On-line veřejnost nesouhlasí s automatickým pročesáváním komunikace
28. 4. 2021 - PRAHA [Econnect / Iuridicum Remedium, z. s.]
"Argumentace Komise je předně do značné míry založena na tom, že čtení našich zpráv umělou inteligencí je menší zásah do soukromí, než například odposlechy, k nimž dnes potřebujete soudní povolení. Opak je ale pravdou: vzhledem k mnohem efektivnější práci takových sledovacích nástrojů co do objemu, ale i s ohledem na nižší přesnost takového sledování a tím vyšší míru falešných obvinění, které takové sledování vyprodukuje. Dalším zásadním problémem je to, že opatření by se mělo vztahovat na veškerou komunikaci bez ohledu na jakékoli podezření - jako takové tak ale tím pádem toto opatření odporuje třeba judikatuře Soudního dvora Evropské unie, který plošné sledování komunikace zakázal v několika rozsudcích týkajících se sledování metadat o elektronické komunikaci. V neposlední řadě pak samotná existence nástrojů k prohlížení obsahu této zpravidla šifrované komunikace je otevíráním dveří organizovanému zločinu k využití těchto zadních vrátek."
Evropský poslanec Patrick Breyer pak akcentuje ta data z výzkumu, která se týkají mladých lidí: právě ti si totiž "lechtivé fotky" často sami vyměňují a rozhodně nestojí o to, aby je kdokoliv zkoumal. Ve výzkumu jich odmítlo nevybíravé prohledávání 73% ve věkové skupině 18-24 let.
K otázkám narušování důvěrnosti elektronické komunikace, ať už plošným sledováním metadat nebo právě snahám o vytváření různých zadních vrátek k obsahu, chystá digitálně-právní organizace IuRe dvě on-line panelové diskuze: uskuteční se 19. května.