Názory, komentáře, publicistika

Kdyby se recenze známkovaly, chtěl by Vojtěch Kotecký dát publikaci Skeptický ekolog Bjørna Lomborga zároveň jedničku mínus i čtyři plus. Odborníka totiž inspiruje i rozčílí, laika však může oklamat. V devadesátých letech Lomborg, jak sám říká, ze zájmu ověřoval správnost ekologických argumentů. Narazil na nesrovnalosti, a tak o nich napsal publikaci, kde údaje vědců a zelených organizací srovnává s oficiálními statistikami (s poznámkovým aparátem o 3000 položkách). Polemizuje přitom s konceptem, pro který zavedl termín Litanie: tedy tezí, podle níž se svět ve všech ohledech mění k horšímu a řítí do katastrofy. Tato teze, říká autor, ovládá současný environmentální diskurs.

Přemýšlím-li o Krušných horách a jejich nejbližším okolí, uvědomuji si, jak právě toto území je zatíženo řadou jednostranných a často zkreslených názorů a pohledů. Jejich kořeny jsou v celkem přirozené tendenci vedoucí jak ke zjednodušování, tak i k přejímání a šíření stereotypů. Domnívám se, že právě na příkladu Krušných hor a Podkrušnohoří (tyto regiony a krajiny lze sice od sebe oddělit, ale jen společně je možné interpretovat a řešit jejich problémy) bychom mohli demonstrovat nejen původ takových stereotypů, jejich souvislosti a důsledky, ale především bychom je měli podrobit věcné kritice a vyvrátit.

• diskuse [počet příspěvků: 2]

Nemohu souhlasit s odporem ČSOP a sdružení obcí Vladař proti místu konání letošního CzechTeku. Petr Stýblo z ČSOP se vyjádřil, že: „Vojenské cvičení by vydávalo zvuky sporadické, nikoliv hluk dnem a nocí.“ (LN 14. 7. 2006) a dále: „I kdyby tam vybuchovaly bomby, tak to bouchne, a pak je klid, ale tři dny nepřetržitého hluku nemohou mláďata přežít.“ (LN 13. 7. 2006). Nebude to letos poprvé kdy bude na Doupově muzika. Jen okolnosti budou jiné. Hlasitá muzika zněla nad Doupovskými hvozdy již před 20 lety.

Občas se lze mezi zelenými radikály setkat s názorem, že města ze své podstaty na přírodě „parazitují“ - a protože si je nemůžeme dovolit, je třeba se vrátit na venkov. Avšak města jsou tradičně také centry kultury a politiky; demokracie vznikla právě ve městech. Existuje tedy cesta, jak velká sídla „ekologizovat“ a co nejvíce snížit jejich závislost na vstupech z okolního prostředí? Kniha kolektivu architektů editovaná Andre Viljoenem nese název Continuous Productive Urban Landscapes (zkráceně CPULs) a snaží se naznačit možné řešení zmíněného problému.

V karibském ostrovním státě Svatý Kryštof a Nevis právě skončilo 58. výroční zasedání Mezinárodní velrybářské komise (IWC). IWC je jediný světový orgán, který se zabývá lovem a ochranou velkých kytovců. Země prosazující lov velryb v čele s Japonskem se již mnoho let snaží zvrátit moratorium na veškerý komerční lov velryb, které platí od roku 1986. Letos se těmto státům bohužel "dařilo", jak popisuje Marek Tomin, nezávislý konzultant pro otázky ochrany oceánů a poradce Greenpeace ČR.

Investice Hyundai již od počátku potvrzuje dosavadní zkušenosti EPS s jinými nadnárodními společnostmi v ČR jako jsou např. Nemak, LG Philips Displays či TPCA: nezodpovědnost korporací je doprovázená a podporovaná nelegální snahou samosprávy i státní správy maximálně investorovi vyhovět.

V drobném dešti pod supím hnízdem je třeba vnímat svět jinak. Z lidského pohledu se tu nic neděje, jen dlouhé minuty pomalu odkapávají jako voda z dubového listu. Je třeba se učit nekonečné trpělivosti velkých šelem, které vydrží celé hodiny nehybně pozorovat svět, protože jim v něm nic není lhostejné. Dalekohled a fotoaparát s teleobjektivem přikryji proti dešti a učím se myslet jako vlk, s nadhledem supa, který vydrží hodiny kroužit nad hlavou. Chci patřit lesu, někam mezi vlky, jejichž stopy jsem tu v zimě odléval, a supy, kteří tu na skále pod převisem postavili své hnízdo.

Na přelomu května a června probíhala v Bruselu akce Green Week pořádaná Evropskou komisí. Za účasti předních evropských vědců, polititků a novinářů se v jejím rámci uskutečnila každoroční konference, letos pod heslem "Biodiverzita je život!". Velký zájem vzbudil zahajovací projev Václava Havla, ve kterém kritizoval nezodpovědný přístup člověka k nerostným zdrojům a přírodě vůbec a vyzval k většímu respektu ke světu, v němž všichni žijeme.

Sociálně ekologické hnutí Nesehnutí vydalo knížku s názvem Přelet nad hypermarketovým hnízdem. Jde o jedinečnou publikaci, která se věnuje jednomu z největších fenoménů ve stylu našeho života posledních let a odhaluje jeho temné stránky. Najdeme zde podrobné popisy kauz výstavby prodejen velkých obchodních řetězců, při nichž docházelo k poškozování životního prostředí i porušování práv občanů. Publikace je současně návodem, jak se svých práv můžeme alespoň pokusit dosáhnout.

Od největší jaderné havárie v lidských dějinách uplynulo už dvacet let. Přesto Černobyl stále vrhá svůj jedovatý stín na lidi i krajinu. Velkým překvapením bylo, když britská vláda letos v březnu připustila, že i v Británii jsou místa dodnes vážně zamořená Černobylem. Celkem 200 000 ovcí z 375 britských farem se prý pase na území kontaminovaném radioaktivitou.

• diskuse [počet příspěvků: 4]

Na počátku byla skupinka dobrovolníků z Českého svazu ochránců přírody a otázka, jak co nejlépe naložit s vybranými penězi. První nápad, uskutečnit výlet do přírodního území v Rumunsku, neprošel. Většina již měla rodiny a tak si cestu nemohli dovolit. Peníze nakonec využili na uspořádání prvních Ekologických dnů, jejichž náplní bylo čištění tůní u Litovle.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) se v posledním roce dopustila vážného podvodu, při kterém se pokusila popřít skutečné dopady černobylské havárie. Za pomocí cenzury a zkreslování vědeckých údajů publikovala údaje, podle kterých bude mít Černobyl méně než 4000 obětí. Skutečný počet je přitom pravděpodobně nejméně desetkrát vyšší.