sil.

HRW identifikovalo hlavní pachatele násilí v deltě Nigeru jako dvě ozbrojené skupiny - Niger Delta People’s Volunteer Force (NDPVF), kterou vede Asari Dokubo, a Niger Delta Vigilante (NDV), kterou vede Ateke Tom. Oba vůdci získali podporu stovek menších skupin v oblasti a oba dva byli původně podporování místní vládou. Asari ztratil politický patronát uprostřed roku 2003, což ho přivedlo ke konfliktu s Tomem kvůli kontrole území a přístupu k lukrativním cestám ke krádežím ropy.

Zpráva dokumentuje celou řadu útoků obou dvou skupin. V Port Harcourt, který je hlavní město regionu a soustřeďují se zde aktivity ropného průmyslu, útoky NDPVF zabil nejméně 16 místních obyvatel. Při jednom incidentu střelec NDPVF zahájil palbu v restauraci uprostřed města a zabil číšnici a 4 zákazníky. Když federální vláda povolala armádu, vůdce NDPVF Asari Dokubo vyhlásil „totální válku“ vůči Nigérii. Hrozba přerušení těžby ropy vyslala varovné signály na globální trhy s ropou.

Přepadení vesnice Amadi Ama skupinou NDV způsobilo smrt 4 místních obyvatel při přestřelce. Zděšení vesničané řekli HRW, jak NDV přijelo lodí uprostřed noci a začalo střílet na jejich domy. Místní žena řekla: „Když jste se podívali skrz okno, vypadalo to jako hvězdy, výstřely šly odevšad. Tak jsme seděli v domě a modlili se. To bylo všechno, co jsme mohli dělat.“

HRW vyzvalo vládu, aby zajistila účinnou strategii, která by zastavila krádeže ropy a dodávky malých zbraní do delty Nigeru. Úřady by měly také zajistit naléhavou podporu pro desítky tisíc lidí, kteří byli vyhnáni, a povolat adekvátní počet policistů na ochranu místní populace před budoucími konflikty.