Legenda jazzové improvizace Sun Ra Arkestra vystoupí v Paláci Akropolis
20. 5. 2019 - PRAHA [Econnect / Agentura Rachot]
"Nikdy jsem nechtěl být součástí planety Země, jsem z jiné dimenze- a na zemi jsem protože lidé mě tu potřebují,” vysvětloval Sun Ra a své kosmické teorie dokumentoval divokými podiovými kostýmy, které kombinovaly křiklavé barvy s futuristickými kovovými maskami.
V pražském Paláci Akropolis jazzový SUN RA ARKESTRA pod vedením pětadevadesátiletého saxofonisty Marshalla Allena, který byl členem souboru už od roku 1955 a stále udržuje původní pojetí s pro bigband nezvyklou dynamickou interpretací využívající řízené improvizace. S tou přišel geniální pianista a skladatel Herman Poole Blount, který se po druhé světové válce přejmenoval podle egyptského boha slunce na Le Sonyho Ra.V repertoáru jsou ale vedle jeho klasických skladeb Discipline 27-II, Velvet, Dreams Come True a Space Idol také nové kompozice členů souboru nebo Hocus Pocus Fletchera Hendersona. Sun Ra narozený v roce 1914 patřil k největším inovátorům a revolucionářům jazzu 20. století. Říká-li se o Milesi Davisovi, že byl o krok před všemi, tak Sun Ra byl nejméně o dva, ne-li o tři. Byl jedním z prvních jazzmanů, možná vůbec prvním, který využíval syntezátory. Jako jeden z prvních bandleaderů zdvojoval nástroje a uplatňoval prvky free jazzu i polyrytmy s dunivými kmenovými bubny. Jeho význam ale překračoval hranice jazzu, často směrem k vážné hudbě. Obdivoval Rachmaninova a Šostakoviče a pracoval s clustery. Inspiroval nejen detroitské rockery MC5, kteří hráli jeho Straship, a mnoho experimentálních rockových kapel v čele se Sonic Youth. Jeho show částečně vycházející z afrických tradic ovlivnila pojetí koncertů Clintonových Funkadelic i Zappových Mothers Of Invention. V době, kdy jazzmani vystupovali v saku a snažili se působit co nejseriózněji, si na sebe navlékl podivné lesklé hábity ovlivněné staroegyptskými róbami. Inspirován prvními nesmělými krůčky ve vesmíru a sci-fi tvrdil, že nepochází ze Země, ale ze Saturnu. Zdůrazňoval africké kořeny černošských muzikantů, i když nakonec radikální černá hnutí 60. let zavrhl a jejich vůdce označil za loutky. Dávno před boomem nezávislých společností si také vydával desky sám na vlastním labelu nazvaném příznačně Saturn. Pokud se někdy mluví o totální hudbě, Sun Ra by byl asi jejím nejlepším představitelem. Dokázal přijít s ohromujícím nasazením a zahrnout do svého projevu širokou škálu stylů od bigbandového swingu a bopu přes improvizaci, divoké zvukové experimenty s prvními syntezátory, až po postupy vážné hudby nebo melodie z Disneyho snímků. Nešlo však nikdy o chladnou kalkulaci eklektika. Jeho hudba pulsovala, byla plná energie s kmenovými bubny a zemitosti původního rhythm and blues i spiritualitou gospelu, jehož vliv je zřetelný zejména ve zpěvu.
V jazzu patří mezi nejpřednější postavy nejen mezi inovátory jako je Cecil Taylor, Ornette Coleman nebo John Coltrane, ale i mezi bandleadery, když navazoval na Fletchera Hendersona, u něhož začínal. Takoví Art Ensemble of Chicago a Lester Bowie by bez něj nikdy nepřišli se svou hudbou. A jeho vlastní výraz zůstává živý i skoro dvacet šest let po smrti. V souboru totiž působí řada dlouholetých spolupracovníků Sun Ra v čele s Marshallem Allenem, který po desetiletí vedle dechovou sekci Arkestra. Když hraje na elektronický dechový nástroj EVI (Electronic Valve Instrument), občas to připomíná divoké kvílení syntezátorů pod rukama Sun Ra.
Alex Švamberk